RedHot

Nepůjde tentokrát ani tak o příběh, jako spíše o deformaci a devastaci duše a člověka pomocí návyků a omamných látek jako takovou - ta je na plátno zachycena velmi neobvykle, vystačí si bez nákladných triků a heroických monologů, přičemž hlavním vřetenem spletité pavučiny omamné beznaděje je depresivní, ale vkusně udělaná hudba a úžasná detailní kamera, která poukazuje, na jakou stránku droga - ať už jakákoli - útočí prvotně. A to na nejhlubší intimitu člověka. Ostatně, film o zfetovaných teenagerech dokáže dnes natočit každý, ale o to více nás zamrazilo, když jsme byli obeznámeni s případem stařenky. --- Nezažil jsem už dlouho nic podobně mrazivého, povedlo se to snad jen Johnovi při napsání Mementa. Vážně, po tomhle materiálu už nemáte chuť ani na tu blbou trávu. Silný zážitek.

Jean Reno, který mne v Leonovi rozplakal, mne rozplakal znovu. Proč, Reno, ach, proč.

Banánový Joe možná nasytil poptávku spousty lidí pár úsečnými hláškami, přičemž jeho český dabér v průběhu těch nekonečných devadesáti minut u mikrofonu několikrát usnul a podle toho výsledek také vypadá. Já jsem však šťavnatou banánovou dužinou oblažen nebyl, ba naopak jsem uklouzl po slupce.

Po dechberoucí jedničce dobíhá malinko udýchaná dvojka, která musela po solidním náběhu na začátku a trochu roztahaném prostředku pořádně přidat ke konci, aby zachovala celkový dojem nadprůměrný i pro ty z nás, kterým se akčním žánrem většinou nezavděčíte. --- Souboj obou titánů z budoucnosti je jedna z nejepičtějších záležitostí, které lze na filmovém plátně vidět. Konzervativní křivky rakouského kulturisty dostávají těžce na katafrak od tekutého hezouna, to je panečku něco, na co u Arnolda nejsme zvyklí, že ano? Nakonec se ale ukáže, že za pomoci několika tun tekutého dusíku, žhavého olova a rotačního kulometu může zachránit svět kdokoliv a ještě zachránit slzavý konec zvednutým palcem. --- Kluk mi do role sedl, s ním nemám problém. Nelíbí se mi ale, kolikrát Cameron do příběhu prvoplánově zatáhl děti, aby z diváka vyždímal co nejvíc slz. Když se na obzoru objeví narudlý hřib a k plátnu se blíží tlaková vlna, nějaké záběry na plačící robátka a jejich polekané maminky jsou naprosto zbytečné a celkový dojem nekompromisní robotické řežby ruší.

Kamarádka, rekreační lovkyně filmových odpadů, mi v rámci mého komorního festivalu největších prohřešků proti filmu doporučila Masakr na střední škole. Zdali je Muzikál ze střední podobně hrozivý, nevím. Každopádně je tohle veledílo dost silné kafe i v porovnání s jinými odpady. --- Všechno to začalo tím, že zlí studenti kdysi dávno zavřeli hodného studenta do kamen v tělocvičně a chtěli ho tam nechat. Nad školou ale zuřila bouře a blesk zavinil, že obsah kamen vzplanul, aniž by bylo potřeba přikládat. To je panečku věc, viďte? Spolužákům se před očima kamarád usmažil zaživa v záplavě namalovaných plamenů. A zápletka je na světě. --- O čtyřicet let později se duch onoho hocha do školy vrací a přivádí si spoustu kamarádů. První záhrobní zjevení oceníme už po několika minutách děje a od té doby duchy vidíme snad na každém druhém záběru, kdekoliv a za jakékoli situace. Aby toho nebylo málo, venku se rozprší, takže se samozřejmě nedá jít ven. Jaká hrůza. Opravdové utrpení však číhá v dialozích, které mezi sebou postavy vedou. Režisér měl zřejmě pocit, že když budou všichni mluvit o trávě, vyvádět blbosti a každé druhé vyřčené slovo bude "kurva", zosobní tak dokonale dorozumívací styl současných teenagerů. Povedlo se mu to ale tak mizerně, že už nezbývá než se modlit, aby se v té proklaté peci upekli všichni do jednoho, co nejdřív, a hlavně rychle.

Kdyby jen tohle mohl vidět pan Disney... Miley Cyrus vyleze s roztomilým úsměvem na pódium, na playback za ni počítač odzpívá nějakou obvzlášť strašlivou ukázku popkulturního barbarství a dvanáctileté publikum u toho nadšeně vříská. Po dvaceti minutách falešného zpěvu se Cyrus vrací za oponu, kde již čeká producent s rozepnutým poklopcem a náctiletý andílek se konečně vrací k něčemu, co mu doopravdy jde. --- Koukat se na to nedá, ale jak se na to panečku dobře píšou odpadové komentáře!

Jeden by si řekl, že potom, co Simpsonovi téhož roku oslavili nevídaný úspěch se svým celovečerním trhákem, dopadne to s Futuramou podobně. Ukázalo se ale, že potenciál, který v sobě uchovávají hlavní postavy, zdaleka nestačí, a to i přesto, že všechny až na jednu pocházejí z třetího tisíciletí a tudíž nemusí být ani zdaleka natolik "lidské", jako tomu je u jejich žlutých protějšků. --- Futuramě svědčí původní dvacetiminutová stopáž a roztažením banálního děje na čtyři epizody nápadu dost škodí. Vyložený propadák to určitě není, ale některé seriály by se o něco podobného zkrátka pokoušet neměly.

Zdeněk Polreich je možná člověk, který jídlu jako kumštu opravdu rozumí, cizí gastronomické prohřešky umí objevit i napravovat a ví, o čem mluví. Co ale nesnesu, je styl, jakým se Polreich na kameru prezentuje. On totiž někdy na začátku přišel na to, že se lidem líbí, když s velkou kadencí kurvuje a dohání nebohé restauranty za sebemenší chybu k pláči, a tak se toho Prima chytla a od té doby to tak funguje, jen když to kurva drží tu zasranou sledovanost nahoře.

Předesílám na začátek, že nemá smysl být nostalgický, jestliže jste předchozí dva díly již ohodnotili kladně, pokud si to dle vašeho názoru zaslouží. Já to tak udělal, tudíž už mohu trojku s čistým svědomím smést. --- Pánové, to, že se lidem Shrek zalíbil a především vám v kinech nehorázně vydělával, neznamená, že musíte co nejdřív zavalit trhy udýchanou nezáživnou slátaninou, oblečenou do zeleného. Máte všechny důvody, proč na tom vydělat, ale také, proč zklamat natěšené fanoušky. --- Po shlédnutí jsme s nadějí očekávali čtyřku, která by sympatickému zlobrovi mohla navrátit čest. Pravdou ale je, že ta už ho jenom dorazila.

Až budu velký, budu mít děti. A až ty budou malé, budu jim pouštět tohle. (A Hannah Montanu v té době už nahradí Lucy Dakota Alabama Virginia, která bude kouřit zase jinému producentovi. Nicméně, odbočil jsem.) Minimalistická, a přesto zajímavá a promyšlená podívaná z ubzučeného hmyzího světa, zachycená úžasnou kamerou a doplněna skvělým hudebním a zvukovým podkresem. Vážně, pokud máte doma caparty, pusťte jim tohle a vyvažujte to Pokémony. Z dětí vám vyrostou úžasní lidé.