Goldbeater

Předně musím zdůraznit, že Eternals jsou jedním z těch zajímavějších marvelovských filmů. Jde o poměrně rozmáchlou a možná až přespříliš ambiciózní podívanou, jež nám jednak představuje jednotlivé hrdiny a hned je rychle dává do kolektivní akce, jako bychom kondenzovali všechny originy první fáze MCU až po týmovku Avengers do jednoho jediného filmu. Umíte si tedy představit tu tunu nezbytného představování a vysvětlování vs. málo akce (a když akce přijde, je to hroznej digibordel). Potěšilo mě však, že zde hlavní postavy poměrně unikátně řeší aspoň nějaké dilema, zda to, co činí, je opravdu správné, a zároveň i záporáci jsou lehce ambivalentní - do budoucna chci víc takového přístupu! A když už jsem byl tak tak ukolíbán tím poměrně působivým závěrem a prakticky rozhodnut, že tomu tu čtyřku nakonec vpálím, přišla asi nejhorší potitulková scéna marvelovského univerza, která jako by vypadla z animovaného Shreka a která devalvuje veškeré nadšení z předešlého dění, protože připomíná, že je to celé stále jen vykalkulovaný produkt. A když sám Marvel si svého „jinakého a ambiciózního“ filmu seriózně neváží, tak jak si ho mám vážit já?

Veskrze směšný horor o jedovaté zmutované micině na jachtě. Dívat se na to doma a sám bez kolektivního prožitku kina, byla by to bída, ale živý vícehlasný dabing na letošním ročníku Otrláka se rozhodně strefil do zrzavého. [Podzimní sklizeň FOD 2021]

Troma overload. Režisér Lloyd Kaufman se s pomocí díla avonského barda obšírně i obšourně vyjádřil k všemožným moderním trendům a umím si představit, že z této dadaistické a zcela doslovné „shitstorm“ budou i otrkaní fanoušci tohoto svérázného tvůrce řádně přehlceni. Je to každopádně roztomilá podívaná pro ty, kteří dobře ví, co od legendárního nezávislého studia Troma očekávat. [Podzimní sklizeň FOD 2021]

Phil Tippett vytvořil působivou odyseu fantaskními válečnými zónami, tyraniemi, krutými ekosystémy, postapokalyptickými světy a dost možná i samotným peklem.  A kdyby nás celým tím depresivním panoptikem vedla jedna spojitá nit v podobě postavy, kterou bychom jako tiší pozorovatelé doprovázeli po dobu celého filmu (jak jsem na začátku doufal), bylo by to i geniální. [Podzimní sklizeň FOD 2021]

Forma vítězí nad obsahem. Klobouk dolů před tvůrčím umem a veškerými přípravami, které tomuhle natáčení musely předcházet, aby se vše povedlo na jeden souvislý záběr. Co bohužel tomuhle filmu neskutečně podráží nohy, je chování postav, které ve filmu dělají ta nejdebilnější možná rozhodnutí, jen aby se drama mělo kam posouvat. A vzhledem k tomu, že film diváka s těmito idioty pojí celých 140 minut, pociťuje pak člověk intenzivně jak jejich nepochopitelné konání, tak i tu zbytečně přepálenou délku.

Žánrové zařazení tohoto díla mezi horory, thrillery a klidně i dramata je hodně zavádějící, ono to totiž není ani jedno z toho. Jádrem celého filmu sice je noční můra zvaná stáří, George A. Romero však natočil na objednávku luteránů jen prakticky nedějový osvětový snímek o stařeckém strádání. Ten zároveň pojal tak depresivně a pesimisticky, že nebyl k osvětě použitelný a skončil na téměř půl století zavřený kdesi v archivu. Největším fenoménem tohoto filmu je herec Lincoln Maazel, jenž zde (r. 1973) velmi odevzdaně a věrohodně hraje starého člověka na sklonku života, sám však nakonec žil až do roku 2009, kdy odešel ve věku neuvěřitelných 106 let.

Oproti režisérčině debutu Raw, který byl lehce nemastným neslaným coming of age dramatem okořeněným o nějaký ten mírný kanibalismus, je Titan rozhodně o pár kroků dál. Nuda to fakt není, extravagantní vizuální stránka funguje, bizár tady střídá bizár, zpestřuje to navíc i lehký „body horror“ a celý děj se v jednu chvíli otočí o nějakých 270°, jako bychom vstoupili do úplně jiného filmu. Jen ta finální scéna mě lehce zklamala - já totiž čekal, že to nakonec bude angličák :-). Titan je žánrový koktejl, který rozhodně nesedne každému.

Film, který vznikl jen kvůli potitulkové scéně a penězům... V Hollywoodu máte schopné režiséry s vizí, nadějné vycházející hvězdy, běžné řemeslníky a pak podprůměrné rutinéry, kterým to vlastně ani nejde, ale nebudou odmlouvat studiu. A do té poslední sorty nyní patří i Andy Serkis. Venom 2 je zcela šablonovitým komiksovým filmem, který si kvůli ohranému scénáři, znuděným hereckým výkonům a chaotickému střihu moc neužijete. Celé je to očividně podmíněno PG-13 ratingu, a tak si během filmu kolikrát ani nejste jisti, jak ta či ona postava vlastně skončila, protože vše je sestřiháno tak „bezpečně“, až nevíte nic. A komedie je to veskrze infantilní. Neumím si představit, že všichni zainteresovaní tvůrci do toho vlezli z jiného důvodu, než je výplatní šek.

Halloween zabíjí je problematický snímek, jenž trpí jednak syndromem prostředního filmu trilogie (chybí mu začátek i konec), pak taky zvoleným schématem, kdy je dějový záběr rozmělněn mezi mnohé vedlejší postavy, které bohužel nebyly představeny v předchozím snímku, a k tomu působí i lehce „vycpávkově“. Navíc s tím enormním fanservisem a nesčetnými (a zbytečnými) flashbacky to tvůrci přepískli. Jinými slovy je to trochu chaos. Vůbec nechci být zlý, u filmu jsem se solidně bavil, ale mám jistou obavu, zda tvůrčí tým okolo Davida Gordona Greena vůbec ví, kam (kromě vlastní peněženky) celou trilogii vlastně směřuje.

Předem si dovolím malou, ale důležitou poznámku: Duna patří na co největší plátno, v obýváku vám adekvátní zážitek nepřinese. Denis Villeneuve je nesmírně talentovaný world builder a ponoření do jeho filmových světů je pokaždé velkým diváckým zážitkem. Jako čtenář předlohy jsem však do Duny šel už předem s tím, že jsem ochuzen o dějová překvapení, a tak jsem mohl cenit zejména technické zpracování, tvůrčí představivost a hlavně zručnost ve vyprávění příběhu, který je mi už znám (v čemž třeba Lynchova Duna pokulhávala). A to vše zde rozhodně funguje na špičkové úrovni. Největším frustračním elementem tohoto snímku tak zůstává jen aktuální otazník nad pravděpodobností vzniku druhého dílu a uzavření celého příběhu. Čímž se vracím ke své první poznámce: Čím víc lidí uvidí Dunu mimo kino, tím více se rozevírají nůžky od vzniku kýženého pokračování. Teď je tenhle příběh plně v rukou diváků a potažmo studia, u nějž je otázkou, zda by bylo ochotné dotovat málo výnosnou ságu jen na základě pozitivních ohlasů.