Rattlehead

Průměrná veselohra, která ovšem neurazí. Pokud ji porovnáme s trilogií "Slunce, seno", tak teprve vynikne dobrá kvalita Troškových filmů. Protože on kdysi docela dobrý režisér skutečně byl. Ve "Fialkách" bohužel není mnoho zlidovělých hlášek a prostě zde chybí nějaký styl, ale zase ve srovnání s "Kameňáky" a "Babovřeskami" je to celkem v pohodě, takže ty tři hvězdičky dám.

Naprostý kult a jedna z mých oblíbených veseloher. Asistentem kamery byl můj strýc Jiří Maxa, který později točil s Janem Němcem. Velká paráda a životní role (nejen) paní Růžičkové.

Mám rád celou tuto Troškovu trilogii. V západních a jižních Čechách je to naprostý kult, co věta, to hláška. Mnohé filmy devadesátých let mají svůj nepopiratelný půvab a zrovna tento díl dobu po Vítězném Listopadu ilustruje velmi dobře. Závěrečný projev o tom, jak se nám bude žít dobře, se v posledních letech stává spíše špatným vtipem, ale kdo to mohl tehdy tušit? Nejlepším dílem jsou pro mě rozhodně "facky". "Jahodám" a "erotice" uděluji čtyři hvězdičky.

Pro černobílé vesnické filmy mám slabost, a tak je zřejmé, že se mi líbila i Muzikantská Liduška. Jiřina Štěpničková se pro tyhle role narodila a Gustav Nezval také nezklamal, komické úlohy si užívají Jaroslav Marvan (roztržitý muzikant) a Stanislav Neumann (místní blázen). Dočetl jsem se, že předloha je dost odlišná od této adaptace, ale to mi samozřejmě nijak nevadí. Myslím, že pokud se nejedná o opravdu slavné dílo typu "Babičky" či "Švejka", je odlišné filmové zpracování v pořádku. Snímek měl úspěch i v Praze, jejíž obecenstvo si na venkovské látky nikdy příliš nepotrpělo - ve dvou velkých premiérových kinech běžel jedenáct a půl týdne, na venkově byl úspěch ještě větší. Zaslouženě.

Vida, kanál Disney+, kde pro děti vysílají pořady moderované transsexuály, kteří dětem vyprávějí, jak je skvělé změnit si pohlaví, vysílá i filmy pro dospělé. To se teda máme na co těšit... Výsledek? On to není vyloženě špatný film, nejvíce se mi paradoxně líbil indiánský úvod, to mělo svoji poetiku. Ale ten agresivní feminismus nového tisíciletí je vážně postavený na hlavu a čtu zde, že to vadí více lidem. Holka, co má padesát kilo a sto šedesát centimetrů, zápasí s Predátorem a jde jí to lépe než Schwarzeneggerovi. Degenerovaná mládež to zřejmě nevidí, ale my, co už jsme něco zažili, si můžeme jen ťukat na čelo. Obdivuji, jak s grácií stárne třeba série o Rambovi, ale tohle je spíše zneuctění kultovní jedničky.

Jeden z nejlepších válečných filmů. Už na vejšce v Budějovicích jsem zhlédl v kině čtyřhodinovou verzi a moc mě bavila. Nyní v Praze tříhodinovou, kino Aero bylo docela nacpané. Jedinou výtku bych mohl mít k výkonu Martina Sheena, který není úplně výrazný, což vynikne hlavně v "soubojích" s Duvallem, Hopperem či Brandem. Jinak je to opravdu dech beroucí výprava do spárů šílenství. Výtečná hudba - The Doors či Wagner. Paráda.

Kolosálně pyramidální výkon paní Nedošinské, nejlepší české filmové mámy. Scénář se opravdu povedl a němou verzi bez vyřídilky paní Antonie si nedovedu dost dobře představit (ale věřím, že mohla fungovat i ta). Chemie Pištěk - Nedošinská funguje na jedničku, k tomu moje oblíbenkyně Vítová a v malé roli i Ferbasová a je zřejmé, že pod čtyři hvězdy prostě jít nelze.

Zajímavý dokument o naprosto zásadní desce. Pro mě jsou nejlepší desky Mejdnů právě tato a pak "Somewhere in time". Ještě na konci základky jsem si koupil dvojcédé největších hitů, ale řadové desky jsem si začal kupovat až mnohem později. Mejdni tak pro mě nejsou takoví miláčkové jako třeba thrashové party typu Megadeth či Annihilator, ale samozřejmě je mám rád. V dokumentu vystupuje i Dave Mustaine či manažer Smallwood.

Povedené dílo, závěrečná vlastenecká desetiminutovka patří k tomu nejsilnějšímu v českém filmu třicátých let. Divadelní hra byla poprvé uvedena v prosinci 1834 ve Stavovském divadle. Bohužel jsem ji neviděl, dle obsahu na internetu se ale zdá, že film se od ní přece jen v něčem liší. Co bych ocenil na Innemannově snímku - posměch vůči Čechům, kteří si hráli na Němce, aby vypadali jako něco lepšího. Jak nadčasové a stále aktuální, dnes nám zase piráti radí, ať se místo k české hlásíme k národnosti evropské, zkrátka kdo se nepoučí z historie, je odsouzen ji neustále opakovat. A ještě jednou chci pochválit závěrečnou scénu z fidlovačky, ten projev ševce Kroutila bych nechal vytesat do kamene. Najděte si jej na YouTube a pouštějte svým dětem či vnukům.

Nevyrovnaný snímek - skvělá vizuální stránka se mísí s průměrným dějem, z herců mě zaujala snad jen paní Kurandová. Některé pasáže patří do nové vlny, jiné zase do škatulky "komunistický noir". Slušné, ale nevím, jestli dám někdy opáčko. Zajímavost - jedním z asistentů režiséra byl Ivan Passer.