Tom Hardy

Melovy modré oči vrací úder. Nepřiznané pokračování Odplaty (které svým očividným vykrádáním zmíněného natolik zmátlo distributora, že hlavní postavu v materiálech dokonce chybně pojmenoval Porter) má zajímavou kulisu, v zásadě přesného Gibsona a hned několik výborných momentů, které stojí za to citovat (deštník!). Celek se ale nedokáže rozhodnout, zda chce být dokumentem (tento pocit navozuje užití ručních kamer), sociálním komentářem, tupým akčňákem, westernem (osamělý bezejmenný hrdina bez jasné profilace příjíždí do města sjednat pořádek) nebo stylovou gangsterkou, postavenou na hláškách. Navíc to trvá celou hodinu, než se Moje letní prázdniny pořádně rozjedou. Coby příslib do budoucna ale nejsou Moje letní prázdniny vůbec špatná vizitka. Teď by to chtělo tu pátou Smrtonosnou zbraň.

Hravější Tim Burton, jenž tentokrát rezignuje na temnotu a převážně se baví. Slepí fanoušci mu to budou vyčítat, místo aby ocenili jeho tradiční lásku ke kreaturám, které mají v jeho filmech vždy větší právo na štěstí, než obyčejní lidé. Ano, poslední třetina díky přehršli efektů a vizuálních atrakcí moc nefunguje. Osudová láska je nezajímavá holka, jíž by NIKDO nedal přednost před sexy dračicí Evou Green. Ale Depp je vynikající, atmosféra sedmdesátek výborná a fórů dostatek, aby vůbec nevadilo, že jich několik vyzní do ztracena. A kdyby mi někdo tvrdil, že tohle není Burton, pak se ptám: Co na to Beetlejuice?

Žádné zbytečné vytáčky, přímý tah na bránu. Tvůrci sázejí na to, že znáte předchozí filmy, víte, o co šlo na Asgardu, kdo skončil jako kus ledu a proč má někdo problém se svou druhou identitou. Je to rozumné, protože v opačném případně by film působil jako zbytečná rekapitulace (na druhou stranu se však nedostává dostatečného backgroundu postavám bez „vlastního filmu“). Whedon to každopádně ustál a přestože děj mohl být o něco méně classic, není důvod, proč brblat. Týmovka se vydařila a nabízí přesně to, co fanoušci chtějí (=vydatnou porci kvalitní akce, hlášek a ikonických scén, hodných svých hrdinů). Jako bonus dost možná nejlepší ukončení monologu záporáka, jaké kdy bylo natočeno!

S ledovým klidem odklidili akční legendu, aby místo ní sprintoval příběhem nezajímavý mladíček, jehož charisma nedokáže konkurovat ani chladné póze Sigourney Weaver. Nepovedená snaha o „nového Hitchcocka“, v němž postavy s oblibou reagují na situace, které nemohou vědět a kde si scenáristé ve své naivitě dovolí i variaci na „já jsem tvůj otec“ (což už dnes vyvolává JEN úsměv). Po JCVD jednoznačné zklamání…

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, proč jsi upozadilo největší trumf celé podívané (Julia Roberts) a místo toho natlačilo do popředí dívku, která akorát ruší objemem svého obočí? Snaživý nový přístup ke staré látce padá jak po formální stránce (ve filmu je cca pět lokací a všechny naznačují, že rozpočet nebyl příliš vysoký), tak při výběru hlavní představitelky. Ne že by Lily Collins byla špatná, ale vedle Roberts se vyloženě ztrácí. Mohla to být výborná komedie, kdyby tvůrci opravdu šlápli do pedálu protipólu a dali do popředí Zlou královnu. Jejím odsunutím na vedlejší kolej odsoudili i samotný film. Jejich chyba.

Prakticky ve všech ohledech lepší pokračování. Více akce, více nadhledu, více vlasů :) Kdyby každý druhý díl "problematické jedničky" vypadal takhle, byl by filmový svět zase o něco hezčí. Prozatím nejlepší akční výplach letošního roku...

Nejzajímavější na Hunger Games je ono „o mladých pro mladé“. Právě skutečnost, že jsou hlavní hrdinové teenageři, je nejlépe využitou kritikou společnosti, jež se k filmu váže. Kdyby v aréně pobíhalo 24 dospělých, kteří by si tupě rozdávali rány, byli bychom zpět v gladiátorských časech. Fakt, že jsou ve smrtelné hře děti, ale atmosféru mění. Jedny si to nerozvážně užívají, jiné jsou vyděšené k smrti. Je to jiné. A pocítíte to hlavně během úvodu hry, kdy se strhne skutečný masakr. Určitě z toho šlo vykřesat více, ale nenudil jsem se a dvojce se nebráním.

Čekal se drsný boj o přežití, ve kterém si postavy šáhnou až na dno. Ve skutečnosti je ale stejně důležitý příběh zlomeného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí. Neeson film neskutečným způsobem táhne a nebýt laciného využívání vlků (je tu podobný princip, jako v jednodušších zombie hororech – máme skupinku postav, které se musí dostat z bodu A do bodu B a vždy, když se zastaví a odpočívají, se objeví nepřítel a jednoho z nich sežere), nebál bych se nejvyššího hodnocení. V rámci survival filmů nevyhnutelné zklamání.. Ten intimní a velmi citlivý přesah v podobě ztráty a znovunalezené chuti k životu si mě ale získal. Ukázka toho, že i z kalkulu může vzejít cosi silného a osobního.

Trailery avizovaly silný díl a překvapivě tolik nelhaly. Dialogy pořád nefungují, děj je x-krát provařená story, 3D pouhá reklama a vedlejší postavy jsou jen do počtu (proč tam proboha hraje minutu Wes Bentley?!). Romantický motiv naštěstí ustoupil do pozadí a místo něj je dopředu tlačena akce, krev a zase akce. A tomu všemu vévodí nádherná Kate Beckinsale, které tu ultradrsnou hrdinku rozhodně žeru víc, než Mille (a má jednoznačně větší "hot" status). Pro mě příjemné překvapení, vlévající do žil série čerstvou krev.

Nádherná pocta filmařině, která není o tom, jestli „studujete FAMU a díváte se na artovky výhradně v roláku“. Tohle je o lásce k filmu jako takovému a o úctě k těm, kteří stáli u jeho zrodu. Byl jsem dojat. A po dlouhé době uspokojen jak formou, tak obsahem.