Rattlehead

"Nebuď poslušna mých rozkazů. Buď poslušna mému mlčení." Všimněte si častých stínů mříží - má to být znamení kříže (a Krista) či snad nápověda, jak film skončí? Nebo připomínka toho, že většina jeptišek byla nějakou dobu ve vězení? Je snad klášter jen další formou vězení? Snímek je černobílý, černá a bílá jsou barvy hábitů jeptišek. Pokud budeme takto pokračovat, je Anne-Marie bílá (čistá, dobrá, nevinná) a Therese černá (zlá, nenávistná)? Je vnější svět černý a ten uvnitř klášterních zdí bílý? Pro mě rozhodně jeden z nejlepších Bressonových filmů.

Je zde relativně málo mezititulků. Příběh se odehrává ve vyšší londýnské společnosti. Seznamujeme se s manželským párem. Jedna dáma, která se vrací z ciziny, kde měla skandál, k sobě pozve onoho manžela a sdělí mu, že je matkou jeho manželky. Muž nechce, aby se to jeho žena dozvěděla, dává této paní peníze, aby o tom mlčela... Role vějíře - napřed je to dárek od manžela, pak chce žena vějířem udeřit svoji matku; klíčová je scéna, kdy nechá vějíř na kanapi.

Dejme slovo samotnému Fellinimu : "Už nevím, kdo to řekl, že nejtěžším hříchem člověka je být šedesátníkem. Lze říci, že problém věku dává mému příběhu melancholický stimul k úvahám, které jej možná odlišují od mých ostatních filmů. Jistěže, ti dva se mají rádi a objevují, že jim spolu bývalo dobře. Jenže je to možná nejenom příběh lásky mezi těmi dvěma, ale i mezi mnou a filmem..." Za sebe pak dodávám, že asi nejvíce se mi líbily "snové" scény, když se Ginger prochází před hotelem a potkává různé tajemné lidi.

Výtvarný styl několika významných filmů maďarského modernistického období vytvořil kameraman Sándor Sára. "Vymrštěný kámen" je jeho režijní debut. K tomuto filmu jsem si napsal jen několik poznámek - je zde třeba zobrazena likvidace soukromých rolníků a zabírání půdy (napřed sliby, později násilí). Nebo třeba to, jak cikáni mají vši, a tak jsou střiháni dohola.

"Zavlečení Afričanů do Ameriky bylo prvním zárodkem nejednoty". První půlhodinka je spíše seznamovací, ale pak se film pěkně rozjede (válečné scény) a prvním vrcholem je atentát na prezidenta Lincolna. Druhým vrcholem je pak závěrečná paralelní montáž (běloši v malém domečku ohrožováni černými / příjezd Ku-Klux-Klanu na jejich záchranu), obdobně byla zakončena také "Intolerance". Griffith vystřihl nejvíce kontroverzní scény - sexuální obtěžování bílých žen černochy a epilog, který jako řešení problémů Ameriky navrhoval deportaci všech černochů do Afriky. Prezident Wilson prý po projekci tohoto snímku v Bílém domě řekl : "Je to, jako kdyby dějiny byly napsány bleskem".

Troufám si tvrdit, že tohle je jeden z nejlepších českých filmů vůbec (podobně jako jen o dva roky starší "Valerie a týden divů" a "Ucho"). Krásné barvy, kostýmy, skvělá kamera (moc mě bavily záběry z pohledu kočky), povedená hudba. Iva Janžurová je zde famózní. Stále ještě nedoceněný klenot.

"Husa zůstane husou, i kdyby kejhala před samým králem". Snímek se vyznačuje velmi elegantním stylem a cítím z něho Bergmanovo okouzlení divadlem. Z herců bych vyzdvihl Evu Dahlbeckovou, tento Bergmanův "křižník ženství" je zde opravdu úchvatný. Ale pochválit musím všechny. Moje oblíbenkyně Bibi Anderssonová zde má jen malý štěk a ani jsem ji nepoznal (hraje herečku v divadelní hře). Jeden švédský kritik, který si na Bergmana zasedl, o filmu napsal : "Tuto "komedii" stvořila špatná fantazie uhrovitého mladíka, drzé sny nezralého srdce a bezmezné pohrdání uměleckou a lidskou pravdou. Stydím se, že jsem ji viděl." Po dokončení filmu vážil Ingmar pouhých 56 kilogramů a šel do nemocnice. Tamní doktor potíže charakterizoval jako psychosomatické... Film měl premiéru ve Stockholmu dne 26. prosince 1955.

Šestnáctiminutový snímek nabízí průměr tehdejší filmové produkce. Budu si z něho pamatovat asi hlavně krávu lízající hlavu plešatého muže a pak pohoršené zakrytí nahé sošky (což upomene na náš film "Mravnost nade vše"). Název filmu chápejte jako "Lily ve světě bohémy", nikoliv "Lily v Čechách"... Režisérem je Wilfred North (1863 - 1935), který natočil 102 filmů a uplatňoval se také jako herec. Snímek je k dispozici na ulož.to.

Před lety (když vyšel v Levných knihách) se mi film líbil, ale napodruhé, s odstupem zhruba třinácti let, mě teda moc nebavil. Objektivně disponuje krásnými záběry a povedenou hudbou, ale subjektivně je to prostě nuda a úpěnlivé čekání na konec...

Vynikající seriál z tvůrčí dílny Zelenka/Filip (zdaleka ne poslední). Je smutné, že akorát včera zemřel František Filip, náš nejlepší televizní režisér vůbec. Čest jeho památce. Tento seriál je velmi zajímavý a navíc je skvělým učitelem dějepisu. Máme zde otevření železniční dráhy Praha - Plzeň, první šicí stroje na našem území, Americký klub dam (vůbec první český ženský spolek, působil v letech 1865 až 1948), otevření Národního divadla, prusko-rakouskou a prusko-francouzskou válku... Setkáme se s Antonínem Dvořákem, Juliem Zeyerem či Vojtěchem Náprstkem. Do seriálu byla umně zabudována postava vypravěče. Potěšila mě účast prvorepublikových herců - Vojta, Svozilová, Štěpničková, Gollová. Ale výborní jsou zde úplně všichni herci. Snad jen hudba Karla Skleničky mohla být výraznější (nutno dodat, že filmové hudby vytvořil minimum).