Raziel_cz

Dobrý komiksový film a lepší než dva ze tří Nolanových pokusů. Má to parádní atmosféru, Gotham je příjemně surrealistický a líbí se mi, což si umím představit, že čtenáře předlohy asi dost štvalo, jak se s padouchy Batman nesere a nemá problém je vyhodit do luftu bombou nebo je rozstřílet gatlingem. Na rozdíl od většiny dnešních komiksových adaptací snímek míří na dospělé, ale aniž by byl nekompromisně vážný a nesnaží se řešit hluboká témata. Je to zábava, temná, ale se spoustou vtipu. Nicméně příběh veškerý žádný a celé je to složené skoro výhradně ze scén, ve kterých Baťa mlátí lidi, a z videoklipů, v nichž Joker pózuje do rytmu Elfmanovy monumentální hudby, a to mi na dvouhodinový snímek přijde málo. Hlavně když je tady ten Joker tak strašně otravný. Navíc nevidím úplně důvod ho tam mít, když skoro celou dobu používá mejkap tělové barvy. No a potom ta závěrečná akce je fakt špatná. Jo, a Harvey Dent je černej, to jsem nežral.

No ty vole, česká komedie, co (skoro) netrpí syndromem českých komedií. Pohodová záležitost s příjemným obsazením, ve které je děj to úplně poslední, co vás zajímá. Ve výsledku to není o moc víc než soubor scének, ale upřímně jsem se bavil. A smál jsem se u toho, ne tomu, což není něco, co by se mi u naší produkce stávalo moc často.

Lowbudgetový horor, který si bere tuhle z Invaze uchvatitelů těl, támhle z Carpenterovy The Thing a díky režisérovi, jenž přesně věděl, co chce natočit, to funguje. Přímočarý scénář se nezaobírá komplikovanými zápletkami a jde si za svým – stejně jako unesený a navrácený Mark, který s motorovkou pronásleduje ječící ženskou, protože... prostě proto. Je zvláštní, že se Almost Human může brát skoro vážně a přitom nepůsobit trapně (snad vyjma dialogů, ale to je dost možná cíl). Samozřejmě, herci odvádějí práci jakž takž a hudba je spíš účelová, ale jinak je to zábavná hodinka a čtvrt s plejádou krvavých praktických efektů, a co víc si od filmu ve stylu osmdesátkových vyvražďovaček přát? Tedy, snad kromě pořádného závěrečného killing spree. Když už tu je vynucená orální inseminace, čekal jsem, že se tvůrci nebudou zdráhat utrhnout o malinko víc ze řetězu. Ale za mě dobrý i tak.

Hm, tak tohle bylo trochu zklamání. Hrušínského nihilistický Kalaš je sice fajn, ale na další díly Strach nemá ani náhodou. Hlavně mě tedy mrzí strašně překombinovaný scénář. Zatímco motiv pornografie v socialistickém Československu mi přijde hodně zajímavý, to, v co se nakonec vyvine, je přitažené za vlasy. Nehledě na fakt, že v množství postav a jejich aktivitách za války a po válce jsem se brzo ztratil. Solidní thriller, bohužel s nezvládnutým vyústěním. No a ty záběry ze soudního procesu na konci... Asi to bylo poplatné režimu, ale mě z toho v kontextu dějin mrazilo.

Bohužel další záležitost, jejíž trailer je lepší než výsledek. Předně nejde o adaptaci komiksu The Secret Service, Millar s Vaughnem si vymysleli základní premisu a každý ji vytěžil vlastním způsobem. A Millar, nutno říct, mnohem líp. Jeho dílo je přiznanou, nápaditou, vtipnou, nekorektní a pekelně zábavnou parodií na Jamese Bonda a britské špionážní filmy. Kingsman mi ani nepřišel, že by si z nich dělal tolik srandu, spíš bere scénář libovolné bondovky a snaží se na něm vystavět hodně over-the-top akční komedii, která je sice veskrze zábavná a na současný Hollywood sakra nekorektní, ale selhává co se týče akce i té komedie. V tom prvním hlavně proto, že za hodinu a půl uvidíte jedinou akční scénu a čekat musíte na závěrečnou půlhodinku, která ale na to, že jde o závěrečnou půlhodinku, není ani zdaleka tak našlapaná, jak by mohla být. A je celkem jedno, že přesdržky jsou tu pomalu lepší než v Raidu a budete se u nich nehorázně tlemit, protože jich FAKT. NENÍ. DOST. A to jsem ještě nezmínil, že ty nejlepší se odehrají daleko před koncem a v jejich centru ani není hlavní hrdina. Na to druhé Kingsman dojíždí ve chvílích, kdy se z nadsazené noty z nějakého důvodu snaží snést do dramatické roviny, což probíhá především tak, že říznou muziku (ale zase ne tak říznou jako v traileru – jedno z mnoha zklamání) nahradí monumentální hudba jak od Zimmera, ale už nikdo neřeší, že se mezitím na plátně postavy vraždí deštníky a prostetickými končetinami, což působí hodně rušivě. Nenudil jsem se, ale přesto mi film přišel šíleně prázdný. Narvaný velkolepými, ale samoúčelnými záběry, kdy nedostaly prostor potenciálně fajn postavy a brilantní akce, ale můžeme sledovat, jak agentka pět minut letí na balónu do vesmíru. A takhle zdupaný potenciál si vysoké hodnocení nezaslouží. Závěrem dva poznatky: 1) Díky parádním davovým vyvražďovačkám je pro mě Vaughn jediným adekvátním adeptem na režii adaptace Ennisova Crossed. 2) Distribuční společnosti UK a USA vážně musí řídit kokoti, když si z BR verze odstraní nejlepší vtip filmu, protože jeho obsahem je žena a anál. To mi v kontextu zbytku snímku přijde fakt absurdní.

Psychopatické, drsné, velmi britské a v závěru také velmi lynchovské. Včetně toho, že po zhlédnutí pravděpodobně budete sedět s otevřenou pusou a přemýšlet, co jste to sakra viděli. A že interpretací existuje celá řada. Kill List se totiž neobtěžuje cokoliv vysvětlovat. Osobně mi to ale zase tolik nevadilo, jenom škoda, že finále není tak silné jako zbytek filmu.

S tímhle filmem jsem měl v podstatě jenom jeden zásadní problém – našel jsem ho na fóru nadepsaném: "Nazi killing movies". Takže jsem z pochopitelných důvodů čekal, kdy začne to "nazi killing". Clint Eastwood kropící nácky ze dvou mašínkvérů naráz se ze zištných důvodů nedostavil, co se dá dělat. Solidní drama z posledních dní války, které mi ale přijde brutálně nadhodnocené i z pozice lidí, kteří do něj nešli nevěda, o čem je. (Na svou obhajobu, v době vzniku jsem samozřejmě věděl, o čem je, ale to fórum se tvářilo fakt přesvědčivě.) Bruno Ganz bezpochyby podal parádní výkon, jinak mě snímek ale často nudil. A nudil mě proto, že je z nějakého důvodu strašně orientovaný na Traudl Junge, aka nejméně zajímavou postavu v celém bunkru. A že jich tam je. Sledovat tolik charakterů najednou je hodně schizofrenní záležitost (a nejen proto, že nacistická elita byla banda zfanatizovaných imbecilů, jimž porážka nedocházela ani v momentě, kdy jim sověti dupali nad hlavou) a nejednou jsem se zamotal nejen do toho, kdo zrovna Hitlera hypoteticky zrazuje, ale i do jmen. Neumím si představit, co zažívali lidé bez podrobnější znalosti historických souvislostí.

Film, který má Edward Snowden očividně hodně rád. V podstatě jedna velká honička napříč Kapským městem, kde se všichni vzájemně zrazují a zabíjejí. Jednodušší scénář by mi nevadil, ale s takovým obsazením šlo ze Safe Housu vysekat mnohem víc. Ryan Reynolds se snaží, ale Denzel Washington tomu tentokrát moc nedal, kvůli čemuž chybí jakákoliv chemie mezi hlavní dvojicí, čímž pádem jejich vztah absolutně nefunguje. Podobně ani vývoj Reynoldsovy postavy kdovíjak nezapůsobí – na začátku je to zelenáč zaslepeně věřící v systém a na konci... pořád zelenáč, jenom bojující proti zkorumpovanosti systému, ve který zaslepeně věří. Espinosův kameraman by navíc měl vyhledat odbornou pomoc, mám podezření, že by mohl trpět Parkinsonem. Scottovské filtry a přepálené barvy sice vytvářejí fajnovou stylizaci, nicméně když sebou obraz většinu času hází jak Jessica Robbin při orgasmu, těžko si to můžete naplno vychutnat. Přesto mě snímek nenudil, potěší poměrně drsná akce a tvůrcům taky musím nechat, že ačkoliv je od začátku jasné, že hlavní zápornou postavou bude buď ta Very Farmigy nebo Brendana Gleesona, dokázali mě v mém podezření na jednu z nich pořádně nahlodat. Ve výsledku celkem zábavný akční thriller, nicméně s trestuhodně nenaplněným potenciálem.

Zábavný film, který by se ale spíš hodil do televize. Nicméně, přes skromné produkční hodnoty přináší přesně to, co slibuje: náhled na život, práci a osobní démony Alfreda Hitchcocka v době, kdy vznikal jeho nejznámější snímek. Herci nepředvádí nic světoborného (a většinu s retro účesy a makeupem stejně nejspíš nepoznáte), ale Anthony Hopkins si svou roli očividně hodně užil. Křečovitý režisérský styl perfektně sedne k hlavní postavě (ačkoliv se skutečností pravděpodobně nemá mnoho společného) a vlastně i úsečnému, ale ne nudnému scénáři. Co Hitchcocka sráží, je zbytečně protahovaná manželská krize, která se nakonec vyřeší úplně sama, sledovat protagonistovy mindráky a úchylky je mnohem zábavnější, čímž pádem jsem si ohromně užil prvních třicet čtyřicet a závěrečných deset minut. Mezi tím je akorát lepidlo, co dodává veskrze komickým scénkám ne moc funkční příběhový rámec. Přesto, kvůli Hitchovým vyfantazírovaným rozhovorům s Edem Geinem, dirigentské scéně, skloubení odkazu na Alfred Hitchcock Present a Ptáky a mnoha dalším pasážím, u nichž jsem se nemohl přestat křenit, rozhodně stojí za vidění. Přestože mohl dopadnout i mnohem líp, co si budeme nalhávat.

Deprese a atmosféra. Pilot fajn, těším se na pokračování. Pokud to Spotnitz scenáristicky ustojí, bude to pecka. Akorát prosím ne víc než jednu řadu.