Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Pohádka

Recenze (50)

plakát

Hwaryeohan hyooga (2007) 

Oouu.. Jednu chvíli se projíždíte na kole a v té druhé vás mlátí obušky. V jednu chvíli zpíváte hymnu a vzápětí máte rozstřílené nohy. Skličující obraz května 1980. V té velké euforii jsem si přála, jsem doufala, že ne-e, to snad ne. Následně schoulený chlapec za autobusem vystihl můj pocit. Návštěvnost v kinech dokazuje, jaký trn jihokorejské historie to je. Bohužel, zbytečně tlačili na pilu á la Američani. Umí to lépe... Ale Lee Joon-Gi mi zas trhal srdce.

plakát

Dědicové (2013) (seriál) 

Hádám, že první tři díly pro mě byly víc než útrpný. Kýčovitý amerikánsktví mi lezlo neskutečně na nervy. (Bože, proč je tahle představa jejich modla?) Nuda, kýč, nuda,.. Myslela jsem si, že to fakt nechám plavat. Ale návrat do Koreje byl záchranný zlom a začalo se tam rýsovat cosi, co mě tak neodpuzovalo. Lee Min Ho, Lee Min Ho... tentokrát mu nedám takovou nálož. Role mu sedla značně víc než ve Faith, kde byl jak leklá ryba. Nicméně jeho rival v podání Kim Woo-Bina byl jiná liga. Jeho charisma Lee Min Hoa stejně lehce rozdrtilo. A Park Shin-Hye? Vždycky když natahovala a tupě zírala, což bylo cca polovinu epizody, jsem obracela oči v sloup. Navíc s písničkou Love Is The Moument to mělo fakt grády :D! Byla jsem překvapená po poslechu OST, jaký je dobrý. Jedna písnička vedle druhý. Ale čeho je moc, toho je moc. :D Na druhou stranu mně "tohle nic" v další polovině epizod neskutečně uteklo.. Když už, tak jsem viděla dost tváří, na které se budu těšit napříště. Čekala jsem průměr, který láká na zbožňované tváře, ale je z toho těžký podprůměr.

plakát

Gamshijadeul (2013) 

Akčních filmů je přehršel a těch, které bych si pustila znova, je také dostatek. Stručně, film nepřináší nic nového a překvapujícího. V první půlce jsem se navíc hodně nudila. Neměla jsem to mrazení po zádech, které u takových filmů očekávám. WSJ je bez debat numero uno. Dala bych mu více prostoru a to nejenom proto, že se na něj hezky kouká. :P Oceňuji to, že se film obešel bez romantické linky.

plakát

Za jedné bouřlivé noci (2005) 

Jasně, bylo to naivní a hezoučký, ale je to přece pohádka! Nebudu přemýšlet nad tím, jak je to všechno možné či nemožné. Příběh jedné bouřlivé noci si ráda znovu vychutnám :).

plakát

Hoisawon (2012) 

Ne moc originální námět včetně závěrečného finále, přesto příjemná podívaná, která výrazně nenudí. So Ji-Sub to táhne a krátká stopáž tomu nahrává.

plakát

Joogoonui taeyang (2013) (seriál) 

Ano, podlehla jsem této mánii a nemám výčitky. Bylo to chytré, vtipné, napínavé.. a hlavně.. neuvěřitelně osvěžující! Mezi tou změtí korejských seriálů to září asi tak, jak naše Tae Kong-Sil. Kong Hyo-Jin a So Ji-Sub excelovali a místo vaty okolo hlavního páru, byly v každé epizodě plnohodnotné příběhy.. Nikdo mě nemohl odtrhnout! Smála jsem se, měla jsem husinu, vyvalené oči,... Božský scénář se ruku v ruce sešel s úžasnou partou herců a já se těším, až si těch x příběhů dám znova, kde středobodem zůstává jenom ten jeden. ^^//

plakát

Toowikseu (2013) (seriál) 

Jak já se na tento seriál těšila! Promo plakáty byly prostě neodolatelný! Pravidelný přísun hrdiny na útěku jsem si nemohla odpustit.. Jak já mu fandila! Ale to kouzlo seriálu, který mě očarovalo na začátku, se ke konci nějak vytratilo. Nahodilosti byly zprvu lehce skousnutelný, navíc akční seriál je potřebuje, ale potom vznikaly dost zbytečně uměle vykonstruovaný zápletky.. Vím, nějak se musel kruh uzavírat, ale myslím, že to šlo o dost líp. Stejně jako některé rozhovory, kdy nám neustále něco omílají dokola, jako kdyby byl divák idiot. Ale jo, líbilo se mi to. Přerod hlavního hrdiny, který po tý spravedlnosti přeci jenom touží, mi sedl. Retrospektivní scény s mladýma mně vždy přišly po chuti a s maličkou jakbysmet. A LJG á la Tae San? Ten hoch mě kruci vždycky rozpláče.. Zbožňuju, jak umí zahrát! Za ten úžasnej rozjezd, kdy jsem byla fakt jak na trní, navíc dobrý OST,.. ty čtyři dám úplně bez cavyků. A když si vzpomenu na jeho okulibej účes, kterej na začátku měl, tak mám chuť si to pustit znova. :P

plakát

Wangui namja (2005) 

Lituju jenom jedný věci..., že jsem se na to nepodívala dřív. Kdo by pomyslel, že film o klaunech a králi mně dokáže podlomit kolena. Musela bych hodně zavzpomínat, abych si vybavila film, který má tak promyšlené charaktery jako tento. Srdcervoucí vizuálně krásná podívaná, kvůli které nevím, o čem přemýšlet dřív. (Spoilery) Jestli o králi, jehož porucha osobnosti ho dovede k absolutnímu šílenství? O Gong-Gilovi, klaunovi, který se stane členem dvora? O Jang-Sangovi, jehož pouto k Gong-Gilovi mě svírá u srdce?... Závěr hereckého koncertu s posledním pousmáním krále a dialogem hlavní dvojice mi nedovolil mrknout až do posledního nádherného akrobatického čísla. Jisté jsou dvě věci, že film si pustím znova a Lee Joon-Gi byl opravdu nejkrásnější chlap i holka. :D

plakát

Man-choo (2010) 

Vypadá to, že budu radši setrvávat v Hyun-Binovském absťáku a počkám na nějakou novinku, protože toto bylo fakt hrozný.. Námět byl fajn, ale zpracování se rovnalo čumění do zdi, asi tolik mně ten film dal. Navíc ta angličtina - a to jí tam bylo pramálo - Hyun-Binovi lámala jazyk a působilo to strašně teatrálně. Nejlepší byly minuty na začátku a na úplném konci s hlavní hrdinkou, to je vše. Toto už nikdy.

plakát

Ssanghwajeom (2008) 

Tenhle film staví opravdu na skvělé výpravě. Pro oko to je lahůdka. Nicméně na vyšší hodnocení to nemá. To, že má příběh jednoduchou zápletku mi vůbec nevadilo. Naopak, jak víme, Korejci dokážou děj pěkně přeplácat, takže toto bylo příjemné odlehčení. Ale časově je to maso. Víc jak dvě hodiny si film fakt nezaslouží. Jak tu bylo zmíněno.. První milostné scény s paralelním dějem fungovaly, pak už to bylo na škodu a působilo to moc účelně. Král byl naprosto excelentní. Měl neskutečné charisma. Vypůjčím si zdejší přirovnání - nevděčný spratek :D a psí pohledy na postavu In-Sunga sice sedí, a i když na královo charisma neměl, tak jeho sklíčenost mi vzhledem k okolnostem nevadila. Jeho herectví je takové divadelní a afektované, ale k němu to prostě tak nějak patří..