Rattlehead

Poslední film velkého režiséra se povedl. Cesta od kritického neorealismu k červené knihovně může působit poněkud zvláštně, ale je třeba si uvědomit, že škatulka neorealismu byla dříve či později těsná většině režisérů, ty největší nevyjímaje. Lorenová je tradičně výborná, Burton je rovněž přesvědčivý, byť se nemohu zbavit dojmu, že tak trochu zaskakoval za Mastroianiho.

Kdysi v mých nácti letech jsem byl trochu zklamán - po famózní jedničce mi dvojka přišla trochu fádní. S postupem času jsem si ale zamiloval všechny tři díly a nebudu dávat nižší hodnocení jen proto, že na první díl to nemá - na ten totiž v tomto žánru nemá prakticky nic. Zajímavost - režisér Taylor si zahrál ve filmu "Stalag 17" spolu s W. Holdenem, jehož tu režíruje.

Naprosto dokonalé! Nikdy nezapomenu, jak mocně na mě tento film zapůsobil, když jsem jej viděl poprvé v nějakých sedmnácti letech. Výborné po všech stránkách, bez slabší scénky, s výtečnou gradací - láska na celý život.

Není to tak špatné a třeba úryvek z divadelní hry "Faun" byl výborný.

Moc hezká lynčovina. Film, který opravdu není pro každého.

"Nevěřím na kino-oko", poznamenal jednou Ejzenštejn s odkazem na heslo svého kolegy a rivala Dzigy Vertova. "Já věřím na kino-pěst". Sice jsem se u "Stávky" chvílemi nudil, ale ve své době to musela být velká událost, a montáž a tempo je parádní. Závěr je hodně hustý - zabité dítě a podřezávání krávy na jatkách.

Rozhodně silné a působivé, ale přesto mám dojem, že se z této látky dalo ve zlatých šedesátých vytěžit ještě více. Velmi dobrá je Šámalova ruční kamera.

Nádherné! Žili jsme v Protektorátu už rok, takže pláč Madly nad požárem rodné vísky tu dostává úplně nový rozměr, a rozplakal i mě. Je mi líto, že lidé podobné filmy nechápou, kdejaká sprostota tu má osmdesát procent a tohle jen padesát tři? Úpadek lidské společnosti je vskutku neuvěřitelný a obávám se, že žádný spasitel české kultury už nepřijde...

Uvedeno dnes na ČT art při příležitosti dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Až mě překvapilo, kolik melodií jsem znal, možná z hodin hudební výchovy. Muzika mě chytla hned a líbila se mi více než "Libuše" či "Braniboři". Škoda, že v divadlech je tato opera poněkud přehlížena. Neprávem.

Nesnáším pavouky, jako horor je tak pro mě "Tarantule" opravdu děsivá a nepříjemná. Poprvé viděno na střední škole (v německé televizi) a zanechalo to ve mně velmi silný dojem. Jak moc jsem toužil viděl tento film ještě jednou. Včera v Aeru se mi sen splnil, pořád je to vynikající. Film je povedený i po stránce dialogové, triky jsou velmi dobré - jasná plná palba!