MaedhRos

Pokud jste s tvorbou Changa Cheh obeznámeni spíše jednostranně (a čekáte tím pádem tragický příběh tonoucí v moři krve), "Young People" vás asi poněkud vyvedou z rovnováhy. On je to totiž roztomilý, docela odlehčený a ohromně pozitivní film. Bohužel, fatálně mu podráží nohy zbytečná zdlouhavost některých pasáží (basketbalový zápas, závody, aj.), již tradičně nemožná choreografie tanečních čísel a celkově přestřelená stopáž. Klidně to mohlo být o čtvrt hodinky až dvacet minut kratší. Takhle se místy bohužel hlásí o slovo nuda. ...Na druhou stranu... Ti Lung ukáže nohy... 6/10.

Flashbacky občas tříští jinak poměrně hutnou atmosféru, ale to je vlastně asi tak všechno, co bych 7 Man Army vytkla. Ovšem pokud si tenhle kousek chcete náležitě užít, je třeba přijmout skutečnost, že navzdory relativně modernímu settingu a inspirovanosti skutečnými událostmi má žánrově mnohem blíž k All Men Are Brothers nebo Deadly Duu než ke klasickému válečnému filmu, a že titulní sedmička je z podobného těsta jako hrdinové klasických eposů a kung-fu krváků, nikoli z masa a kostí (krve mají ovšem všichni dost ;-])... 9/10 - protože hrdinský patos a prolévání krve v Changově režii mě nikdy nepřestanou bavit (a dojímat...;-)).

David Chiang a Wang Yu si víceméně zopákli svoje slavné "jednoruké" role z volné "One-Armed Swordsman" trilogie. Jedná se sice o nové postavy, ale že jsou v podstatě variacemi těch původních, je patrno už ze zbraní, jimiž se hlavní hrdinové ohánějí (Wang Yu mává zlomeným mečem, zatímco David Chiang pěkně nablýskanou šavlí). Pánové si tuhle společnou nepokrytou vykrádačku taky zrežírovali - a IMHO se jim docela povedla. Scénář napsal Gu Long a je to sakra poznat (a za Gu Longa já dávám body k dobru); akce vůbec není špatná, zvlášť vezmete-li v potaz, že většina důležitých soubojů zahrnuje minimálně jednoho jednorukého mrzáka (samozřejmě je to celé co do choreografie i provedení těžce old-school). Na "One-Armed Swordsmen" je dost znát, že jde o levnou taiwanskou produkci - s žánrovými souputníky od Shaw Bros se měřit nemůže a s původní trilogií, na niž navazuje, už teprve ne (ani když to dají dohromady, Wang a Chiang prostě nejsou Chang Cheh, co si budem povídat)... Je to ale zábavný a docela milý film, jemuž oba hlavní protagonisté a Lo Lieh v jedné z vedlejších rolí dodávají trochu toho hvězdného lesku - a přinejmenším těm, kdo ujíždějí na celém tomhle "jednorukém" žánru (nebo mají v oblibě Changovu volnou trilogii), "One-Armed Swordsmen" velmi příjemně ukrátí čas.

Tohle neprojde ani jako guilty pleasure, protože element "pleasure" prostě nebyl přítomen. Ani těch něco málo solidních fórků a trsající Terry Crews nepřebijí skutečnost, že při pohledu na Shawna a Marlona Wayansovy převlečené za blondýny se mi chtělo ječet hrůzou.

Z poměrně slibného námětu dost nezáživné béčko...

Jadesoturi má svoje chybky a jsem si jich vědoma. Jsou ale povětšinou spíš kosmetického rázu a já se rozhodla je prostě ignorovat. Kalevala a stará Čína si přes Altaj podávají ruce v rámci kvalitního, mnohovrstevnatého příběhu, jehož jednotlivé aspekty, tóny a odstínky dokonale ladí - Annila je navíc čaroděj, pokud jde o to, vytvořit atmosféru, která vám zaleze i pod nehty... No a pak je tu ten nádherný soundtrack.

Hvězdička za Pechu a trochu té osvěžující morbidity, nicméně zbytek je učiněné zoufalství. A Liška mi v "Jankovi" vadil snad ještě o něco víc, než obvykle.

Zub času na Tragic Ceremony zapracoval hodně a zbavil tenhle film jakýchkoli potenciálně ostřejších hran. Je to celé takové - neohrabané. Od režie a výstavby příběhu přes herecké výkony až po zastaralé gore efekty (které by samy o sobě byly tím nejmenším problémem, kdyby zbytek stál za to). Atmosféra ani napětí nejsou po většinu času přítomny. No a "vysvětlovací" proslov ve finále tomu celému nasazuje pomyslnou šaškovskou čepici. Ale tu a tam se nějaký ten záběr vydařil, Camille Keaton (Jane) byla kočka, Toni Isbert (Bill) zase čumáček - a když se v horroru mluví italsky, bývám na něj obvykle hodná; takže ušmudlané 4/10 a ať už vás víckrát nevidím, holoto.

Nadoraz? ...Nadoraz. Úplně.

Pokračování Bastard Swordsmana mi v mnohém připomíná dvojku Chinese Ghost Story. Zhruba jako první díl - jenže na speedu. Jsem skoro v pokušení nasázet plný počet hvězdiček. K téhle taškařici by měl přistupovat obezřetně kdokoli, kdo má raději wuxia držící se pěkně "při zemi", ale já si v podstatě nemám na co stěžovat. Return of Bastard Swordsman mě totiž od první minuty do posledního záběru nehorázně bavil. (A Lau Wing coby Li Bu Yi je patrně jeden z nejsympatičtějších a nejcharismatičtějších wuxia protagonistů SB éry...)