Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (31)

plakát

Terminator Salvation (2009) 

Terminatora Salvation jsem si rozhodně nemohl nechat ujít. Při vycházení z kina jsem měl dosti rozporuplné myšlenky. Na jednu stranu film splnil moje očekávání (ba je i překonal) neboť jsem už od prvního okamžiku věděl, že klasiku 1. a 2. dílu nemůže překonat. Očekával jsem akční film plný přestřelek a boje o přežití mezi armádou strojů. V první řadě mě překvapilo, že jsme byli vtrženi docela násilně do akce a zmínka o tom, jak se John Conor a jeho žena dostali z protijaderného úkrytu a jak se připojili k odboji. V druhé řadě, že celý scénář měl trhliny (např. kde prováděli pokusy Marcuse). Celý film se též nese v duchu, rychle už všichni domluvte ať už můžeme rozjet akci. Nijak nezpochybňuju vizuální scény a digitální triky. Ty byly nejen technicky chválihodně zpracované, ale líbili se mě i režisérsky (obzvášť jednotlivé souboje s terminatory a samozřejmě osobní setkání s T-800 v podobě digitálně vytvořeného Arnolda S.). Ale doufal jsem, že se opět vrátíme i k delším dialogům a hlubšímu smyslu celého filmu. Na tu druhou stranu musím říci, že jsem si zamiloval postavu Marcuse, který dokázal o 100 % obohatit ostatní herecké obsazení. Sam Worthington (na kterého se můžeme těšit u Avatara) zahrál roli tak dobře, že mě ho v roli Marcuse bylo nejen líto, ale přál jsem přežít více jemu, než Conorovi. Christian Bale na mě působil dost průměrně a nevýrazně (jestli to bylo scénářem?), vím totiž, že Bale má jinak perfektní herecké výkony. Rád bych zmínil i Heleny Bonham Carter, která hrála jen chvilku, ale dokázala, že brinatně, umí hrát mrchy na všech frontách - nyní i ve scifi. Ve Skynetu na mne zapůsobila dobře udělaná výprava, při které mě zamrazilo v zádech. Zajímavá byla i kamera s někdy originálními záběry (např. ve vrtulníku, který se zřítil, nebo Marcus procházející minovým polem.), nicméně střich byl někdy přiliš rychlý, taždě člověk nestíhal vychutnat si celý scéní obraz. Jsem též rád, že se nový terminator odprostil od jisté vtipnosti a náctileté "cool"osti, která se objevovala ve třetím díle a terminator salvation si ponechal post-apokalyptickou a drsnou povahu. Někteří z Vás poukazují na to, že ve filmu o válce mezi roboty a lidmi není místo pro dětské herce. Já na druhou stranu zastávám názor, že to působí věrohodněji. Děti v tomto filmu totiž nejsou ufňukají prckové volající: "Mami, mami, zachraň mě!", ale zakřiknuté bytosti, které berou válku jako něco v čem se narodily a prostředím, ve kterém budou muset jednou bojovat o svůj život. Terminator Salvation na mne působí jako technicky zvládnutý film s nepředigitalizovanými efekty a se slušným hereckým obsazením. Hudbou Dannyho Elfmana, který mě překvapil (jeho směr se orientuje úplně jinam - viz Burtonovo filmy), neboť dokázal vytvořit i agresivní hudební doprovod s prvky srážejících se kovů. Dlouho jsem přemýšlel, zda ohodnotit film 3 nebo 4 *. Rozhodl jsem se pro 4 * (70%), protože musím uznat, že na to, že McG natáčel Charliho andílky 1 a 2 si poradil se scifi na výbornou. Musíme též vzít v úvahu, že první díl nové ságy terminatora je pouze novou půdou pro rozjezd plnohodnotného 2. dílu. Terminator Salvation tedy McGu ani původním dílům ostudu neudělal.

plakát

Madagaskar 2: Útěk do Afriky (2008) 

Ještě více infantilnější, bláznivější a naivnější než byl první díl - to je Madagaskar 2. Začátek filmu začal působit docela záživně a po vskutku lepší jedničce, jsem byl napjatý co přijde. V průběhu filmu se mě na tvářit velice často střdal stav opravdového smíchu a jakýsi úšklebek trapnosti. Chvílema jsem si říkal "zábava" a to jak scéna v letadle, nebo tučňáci, kteří zachraňovali celý film před ještě větším úpadkem. Např. před babičkou, které jsem se bohužel nezbavili v prvním díle. Po každém výstupu jsem se musel modlit, aby už tam nebyla, nakonec jsem musel přetrpět celkem troje muka (včetně jednoho na závěr). Podobně jako infantilní scéna setkání s Alexovými rodiči nebo Mortem, kterého pronásledoval žralok. Celý děj, je dost poslepovaný a je vidět, že scenáristi museli hodně dlouho přemýšlet, aby zplodili, alespoň trochu logický děj. Mimo to, grafika Madagaskaru 2 je velice podprůměrná. Na jinou stranu mě bavily postavy (nadsazeného) intrikujícího lva, který tomu dodával lepší šťávu a hrocha Mota Mota. Alex, Melmen i Marty zůstali dále nevýrazní - pouze Glorie trochu zaperlila. Stupidní podívaná, u které jsem se místy zasmál i bavil, a alespoň docenil výpravu a hudba H. Zimmera. Přemýšlel jsem o třech, ale při srovnání s něčím jiným čemu jsem dal tři to opravdu nejde takže **(42 %)

plakát

Jáma a kyvadlo (1991) 

Nejdrsnější zpracování klasika E. A. Poea Tak zní první věta z oficiálního obsahu filmu. Ale tento film mě jako horor zklamal. Hororových scén, kdy by mě tuhla krev v žilách a zažíval nějaké vysokém napětí bylo opravdu poskromnu. Za stupidní bych Jámu a kyvadlo nepovažoval, ale má daleko k nápaditosti a profesonalitě. Celý film se nese tak trochu v amaterském duchu, kdy jsem si říkal, zda-li je to schvalně, aby byla zachycena správná atmosféra a autentičnosti, nebo jestli je to jeho béčkovostí. Film měl opravdu rozpočet jen 2 mil. $, což je na americké filmy opravdu pakatel. To se také projevilo na herecké obsazení a technické stránce filmu. Postava Marii i Antonia na mne působila věru směšně. Zachraňoval to tam Lance Henriksen (Torquemada), který opravdu vyvolal pocit náboženského fanatika - chladnokrevnost z něj často čišila. Film věru popisuje tehdejší poměry o upalování děvčat považovaných za čarodějnice. Též výslechy a manipulace s oběťmi (viz bičování umrlce a manipulase Marii když byla sama v Torquemandově komnatě). Procesy byly nejen brutální, ale i absurdní. Nicméně co se týče mučení není třeba zmiňovat, že scény byli opět dosti amatérské. Při scéně, kdy se objevil jakýsi "ráj z bolesti" jsem musel zavřít oči a modlit se, aby už byla nějaká jiná scéna. Při upálení Esmeraldy se mě měl poprvé otočil žaludek odporem. Z režisérského a scénáristického pohledu nebyla scéna vymyšlena špatně, ale z pohledu realizace to již dopadlo hůře (ta vypada více legračně než odporně). Souboje mezi Antoinem a rytíři ve vězení působila jako parodie nebo scéna z pohádky: O statečném kováři; nikoliv tedy reálně, ba akčně! V tomto filmu mě chybí i napětí a schopnost vtělit se do postav. Snad pouze scéna, kdy už měl Antonio čepel Kyvadla nad hrudí - ale takových napínavých scén už bylo. Jak by to mohlo skončit, než že poctiví jsou osvobozeni, zlo potrestáno a někteří morálně napravení (viz postava zapisovače). Ani jsem nečekal něco jiného. Na vizualizaci, výpravu a kameru nelze ani objektivně hodnotit, neboť musíme vzít v úvahu rozpočet. Sled jednotlivých scén není nesmyslný, má logiku a jistá napínavost se v Jámě a kyvadle vyskytuje. Avšak o kvalitním hororu nelze ani přemýšlet. Za vhodně použitou hudbu, zajímavě ztvárněného Torquemanta jsem přemýšlel o 3 *. Nakonec jsem se rozhodl pro lepší 2, neboť jsem se u filmu trochu nudil a ostatní herecké výkony představovali hluboký podprůměr. Takže **+ (45%)

plakát

Hra (1997) 

Hra je opět důkazem toho, jak nás David Fincher dokáže emočně strhnou. Scénář tohoto filmu je tak vyšperkovaný, že jakákoliv změna by ho znehodnotila. Příběh začíbá docela nevině a seznamuje nás s životem Nicholase Van Ortona, multimilionářem který žije pedanský a neskutečně nudný život. Žije pouze pro peníze a stává se z něj arogantní blbec. Pak mu jeho bratr (Sean Penn) daruje dárek v podobě hry poskytující klientům zábavu, ale s touto "hrou" se začínají dít divné věci. Nebudu zde převyprávět děj filmu. Ostatně úvod je u obsahu. Řeknu jen, že celý film se nese v napínavém a depresivním duchu. Při každém Nicholasově podivné skutečnosti přemýšlíte, zdali je to pořád ještě hra nebo ne. Mimo to celou dobu zvažujete, jak naplánovali všechny jednotlivé akce předem. David Fincher tahá za nitky, které vás dostávají přesně tam kam chce a Herecké výkony Seana Penna i Michaela Douglase ohromují neuvěřitelností. No a závěr je absolutně brilantní, protože při zlomové scéně, kdy Douglas potkává v zoologické zahradě James Rebhorn běhá mráz po zádech. A právě tam uvěříte, že hra je velký podvod, načež na střeše vás Deborah Kara Unger (Christin) začne přesvědčovat o opaku. V tuto chvíli již nevíte nic, a nikdy byste něvěřili, že může existovat ještě o stupeň zajímavější rozuzlení. Atmosféra dobrá - nechápu některé, které se u tohoto filmu smáli. Hru můžete vidět klidně 5x a pořád nedokážete ještě rozluštit spletitost scénáře a dokonalost přípravy samotné firmy CRS. Ve filmu se objevila od jednoho herce tato slova, která se nyní hodí k přirovnání, pravil: "Co bych za to dal, vrátit se v čase znovu na začátek a prožít to poprvé ještě jednou, protože to bylo to nejlepší v mém životě!" (94 %).

plakát

Já, legenda (2007) 

Já, legenda je jeden z dalších filmů o nakažení člověka virem, který z něj udělá krvežíznivou bestii! Francis Lawrence z toho naštěstí neudělal stupidní střílečku ani horor, kdy lítají zombíci nbo lidi na kusy. Vtáhnul nás do děje již po pandemii a první půlku sledujeme život Willa Smitha, bloudícího po New Yorku pouze se svoji Samantou. Film zaujme svoji, někdy až dechberoucí, atmosférou. Opět důkaz, že nejvíce vás vyděsí to, co neznáte. Postupné šílení, jak ze samoty a z neuspěchu vynalezení léku, tak i smrtí Samanty vyústí v agresivní zhroucení Nevillea, kdy rozleje likvidační práci. Od tohoto okamžiku u mne film začal propadat, protože je připodobnil právě americkýmu stylu přehnanosti. Kamera i vizuální stránka není nijak prvotřídní a vizuální efekty měli k dokonalosti ještě hodně (pořád bylo poznat, že zombík je digitální). Jediný kdo kromě Willa Smitha předvedl bezva práci je hudbaJamese Newtona Howarda, který opět složil melancholický i srdceryvný OST. Za pošpiněnej konec musím ubrat hvězdu a za ostatní půl, z toho vyplívá slabší čtyřka ****- (74 %)

plakát

Pokání (2007) 

Pokání u mne triumfuje jako jedno z nejkrásnějších dramat posledních let. Joe Wright nám naservíroval příběh tří osob z pol. 20. století. Na první pohled se celý příběh jevil jako problémy dvou sester, které milují jednoho muže. Pokání ale není romantickým žánrem, neboť se příběh změnil v silné psychologické drama. I malá lež někdy dokáže změnit osud člověka ( a né jednoho). Pohled z Dunkerku byl opravdu famózní, umocněný hudbou Dario Marianelli (mimochodem získal Oskara). Hlavně v scéně zpívajících zoufalých vojáků, čekajíc na lodě (opravdu hodně komparzu). Vizuální i hudební stránce nelze zkritizovat. Žádná ze scén nevypadala chaoticky, všechno mělo svůj řád. Keira K. i James McAvoy zahráli opravdu skvělé přesvědšivé herecké výkony, ke kterým nemám co dalšího říci. Ale jako charakter jsem si zamiloval Briony, která sice na mnohé působila jako zákeřná potvora, protože její vinou se roztočil kolotoč osudu. Nicméně i ona byla dost psychicky raněná a láska ji též nebyla dopřána. Posledních 5 minut mě poté vyrazil dech: Ať jsem přál lásku zamilovaným a odpuštění Briony - nic z toho se nestalo. Závěr byl tak smutný, že jsem při opouštění kina utíral slzy z dojetí, ale zároveň pocítil i čest z navštívaní takovéhoto skvostu. (95%)

plakát

Transformers (2007) 

Transformers je extrémně nabitý film akcí, vtipnými scénkami i heroickými skutky. Vizuální efekty vás překvapí svojí dokonalostí a úžasností. V první řadě bych chtěl pochválit prima scénář, který sice má horší pasáže, ale nijak nenarušuje plynulost a spontánost děje. Autoboti jsou zpracovaní výtečnou formou, s originalitou a každý v nich najde zalíbení. Deceptioni ztvárnění agresivní a bezcitní hubitelé včeho možného. Megatron, pravda nemá žádný charakter záporáka - ale co bychom u robota chtěli? Herecké výkony je trochu jiný i horší kafe. Shia LaBeouf ještě ujde, ale Megan Fox by měli do příště vyměnit, protože herecký um nemůže vyrovnat ani hlubokým výstřihem. Musí se ale uznat, že John Turturro (viz Sektor 7) má vtipnou a originální roli ve které je jako ryba ve vodě. Technické zpracování filmu jako vizuální efekty, digitální efekty, kamera, zvuk, střih je neoddiskutabilně nejlepší od dob pána prstenů a proto musím přičíst 2*. Hudba Stevena Jablonskyho, do filmu zapadnena 100 %, patosově hrdinská a podmanivá - nicméně už jsem podobnou slyšeli např. od Hanse Zimmera. Transformeři vás chytí a už nepustí, budete se těšit na akce robotů i na napínavý konce. Blockbusterový letní hit, strhující zážitek a bezkonkurenční zábava, co více si přát? Snad trochu méně té odlehčenosti a více hloubky. Takže horší pětka ****- (88 %)

plakát

Hellboy 2: Zlatá armáda (2008) 

Fantasy komiksový příběh s červenou obludou je zpět, a se vší parádou. Hellboy 2: Zlatá armáda na mne udělal nanejvíš krásný dojem - už pouhé titulky mě dostali. Guillermo del Toro přednesl svět jako z Burtonových filmů. Trolí trh, Anděl smrti, Lesní elementál a vůbec celá mytologie působí famózně. Akční scény oproti jedničce o 100 %. Všechny boje jsou mnohem pestřejší a detailnější než jen kopání, mlácení a střílení kolem. Můžeme si tak vychutnat scény i s pomocí zpomaleného času. Charaktery postav se mnohem více rozevřeli a to hlavně Abbe, Liz i nováček Johann Krauss. Děj má spád, někdy až moc rychlý, bez nudných dialogů. Neztratil se nám i vtip s příměsí Hellboyova sarkasmu. Hellboy 2 sebou nese i romantickou zápletku, filosofii i hloubku (například: Osobní láska vs. ostatní svět, scéna s lesním elementálem, ctění pravidel vs. vlastní řešení problému apod.). Scénář žádné trhliny nemá! Chvála též Dannymu Elfmanovi za opět výborný OST - s temným úvodem a překrásnou pasáží při umírání elementála. Bohužel, i když se del Toro vynasnažil jakkoliv, přece je to pohádka, kterou člověk bere s nadhledem, a která nemůže konkurovat velikánovi typu Dark Knight. Přesto jsem se úžasně bavil a o Hobita strach vůbec nemám, neboť fantasy svět prostě patří del Torovi. (75 %)

plakát

Dobrý Will Hunting (1997) 

Dobrý Will Hunting (Matt Damon) je bezpochyby kvalitní film, který dokazuje, že inteligence člověka nemusí nikdy jít ruku v ruce s emočním kvocientem. Will je totiž dost velký spratek. Na citech ostatních lidí mu vůbec nezáleží, je mu jedno, co si o něm někdo myslí, ať v dobrým nebo ve zlým a dokáže jim svůj názor podat tak brutálně a arogantně, že to s ostatními postavami dokážete cítit. (alespoň já ano). Právě tímto zjištěm začíná psychologické drama. Za napadení v úvodu filmu má Will nastoupit do vězení, ale za úmluvu univerzitního profesora Stellan Skarsgård matematicko-fyzikální fakulty může nastoupit jako student, s podmínkou, že bude navštěvovat psychologická vyšetření. Na mušku se dostane Robinu Williamsovi, který s ním neztratí trpělivost a začne ho lépe formovat. Celý zbytek filmu tedy sledujeme Willovu neochotnou proměnu k lepšímu (a to i v osobním životě), pocuchané nervy zkušeného i laskavého psychologa a rozpor mezi Willovo talentem a morálním kodexem. Nevím co jsem čekal, ale při závěrečných titulkách, mě došlo, že asi více, než jen životní příběh postavy Willa, který si uvědomil chyby svého života. V tomto případě bych tedy Oskara za scénář viděl raději u filmu Lepší už to nebude. Na druhou stranu herecký výkon všech osob (včetně Bena Afflecka, kterého jsem považoval za průměrného herce) působí více než dobře. Oskar to za herecký výkon to dokládá. Scéna hádky Willa s jeho přítelkyní byla perfektní. Film mě samozřejmě i lákal díky hudbě Dannyho Elfmana a musím uznat, že patří k jeho nejlepším dílům (i když jsou to asi jen 2 songy). Za hudbu proto dávám velké plus. Na dobrého Willa Huntinga se podívám rád, přesto mě ale v něm ještě něco chybí pro co bych chtěl dát za plný počet. Takže tedy ****+ (87 %)

plakát

Forrest Gump (1994) 

Forest Gump je bezkonkurečně nejlepší drama - alespoň podle mne. Tom Hanks, Robert Zemeckis a Eric Roth (scénář) dokázali vytvořit tak dokonalý charakter člověka, že ač je neobvyklý, jistě se do něj dokázal každý vcítit. Sice podprůměrně inteligetní, ale s velkým srdce a odvahou, postava prochází americkou historií 2. pol. 20. století. Navíc celý příběh je vyprávěný retrospektivně a v první osobě, což podněcuje prožitek z jednotlivých Forestových zážitků. Jestli je mnoho filmů o lásce, válce, dobrodružství a náhodném zbohatnutí pohádkami, které by se ve skutečnosti nestaly? Tak tohle rozhodně ne! Forest Gump působí tak skutečně, že se cítíte jako jeho nejlepší kamarád, který je mu vždy po boku. Výprava nás provedla překrásnými obrazy - od rodného městečka přes Vietnamský prales a Americké pobřeží až po Arizonské pouště s doplněním skvělé A. Silvestrovi hudby (nominace na Oskara), působící melancholicky, relaxačně i povzbudivě. Tímto filmem a oskarovou cenou se stal Robert Zemeckis světovým režisérem, kterému se studio nebojí dát peníze pro osobní návrh filmu. Myslím, že kvalitu filmu není třeba dále rozepisovat. Film jsem viděl několikrát a klidně bych mohl opět, neboť příběh tak plný všech různých emocí, můžeme spatřit pouze a opravdu výjimečně! (100 %) PS: Jeden filmů, kde se mě opravdu líbí český dabing, kdy Foresta nadaboval Vladimír Dlouhý.