Recenze (410)
Meet the Feebles (1989)
Jackson má spoustu opravdu blbých nápadů a nebojí se je použít...:-))
Krtek a víkend (1995)
Krtek je k sežrání roztomilý, ostatně jako vždy, ale tu šťávu a to kouzlo už to nemá.
Krtek v Zoo (1969)
Bolest zubů je strašná věc, to já dobře znám...
Krtek a tranzistor (1968)
Ani krteček není svatý, milé děti. Důležité je ale to, že je ochoten k nápravě...:-)
Doba ledová (2002)
Ačkoli hlavně v závěru začal můj mozek proti šťastné rodince čítající šavlozubého tygra, lenochoda, mamuta a dítě poněkud protestovat a neustále mne obtěžoval cynickými upomínkami na Tennysona a jeho "nature red in tooth and claw", stejně jsem se bavila výborně. ...a ta scéna, kde Manny hledí na jeskynní malby, patří mezi nejpůsobivější filmové dojáky, co znám. Dobrý.
Balance (1989)
Velice atmosférická a nádherně vypointovaná alegorie...
Anděl Páně (2005)
Na podobné rozpustilé člověčinky mě obvykle neužije, ale téhle dám s klidným srdcem a čistým svědomím horších 7/10. Jen škoda, že jakmile se do centra dění dostali lidé a člověčí hříchy a starosti, sklouzlo to nebezpečně blízko k nudě - a na Petronela a Uriáše pak člověk čekal jak na -- smilování boží.
Blue (2003)
Sice to je o ničem, ale ústřední hrdina je vraždeně roztomilý a jeho protivník opravdu úžasně strašidelný ("zlý robot" sice je souborem vizuálních citací z kdečeho, od SW až po Vetřelce, ale na působivosti mu to neubírá). Nic hlubokého, je to spíš dílo nadšeného (a šikovného) hračičky, než dílo vypravěče, ale mně osobně se to líbilo.
Život je nádherný (2002)
Na pohled pěkná, ale jinak krutě sterilní a bezobsažná rádobylyrická animátorská exhibice.
Tajemství krokodýlů (1998)
Napoprvé mě to zaujalo, napodruhé definitivně přesvědčilo. Taková nenápadně skvělá záležitost.