Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Krimi

Recenze (284)

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Tarantino rozjel svou jízdu v šedesátkovém Hollywoodu a my si mohli krásně přisednout k němu a užít si tuhle parádní záležitost. Ano, není to pro každého. Ano, je to založeno na velké dialogové náloži ale je to zatraceně dobré a uteklo to jako voda. Pitt s DiCapriem si jedou svou two-man show, která to úplně v pohodě ty necelé tři hodiny utáhne a Margot Robbie v pozadí, přidává svou troškou do tohoto neskutečně atmosférického mixu, který podtrhuje naprosto dokonalý soundtrack. Posledních 45 minut je absolutní špička tohoto ledovce a mě nezbývá než poděkovat panovi QT za další jeho stylový počin. Ten jeho desatý kousek už teď nadšeně vyhlížím! You're Rick fucking Dalton, don't you forget it.

plakát

Toy Story 4: Příběh hraček (2019) 

Tahle série je moje největší životní srdcovka, která se mě drží od mých pěti let. Když jsem před devíti lety, mohl konečně vidět třetí Toy Story na velkém platně, byl jsem naprosto hotový. Ačkoliv to mělo naprosto perfektní a emocionálně našlápnuté zakončení, tak v hloubi mé duše jsem si prostě přál své oblíbence vidět ještě jednou. Mé zbožné přaní nakonec bylo vyslyšeno a já neměl nejmenší strach o to, že to nebude minimálně stejně tak kvalitní jako předchozí díly. Protože mistři v Pixaru, prostě tuhle sérii zvládají naprosto bravůrně. První trailery navnadily na nové postavy a zápletku a postupem času už se konečně blížila premiéra v našich končinách (ta doba mezi USA a naší byla nekonečná). To, že animace jsou naprosto na špičkové úrovni není vůbec třeba víc rozebírat, člověk už skoro ani nepozná rozdíl mezi realitou. Co je zde ale velká změna, je osobitější příběh celého filmu a hlavně kolem Woodyho, který prostě po Andym hledá nový smysl bytí. Daň, která je za to vybrána, je posunutí skoro všech ostatních postav do pozadí s čímž jsem se dokázal úplně v pohodě smířit. Všechno šlape naprosto perfektně a prodíráním se všema možnýma překážkama, které jsou naší bandě nastavené do cesty, vážně uteče jako voda. Nové postavy mají nápad a já opět musím smeknout, že v každém díle dokážou tvůrci příjít s něčím originálním a každý film je naprosto odlišný, ačkoliv naši hrdinové jsou pořád stejně skvělí. Tak jako minule, tak i zde nemůže chybět emocionální koncovka, která prostě nemůže nechat žádne oko suché u všech, kdo s touhle partou vyrůstal. Díky za všechno, co mi tahle série dala a díky za všechnu tu nostalgii, kterou jsem tímhle čtvrtým dílem dostal, byla to jízda. A já se stejným pocitem jako minule a zbožným přáním, budu vyhlížet ještě jednu takovou dávku, která by celý tento okruh mohla dokonale uzavřít. Do nekonečna a ještě dál!

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

Spiderman a jeho evropské toulky nakonec dopadly líp než jsem čekal. Jelikož jde o epilog k třetí fázi MCU, je jasné že je třeba věnovat čas dovysvětlování věcí na které se nedostalo během Endgame. Holland opět dává do pavouka maximum a Gyllenhaal mohl klidně dostat víc času. Tak či tak jde o super poslední dílek do skládačky a karty jsou dost zajímavě rozdány pro další dobrodružství. I think Nick Fury just hijacked our summer vacation.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Konec jedné éry, jak se sluší a patří se vším všudy. Bylo to nevyhnutelné, ale o to víc to v člověku pak rezonuje. Naprosto perfektně servírovaná nálož s mírně pomalejším rozjezdem, který je nakonci dokonale vyvážen dávkou všech emocí a finální brzdou ve finiši. Tvrdé jádro fanoušků Marvelu si totiž tento epos užíje podstatně třikrát více, než jen obyčejný divák a to už jen proto, že to veškeré 11leté budování univerza se tady perfektně sklízí ve vytoužené ovoce. Těch pomrknutí, narážek či jen náznaků, je tu opravdu dost a jedním zkouknutím opravdu nejde pochytit všechny. Celkem mě dost překvapilo, že ačkoliv je atmosféra relativně depresivní a zoufalá, tak humorná stránka filmu na tom neutrpěla a dost z toho těží ve svůj prospěch. Posledních 40 minut filmu byl čistý orgasmus a takovou husí kuži jsem ještě snad u žádného filmu neměl. Mám jen obavy, že něčeho tak velkolepého a skvěle ukočírovaného se tady jen tak znovu nedočkáme a o to víc je tento film jedinečný. Nezbýva tedy vyjádřit velký dík všem (hlavně vám pane Feigi a bratři Russoové), co se na tomhle podíleli a dokázali z takového kolosu, udělat jednu velkou éru, která konstatně vydržela až do konce, donutila nás si zamilovat spoustu tváří a hrdinů k nim spjatých a vyvrcholila v tom nejlepším. Závěrečné titulky s podpisama jsou naprosto skvělá tečka za tím vším a nezbývá než doufat, že MCU bude i nadále vzkvétat a udržovat se jako jeden velký a pevný celek. It's not about how much we lost. It's about how much we have left. We're the Avengers. We gotta finish this.

plakát

Shazam! (2019) 

Měl jsem jen nadprůměrné očekávání a nakonec se mi dostalo totální nářezu. Někdo samozřejmě může namítat, že humor je zde cílený na mladší publikum, ale já přistoupil na jeho pravidla a sedlo mi to neskutečně a s čístým svědomím můžu říct, že jsem viděl zatím nejvtipnější komiksovku. Levi si to vyloženě užívá a celé dětské obsazení je naprosto sympatické. Premisa je samožrejmě jasná, jako v každém originu, ale tady mi to všechno dávalo prostě smysl. DCEU rozhodně boduje znovu a věřím, že to jen potvrzuje to, že se blýská na jeho lepší časy. You have super strength! Can you fly?

plakát

Captain Marvel (2019) 

To, že Marvel originy umí se už dávno ví. Otázka spíš je, zda při takovém velkém počtu originů, to může stále diváka bavit. Překvapivě mě teda ano. Měl jsem v podstatě nulová očekávání a to se na tom i nejspíš podepsalo. Původně pro mě nesympatická Brie, nakonec mile překvapila a dopadlo to prostě fajn. Prostor pro velké překvapení samozřejmě nejsou, jelikož mantinely jsou už předem dané, ale i tak je fajn vidět vznik či osud některých věcí či osob, které známe jen z doby pozdější. Pohodový předkrm před hlavním chodem, který prostě všichni netrpělivě očekáváme. Where's Fury?

plakát

Raubíř Ralf a internet (2018) 

Druhý díl už prostě nemohl působit tak nečekaně jako první, ale i přesto se jedná o mega nadprůměrný animák, který je plný povedených gagů a pomrknutí a objeví se tam snad všechno, co je dnes v kurzu, od internetových věcí až po filmové postavy(Disney sekce byla naprostá bomba). Henry Jackman stvořil opět skvostný soundtrack, který ladí s každou scénou přesně na míru. Za mě velká spokojenost a rozhodně bych se nebránil ještě jednomu raubířskému dobrodružství! Chcete si vydělat hraním videoher?

plakát

Aquaman (2018) 

Tohle DC potřebovalo jako sůl, film který se nerozpadá hned od začátku a dokáže zabavit a udržet diváka spokojeného až do konce. Je jasné, že nebýt Wana tak by to takhle vůbec nedopadlo a radši ani nechci vědět, jak by to vypadalo. Každopádně jsem se bavil i přes všechny ty klišé, předvídatelné momenty a občas stupidní volby rekvizit( dívam se na tebe Black Manto). Příjemný komiksový mix, který nemůže urazit a rozhodně lahodí oku po celou dobu. Snad to takhle půjde dál a třeba se začne u DC svítat na lepší časy. I'm no leader. I came because I have no choice. I came to save my home, and the people that I love.

plakát

Spider-Man: Paralelní světy (2018) 

Tak tohle byla naprostá pecka. Od prvního traileru jsem filmu věřil a říkal jsem si, že přinejhorším to bude aspoň fajn "bokovka" a ono to nakonec předčilo veškerá má očekávání. Animace může někomu připadat divná, ale zdání klame a po několika minutách se budete kochat blahem, jak hezky to vypadá a má to neskutečný komiksový feel. To, že se celou dobu pojede v lehce komediálním duchu bylo jasné a to je hlavní silná stránka filmu, jelikož to funguje naprosto skvěle a celému Spajdí univerzu to prostě sluší. Sony tahle sázka neskutečně vyšla a já se těším, až budou tohle univerzum rozšiřovat dalšími příběhy, jelikož tohle celé má obrovský potenciál. Rozhodně obrovské překvapení a fanoušci Spider-mana budou slintat blahem a ti ostatní si užijou perfektní komiksový film a nejlepší animák tohoto roku, který se určitě zařadí mezi můj žebříček nejlepších filmů tohoto roku. With great power comes great responsibility

plakát

The Haunting (2018) (seriál) 

V dnešní době už mě v seriálové tvorbě osloví vážně máloco, jelikož všechno je buď vyloženě stupidní, předvídatelné, nezajímavé nebo prostě nudné a proto si vybírám už jen vyloženě to, co má vážně potenciál mě udržet až do konce a má to aspoň stejnou kvalitu v průběhu celé série. Tohle je přesně ono. Netflix to prostě umí a produkuje vážně ojedinělé seriálové pecky. Atmosféra tohoto seriálu je prostě naprosto výjímečná a to jakým způsobem se odkrývájí jednotlivé dílky celé Hill House skládačky, je naprosto famózní. Počínaje prolínáním časových linií, tak konče mindfuckovými pasážemi. Hororový feel není dáván na sílu ba naopak, člověk musí sledovat všechno v pozadí a nečeká, co kde vykoukne nebo se objeví a to přídává na nejistotě mnohem víc. Herecké obsazení sedlo neskutečně skvěle a každou z postav si prostě oblíbíte, protože jsou to sympaťáci a to charisma tam prostě je. Seriálová bomba tohoto roku a rozhodně jeden z nejlepších seriálů, které jsem doposud viděl. Dejte mu šanci, ikdyž mírný horor není váš šálek, fakticky nebudete litovat. A ghost can be a lot of things. A memory, a daydream, a secret. Grief, anger, guilt. But, in my experience, most times they're just what we want to see.