Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 417)

plakát

Past na turisty (1979) odpad!

Tohle byla spíše past na diváky než na turisty. Narazit dnes na kvalitní horor začíná být pomalu obtížnější, než narazit na kvalitní ženu. Zato těch sračkoidních hororů je více než Úkáček nazvaných samaritánem Fialkou v Česku. Tohle byla ovšem obzvlášť ultimátní píčovina. Zde se náš režisér pokoušel děsit otevíráním skříně, lítáním předmětů bez jakéhokoli vysvětlení a padáním figurín. K tomu všemu si zařaďte tisíckrát otřepanou zápletku a o dokonalou nudu je postaráno. Nudná a extrémně neděsivá píčovina. [5 %]

plakát

Bzučení hmyzu: zápisky mumie (2009) 

Modlím se, aby podobný nápad, jako hlavní hrdina tohoto skutečností inspirovaného filmu dostal takový Marian Jurečka či Ondřej Kolář (ten zrzoun z Topky, nikoli brankář Slavie a nabíječ Tvrdíkovy dcery v jednom) a prokázal tak českému národu tu vůbec největší službu. Žilo by se v naší zemi zase mnohem lépe a tato smrt by zásadně zvýšila průměrné IQ minimálně směšné Fialovy vlády. Opravdu psycho film, který jednak není pro každého a potenciální divák by s ním měl být velmi opatrný, zejména pak ta část diváctva, které se někdy prohnaly hlavou myšlenky na sebevraždu. Téma mnohonásobně silnější a depresivnější, než samotné zpracování. Na tomto snímku je nejděsivější, když si zkusíte tu situaci představit - tedy, že už vás život v této zdeformované, zkorumpované a odporné civilizaci nebaví a rozhodnete se jej ukončit takhle drastickým způsobem, že si lehnete do provizorního přístřešku v lese a rozhodnete se zemřít hladem. Je to trošku něco jiného, než když skočíte pod vlak a v ten moment nemůžete vzít své rozhodnutí zpět. V lese budete ležet jen se svými myšlenkami minimálně měsíc a máte dost času, dokud vám vaše síla a energie dovoluje své rozhodnutí přehodnotit. Člověk musí být opravdu skálopevně odhodlaný zemřít, aby se mu to tímto způsobem podařilo. Opravdu psycho. A záznamy v deníky byly nesmírně zajímavé, ať už z diváckého či třeba medicínského pohledu. Hlavní hrdina velmi trefně zaznamenával jednak co se děje s jeho tělem a jednak, co se mu honí hlavou. Naopak bych vytkl surrealistické ztvárnění atmosféry, plné náhodných záběrů, které měly neuvěřitelně uspávací tendenci a kazily mi celkový dojem. Každopádně, ve mne zůstal velmi silný a velmi vtahující zážitek a podobný snímek se bude dostávat z hlavy minimálně dlouhé roky. Nesmírně originální a vtahující dílo. [83 %]

plakát

Kafarnaum (2018) 

Poměrně nenápadný, o to víc syrový a drsný film z nehezkého prostředí slumů v Libanonu. Jako Češi máme velké štěstí, že máme tu čest ze svých daní nedobrovolně financovat Fialovu neziskovku, která bojuje za smíření v Barmě, či za práva barmských žen. Je jen otázkou času, kdy budeme z našich daní dotovat boj proti chudobě v Libanonu, kde se má o tamní obyvatelstvo starat výhradně tamní vláda. A bohužel to není jen příběh Libanonu, kde ve slumech živoří spousty lidí, kterým by mělo být jakýmkoli způsobem zakázáno přivádět do tohoto nelidského světa další potomky, kteří jsou již samotným porodem odsouzené k boji o holé přežití a jejich nejlepší vyhlídky končí někde u čichání lepidla. Opravdu krajně nepříjemný film, kde jako divák 2 hodiny sledujete trpění dětí. Rozhodně bych něco podobného v budoucnu nechtěl vidět znovu. Těžko se to hodnotí. Filmové kvality jsou zde nezpochybnitelné. Od dětských rolí po ty dospělé. Ale vzhledem k tématu, kde sledujete opravdu krajně stereotypní utrpení dětí. Co se týče emocí, tak jsem během sledování pociťoval zhnusení a vztek, jak se vůbec tohle může kdekoli ve světě dít. Od podobných filmů si dám velmi dlouhou pauzu. [77 %]

plakát

Jan Werich: Když už člověk jednou je… (2021) 

Moc hezký a velmi osobní portrét snad největšího českého filosofa. Po dokumentární stránce vskutku mimořádně dobře odvedená práce a těžko se tomuto dokumentu cokoli vytýká. Moudra pana Wericha bych dokázal poslouchat neustále a čas od času tak také činím. Člověk nabere občas pocit, že Jan Werich má odpovědi i na ty nejzapeklitější otázky a dokáže je zodpovídat s takovou lidskostí a přirozeností, že se v mu v této disciplíně horko těžko hledá přemožitele. Nedoporučuji tento dokument rozdívat v nočních hodinách, jinak vám hrozí také necelé dvě hodinky spánku. Na pozadí dnešních událostí budete tento dokument vnímat ještě intenzivněji než v dobách míru. Fialova vláda bohužel chytá více a více totalitních manýrů a svět začíná připomínat Orwellovu knihu 1984. Při zakládání nesmyslných ministerstev, aby se nikdo necítil ochuzený o korýtka, scházelo k dokonalosti založit snad už jenom Ministerstvo pravdy. Proti dezinformacím se v každém demokratickém režimu musí bojovat informacemi, nikoli omezováním a cenzurou jako za protektorátu či během komunistické vlády. Wericha na Fialovu totalitní vládu. [86 %]

plakát

Duše (2020) 

Animákům nefandím skoro stejně jako zločinecké a gaunerské Fialově vládě. Jazz taky nemám dvakrát v lásce, ale pořád lepší než poslouchat Fialu, kterak vysílá signály. Tomuto animáku se však docela hezky podařilo spojit příjemný příběh s velmi dobrým hudebním podkresem. Moc se mi líbila i animace (zejména hudební nástroje), avšak pouze animace světa lidí, nikoli světa duší. Příběh má ve finále velmi hezkou myšlenku, ale kráčí k ní zbytečně klikatou cestou plnou nevydařeních vtípků a nudných pasáží, kdy mě kupříkladu nebavila kompletně celá pasáž odehrávající se ve světě duší a bohužel dostala hodně prostoru. Zcela jsem zde postrádal také humor. I přes zmíněné nedostatky se však jedná o jeden z těch lepších animáků, které jsem doposud viděl. [74 %]

plakát

Uncharted (2022) 

Nečekáte-li od něčeho vůbec nic, tak jste ve výsledku většinou příjemně překvapeni. Výjimku z pravidla tvoří snad pouze sebedestruktivní chování Fialovy debilní vlády, která chce Česko cíleně uvést do chudoby, jinak si jejich kroky neumím vysvětlit. Kdyby nedělali vůbec nic, tak dosud napáchali mnohem méně škody. Uncharted bylo na rozdíl od od Fialovy vlády docela milé překvapení. Jakožto člověk, který prošel herní sérií, jsem si chvíli zvykal na nové a méně sympatické tváře. Toma Hollanda vyloženě nemám rád, ale tady mi překvapivě zásadně nevadil. Ve výsledku tedy docela slušná a velmi přiblblá akční jednohubka, které by rozhodně více prospěla kratší stopáž. Akční scény byly dotaženy do přestřelených výšin jako v herní sérii. Zatímco ve hře to člověka příjemně pobavila, ve filmu to působila malinko nezvykle a až bych řekl na obtíž. [69 %]

plakát

Bod varu (2021) 

Nejvíce ze všeho tento film samozřejmě pozvedla vhodně zvolená kamera. Iluze natáčení jedním záběrem bez střihu tomuto snímku sedla, jako by sedl jeden dobře mířený výstřel do hlavy tomu dementnímu Jurečkovi. Tento snímek zejména docení ti, jejichž každodenní pracovní náplň je podobně stresující. Snímek byl v tomto ohledu až nepříjemně přesný. Nefungující parta si zde hraje na noblesní restauraci, napětí roste a problémy se od samého začátku vrství jeden na druhý. Sledujeme odbržděný vagón, který nikdo neřídí a je jen otázkou času, než dojde k nevyhnutelné katastrofě. Je až zarážející, jak tohle připomíná naši současnou směšnou vládu neschopných a hloupých dementů, vypočítavých čůráků a politických gaunerů. Velmi dobrý kus filmařiny. Rád od těchto tvůrců uvidím v budoucnu něco dalšího. [83 %]

plakát

Rick a Morty - Vindicators 3: The Return of Worldender (2017) (epizoda) 

Zde chválím zejména fakt, že se jedná o jednu z mála epizod, kde se neřeší ty rodinné píčoviny, ale jsme svědky akce, která se zprvu tváří jako extrémní píčovina. Ale sledovat Ricka, s jakým nezájmem se účastní akce na záchranu vesmíru a jeho následnou účast ve hře, kterou si připravil na strážce galaxie, když se předchozí večer ožral, to bylo k nezaplacení. Krásná parodie na superhrdinské píčoviny s příjemnou Saw vložkou. [84 %]

plakát

Fauda - Episode 5 (2020) (epizoda) 

Další díl pohádky na dobrou noc, kde za sebou únosci pečlivě nechávají jeden fant za druhým, aby to náhodou Židáci neměli moc těžké. Nejubožejší byla scéna, kde neopodstatněně odzbrojili řidiče o bundu, načež ji nechali uprostřed silnice. Jedna nechutná scénáristická berlička za druhou, aby se mohlo uměle budovat napětí. Na základě věty, že je chtějí dostat do Izraele, tak Doron a jeho parta obřezaných znovu precizně úřaduje a ví přesně, kde hledat. Už dost! Co se to s tou Faudou děje? S láskou vzpomínám na časy, kdy scény ve Faudě ještě dávaly logický smysl. Je to umělé jak Fialovy nastřelené vlasy. Na druhou stranu oceňuji, že se zde moc nekecá a akce střídá akci. Škoda jen vzdání se syrovosti na úkor efektu. [66 %]

plakát

Fauda - Episode 4 (2020) (epizoda) 

Spoilery! Bohužel, tohle kdysi syrové a často nepředvídatelné dílo tvůrci postupně přetvářejí v hollywoodský stereotyp s předvídatelným dějem, záchranami v posledních sekundách a vyřešení neřešitelných situací. Jak těžké může být zmáčknout červené tlačítko, na kterém má člověk celou dobu prst? Klasická trapošina s tím, že atentátník musí své oběti před odpálením se povyprávět hodinový příběh. Až na tento směšný závěr, který byl skoro tak trapný a směšný jako Fialova pětikoalice, docela slušný díl. Zbytečně dokurvená epizoda. Bohužel podobných momentů přibývá. To má být divák jako v napětí a myslet si, že hlavní postava zemře ve 4. díle. Fakt ubohost. [60 %]