Kafarnaum

Otevřený pohled na libanonské slumy a jejich obyvatele v tomto případě se primárně zaměřující na jednu místní a poměry bohužel standardní rodinu. Těžká a bohužel zbytečně zdlouhavá podívaná, která dokáže tématem zaujmout ale jako plnohodnotný film, úplně nefunguje a vznikla tam pouze standardní kritika. (22.04.2024)

Snímek Kafarnaum vypráví bez přehnaného sentimentu o pohnutém osudu dvanáctiletého Zaina protloukajícího se libanonskými slumy. Do takových podmínek, v jakých živořil, by se asi nikdo z nás narodit nechtěl. Docela chápu tok jeho myšlenek a následné činy plné zoufalství. Mnoho skutečností mě při sledování filmu rozesmutnilo, ale naopak po hudební stránce jsem se párkrát ocitla v sedmém nebi. V samotném závěru bylo moc milé vidět jistou dávku naděje, která se zračila v chlapcově proměněném výrazu tváře, když mu fotograf řekl: „Usměj se, Zaine. To máš na občanku, ne na úmrtní list.” (90%) +++ Dost mě zarážejí komentáře některých zdejších chytrolínů, jež postrádají sebemenší náznak empatie nebo soucitu. Což jen dokazuje, jak prohnilá dovede být ta naše rádoby humánní společnost. V čem se potom vlastně tolik lišíme od lidí, o nichž pojednává tento snímek? Ono toho asi zase tolik nebude. Nejspíš by stačilo změnit sociální prostředí, blahobyt nahradit chudobou a morálka našinců by šmahem dostala pořádnou ťafku. Ani si nechci představovat, jak by potom dali volný průchod svým nízkým pudům. (18.01.2021)

12-ročný chlapec zažaluje rodičov za to, že ho priviedli na svet. Šokujúce? Šokujúce to môže byť len pre tých, ktorí nikdy neopustili svoju slonovinovú vežu odtrhnutú od reality. Smutné pravidlo demografie hovorí, že veľa detí sa nerodí vtedy, keď je bohatstvo, ale vtedy, keď je chudoba. Akonáhle spoločnosť dosiahne určitý stupeň blahobytu a hlavne vzdelanosti, automaticky stratí záujem sa reprodukovať. Viktor Orbán a Vladimir Putin sa prudko mýlia, ak si myslia, že zdvihnú pôrodnosť vysokými prídavkami na deti. To už dávno nikoho nezaujíma. V tomto filme sme však na opačnej strane barikády. Tu platí, že "jediným bohatstvom chudáka sú jeho deti". Otras. Časť filmu, kedy Zain opatruje malého Yonasa v chatrči z vlnitého plechu, je tá najsilnejšia. Tento film v človeku zanechá pocit, že život je niečo, čo by nemalo byť. (26.09.2019)

Naozaj kvalitny film. Nie som prekvapena, ze si tento film vysluzil 15-minutove standing ovation a tiez nominaciu na Oscara. Zasluzene. Fandila som filmu Roma, ktory som mala moznost vzhliadnut este pred Oscarmi, ale som naozaj milo prekvapena, ze prave Cafarnaum sa mi pacil este viac! Uz davnejsie som sa rozhodovala ist do kina prave na Cafarnaum, ale vtedy som si vybrala japonsky snimok Zlodeji, Cafarnaum je pre mna podstatne lepsi. Silny film. Som zaskocena z mnozstva negativnych komentarov na csfd, ja si naopak myslim, ze film ma co ponuknut aj obsahovo. Neriesi veci povrchne, ide do hlbky, ukazuje realitu, i ked sa jedna o fikciu. Trosku mi pripomina jeden nadherny film Lion. Film na zamyslenie, pri urcitych scenkach sa ide az rozum zastavit a clovek si polozi otazku, och ako mozu ludske bytosti takto zit?! Nepovazujem tento snimok za citove vydieranie, hoci dojimavy je. Obdivujem talent mladuckeho neherca Zaina, wow, klobuk dole! V celom filme sa toto ubohe, sikovne a vynaliezave chlapca usmeje asi len raz a aj to len na fotku. Silne momenty: vztah Zaina k jeho sestre Sahar, tu sa Zain chova takmer dospelo akoby uz nepatril alebo nikdy nepatril do detstva. A takisto vztah matky etiopskej zeny k jej syncekovi. Film vrelo odporucam. Nebude to premarneny cas...90%. (18.04.2019)

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, spí na špinavé dece na zemi mezitím co rodiče vedle souloží, nikdy nechodil do školy a ani netuší, kolik let mu přesně je. Jeho mentální vyzrálost ale nedokáže akceptovat v čem on a jeho vlastní milovaná sestra vlastně vyrůstají a tak zakročí. Zažaluje své zaostalé, sobecké a slabomyslné rodiče, že jej přivedli na svět. Dále také za to, že přivádějí na svět další potomky, o něž se nedokáží vůbec postarat a také za to, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda, později znásilněné. Do vsunutých scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé scény vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně potlouká ulicemi s malým dítětem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice a snaží se o něj všemožnými způsoby postarat. Capernaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků. Režisérka výjevy předkládá provzdušněně, bez přikreslení, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje podmanivé, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění. Jedním dechem, tento film by měl vidět každý, aby si uvědomil, že přivádět děti na svět, je v dnešním světě obrovská chyba. Je uplně jedno, jestli dítě přivedete na svět v Libanonu, v Praze nebo v New Yorku, děti budou trpět všude. Dejte tomu ještě pár let a pak si možná na tento film vzpomenete. - "I want to sue my parents. Because I was born." (26.05.2019)