Larky

Pokud se vám, podobně jako mě, líbila poměrně nedoceněná první řada Seitokai no ichizon, která mimochodem vcelku oživila ospalý standart komediálních Anime posledních let, tak jste logicky chtěli nášup. Ten tedy nakonec přišel. Jen vyměnil televizní obrazovku za monitor u PC a vydávan byl jen a pouze na internetu, proto také to Original Net Anime (ONA) uváděné za názvem. -------- Opět se tu tedy setkáváme s pěticí postav, kteří jsou členy studentské rady. Ani jejich genderové složení nedoznalo změn a tak opět nechybí čtveřice dívek a jeden chlapec, který má jasně vytyčený cíl a sice dotáhnout to až na vlastní harém, jehož členkami by měly být, kromě jiných slečen i zmíněné čtvero holčin. Stejné zůstává také to, že holčiny v konverzacích mají často nad chlapcem navrch a občas neváhají použít i trochu toho násilí. -------- Co naopak docela překvapí je, narozdíl od řady první, docela jasný pokles různých narážek na ostatní Anime a japonský průmysl celkově. To trochu zamrzí. Stejně tak jako už je, hlavně kolem poloviny serie, cítit, že docházel tvůrcům už docela dech. Dalo se to ale čekat, když se celý seriál, stejně jako minule, odehrává v jedné jediné místnosti (klubovna studentské rady) a ven se podíváme jen sporadicky. Vůbec celkově je celá druhá řada o poznání méně vtipná a některé díly jsou jen nepříliš zábavnou výplní. -------- Samozřejmě se našlo i to, co mne potěšilo. Třeba poslední dva díly jsou skvělé a rovněž je ke cti autorů nutné přičíst fakt, že seriál je uzavřený, takže člověk nemá pocit nedořečeného. Hudba i animace je pořád celkem fajn. Vtipy občas fungují, občas ne, ale i tak jsem se alespoň občas vcelku dobře pobavil. -------- Ve výsledku vidím druhou řadu spíš průměrně, možná lehce nad. Staří známí se vrátili, kvantita vtipných situací už není tak velká jako minule, ale pobavit se na tom vcelku dá. Nečekejte tedy od Seitokai no ichizon Lv.2 nic moc světoborného, na druhou stranu vás třeba mile překvapí. Kdo ví. 3*.

Už dlouho čekám na nějaké opravdu zajímavé sportovní Anime. Free! podle prvních ohlasů vypadalo, že by tento nevýrazný a velmi průměrný žánr mohlo svou kvalitou docela značně nabourat. Inu, nestalo se tak. To ale neznamená, že jde automaticky o špatný seriál, jen je plný rozporů. Skrz problematickou a rozporuplnou kvalitu vidím paralelu s loňským, nesmyslně přehypovaným, Kuroko no Baske. A tak si dovolím s ním některé věci srovnávat a tak trochu na obou seriálech dokázat, že sportovní Anime mají problémů sami ze sebou víc než dost. -------- Je docela škoda, že je jedno, jestli se sportovně pozitivní mladíci utkávají v hale, kde se snaží kulatý nesmysl prohodit tzv. košem anebo jestli je jejich bitevním polem pro porovnávání jejich dovedností a taky trochu pro pohonění ega, plavecký bazén. V obou případech totiž platí, že účástnící onoho porovnávání a zlepšování se, jsou jen zcela nezajímavě napsané postavy. V obou případech je spojuje touha po vítězství a rovněž problém, že jejich charakterové vlastnosti jdou na ruku spíš nenáročnému divákovi. Pro oba rovněž platí, že díky povedené animaci se budou líbit spíš něžnější části publika. -------- Docela zásadní rozpor je tedy fakt, že na jednu stranu se sportovní seriály přímo specializují na určitý sport, čili se v rámci toho pro jaké publikum jsou určeny docela vymezují, ale zároveň mají zcela nepropracované postavy a tak jakoby se snažili jít i do toho nejjednoduššího mainstreamu. Tenhle rozpor je možná způsobem tím, že se tvůrci snaží možná až moc tlačit na sportovní strunu, než na to, aby mezi charaktery, které ten sport provozují, byl alespoň někdo zajímavý. To bohužel právě Kuroko no Baske a Free! dokazují naplno. Všechny postavy bez vyjímky jsou jen velmi primitivně napsané a potěší spíš toho nenáročného diváka, než toho, který má k tomu určitému sportu nějakou citovou vazbu, ať už je důvod k té vazbě jakýkoliv. -------- Kdesi na netu zmíněná souvislost Free! z K-ON je samozřejmě naprosto mimo, protože oba seriály cílí na zcela rozdílné publikum. -------- Free! je tedy ve výsledku jen dalším naprosto obyčejným zástupcem sportovních Anime. Obsahuje nepříliš dobře napsané postavy, skvělou animaci, spoustu skoro nahých chlapů, což ocení zejména ženy a zženštilí mužové. Vy si ostatně neváhejte hvězdu v rámci mého hodnocení přidat. Pro ty ostatní může být Free! důkazem minimálního vývoje sportovních Anime, stejně tak jako vcelku bezkonfliktního odreagování po náročném dni. Čisté 3*.

Kdyby se Zdeněk Troška zbláznil, respektivě zbláznil o něco víc než jaká je jeho současná situace, a odjel do Japonska s cílem natočit komediální Anime, Blood Lad by se dalo, vzhledem k jeho předchozí tvorbě, bez problémů označit jako jeho výtvor a nikdo by proti tomu nemohl říct ani popel. Proč ? Protože je v něm zkrátka, podobně jako v případě českého pseduorežiséra, hlavně po komediální stránce, všechno špatně. -------- Hned nástřel zcela neoriginálního scénáře už budí rozpaky nad celkovou kvalitou seriálu. Během 10-ti dílů se navíc vlastně nestihne ani pořádně rozjet a docela dobře to dokládá lajdáckost autorů. Je mi jasné, že komediální produkce nemusí nutně stát na nějakých bůhvíjak silných příběhových základech, ale udělat postopadesáté střet světů lidského a nějakého dalšího už mě docela unavuje. ------- Tohle by ale samozřejmě nebyl žádný výrazný problém, kdyby byl Blood Lad dobrou komedií a zároveň měl zajímavě napsané postavy. ------- Želbohu ani jedna jediná nevybočuje z těch nejprimitivnějších Anime archetypů. Ať už mám na mysli tupou, kozatou Fuyumi nebo třeba naprosto imbecilní postavu hlupáka Staze. Všechny postavy navíc projdou jen zcela minimální charakterovou proměnnou. Nikdo vtipně nehláškuje, nikdo není alespoň vtipný svým vzhledem, všechno je mdlé a primitivní. Ach jo. ------- Kde ale v rámci přehršle problémů, který seriál má, selhává na plné čáře, to je jeho humorná složka, která díky téměř nulovému vývoji příběhu, zaujímá v podstatě celou stopáž 10-ti dílů. -------- Humor tu není černý a už vůbec né specifický. A spíš než o nějakou rozdílnost názorů, to dokazuje, že dotyčný ani neví, co to černý humor je. Specifický je humor Blood Lad tak maximálně pro ta nejhloupější Anime, protože se z drtivé většiny skládá z primitivního ecchi, hloupých narážek a trapného fanservicu vůbec. ------- Blood Lad tak vidím ve velmi špatném světle, nejen díky naprosto katastrofální animaci, která není žádným uměleckým záměrem, ale jen a pouze odfláklou prácí a docela dobře mi dokazuje, jak se komediální Anime posledních let zaseklo a schází mu výraznější představitelé. Ostatně, to jsem psal již v prvních dojmech a na mém názoru na seriál se pranic nezměnilo. Téměř odpad.

Maoyuu Maou Yuusha rozhodně není špatný seriál, jakkoliv by začátek mohl mluvit o něčem docela jiném. Svět, který spíše načrtává, než nějak barvitěji vykresluje, v té své základní rovinně, dává smysl. Postavy v něm sice působí šablonovitě a zajímavost je jim taky spíše upřena, leč jejich činny podle mého vcelku logice neodporují. Je samozřejmě poněkud diskutabilně působící, když si hl. hrdinka, toho času královna démonů usmyslí smlouvu z lidským hrdinou, který by jí fakticky měl jít, a ze začátku taky trochu jde, po krku. To vše navíc na pozadí války, kdy lidé zase tasí do boje proti démonským šmejdům. ------- Když se ale divák, alespoň částečně, od tohohle nepříliš šťastně zvoleného úvodu oprostí, čeká na něho překvapivě umírněný, pomalý a přesto v některých jeho fragmentech poměrně chytrý seriál. Jak napsal daGGos, seriál je dost ukecaný. Právě tady záleží dost na preferencích každého diváka, ale osobně jsem tenhle přístup kvitoval docela s povděkem, protože další hloupou variaci na zaměnitelné fantasy seriály (Za všechny jmenujme třeba přehypovaný Sword Art Online) bych znova už asi nedal, respektive bych se na něj po pár dílech vykašlal. -------- Maoyuu Maou Yuusha se soustředí jednak na vztah obou hl. hrdinů a pak se také snaží být chytrým seriálem, který si hraje z ekonomickými pojmy a snaží se je nějak aplikovat v praxi. Nic z toho nedělá pořádně, občas ale přecijen jednu či druhou věc jakžtakž zvládá. Doteď je seriál celkem ok. ------- Jasné a pro mě docela fatální negativum seriálu vidím ve faktu, že se až moc snaží přiblížit mému oblíbenému Ookami to Koushinryou. Od hrdinky, přes snahu uvést ekonomii v praxi až po vztah hl. hrdinů...vše je tu velmi podobné. Kdyby alespoň Maoyuu Maou byl dobrou kopií, tak bych to ještě nějak bral. Jenže ona hl. hrdinka není zajímavá, navíc má svoje mléčné vaky skoro až na zem, pitomé to klišé a třeba ten ekonomický model je poměrně slabý a ani trochu nejde do sebe, tak jako právě ve zmíněném Ookami to Koushinryou. -------- Každy kdo tu psal nějaký komentář, u kterých nejvíc souhlasím s tím daGGosovým, který tímto doporučuji přečíst, má nějaký důvod proč ho seriál štval. Pro mě to není scénář, jakkoliv mě občas nebavil, ani hl. hrdinka, ani ecchi prvky, které má mimochodem na velmi umírněné úrovní. Nejvíce mě štvalo jak si tvůrci nedali pořádnou práci a stvořili jen kopii seriálu, který tu už s námi pár let je. Navíc kopii poměrně chabou. Slabé 3*.

Středoškolák Kazuya, hl. hrdina Anime Photo Kano, dostane jako dárek od svého otce foťák. Do té doby spíše flákačský způsob jeho života se rázem promění. Jeho aktivita ho dostane až do situace, kdy si má vybrat jeden ze dvou školních fotografických klubů. Kazuya se velmi logicky přidá na stranu už od prvého pohledu úchylné party pseudofotografů a možných budoucích bulvárních individuií. Jen pro pořádek, odmítne velmi hezkou a sympatickou spolužačku z druhého klubu, která evidentně (minimálně ze začátku) bere svou práci v kroužku vážně. To je logika, tleskám ! No a dál se z nesympatickou partou retardů vydává na ne vždy zrovna počestnou dráhu fotografování. Vedle toho ho jeho kamarádka z dětství, která se mu v posledních letech spíše vzdalovala, rozhodne podržet...před foťákem podržet, prasata. Poté následují i další holčiny, které z nesmyslných důvodů svíjí a ukazují těla víc provokativním způsobem, než kdejaká šlapka ze známé dálnice. ------- Photokano má ale z mého pohledu největší problém trochu jinde, než jsem nastínil výše. On mimo těch holčin, co se hl. hrdinovi ukazují před objektivem neobsahuje vůbec nic. Žádný příběh, žádné pořádné dialogy, prostě nic. Tím pádem se jedná o nesmyslný slet nesmyslných údálostí, kde z nesmyslných motivací dělají lidé nesmyslné věci. Nicméně Larky smysl pro smyslnost logiky snad ještě kus má a tak se nebojí napsat na papír hoooodně velkým fontem slova TÉMĚŘ ODPAD...pak mě s tím Kazuyo, ty jeden kreténe, můžeš vyfotit v nějaké pěkně pózičce.

Již po prvním díle je každému trochu ostřílenějšímu příslušníkovi hrdě se hlásícímu k řadám (českých) otaku praděpodobně jasné, že Date a Live nemá na nějaké vysoké známky (či v tomhle případě hvězdičky) ani omylem nárok. Prostým důvodem je tu totiž fakt, že seriál obsahuje snad všechna klišé, které se v Anime obvykle, nikoliv však pohromadě, nosí . -------- Nechybí tu kawaii loli sestřička, která ráno budí svého onii-chana v rozkleklé poloze na něm. Nepřekvapivě vždy když to jen jde, sjede kamera na její proužkované kalhotky, div, že se imaginární kreslená čočka nezaboří přímo do kundič...ehm...jak to napsat, ať zas nejsem za prase ?...No prostě se chce zabořit tam, kde se má angažovat chlapský nástroj (wtf Larky?) až ve 13 (ty prase), pardon v 15 letech. Nechybí ani nakvartýrování holčiny do domu hl. hrdiny, nejdebilnější kliše - záchrana světa, hl. hrdina omylem vcházející do koupelny, kde zrovna stojí nahá hlavní hrdinka a tak podobně. -------- V zásadě prakticky odpadový dojem tu ale z mého pohledu, alespoň částečně, bortí fakt, že seriál se nebere občas příliš vážně. Třeba scéna, kdy se jednotka holčin, které jinak jsou v podstatě vraždící stroje, snaží probít městem, za účelem dostání se k horkému pramenu a u toho všemožně hláškují, je toho jasným důkazem. Vtipy jsou samozřejmě často docela mimo a působí nuceně, ale je to vítané zpestření jinak zcela pitomého scénáře ------ Druhým faktem proč Date a Live není v očích mích naprostým odpadem je hlavní hrdinka, konkrétně slečna Tohka Yatogami. Jsem totiž zvyklý, že v takovémto typu seriálů, první co mě nasere je právě hl. nositelka ženského jména. Nicméně v případě tohohle Anime to sice je holčina nevybočující z obyčejných archetypů, ale přesto díky snaživé (a dobře vybrané) seiyuu a taky hezkému vizuálu a nevtíravé roztomilosti, jsem si ji celkem oblíbil. ------- Date a Live teď po nějakých 6 dílech, tedy polovině celé stopáže, už celkem s klidem můžu prohlásit za Anime, které je bez nějakých zažívacích problému koukatelné, leč zábavné je jen občas. Je už na každém jednotlivci, jestli si pod slupkou příšerného klišoidního scénáře dokáže najít něco, co ho u Date a Live udrží. Mně se to celkem dařilo :).

Druhá řada netradičí harémovky Kore wa Zombie desu ka? je v rámci přístupu ke scénáři horší než řada první. Jasným problémem tu je absence jednoduché příběhové linky, která, ač nikterak originální, spojovala řadu první v konzistentní celek. Of the Dead se od ní oprošťuje a vsází všechny své karty na stránku komediální a podivnostní. ------ V praxi tak jde o sled scének, které mají být svou ztřeštěností a přehnaností vtipné. Jenže to už tu bylo minule a oblíbené pravidlo druhých řad a tedy „more of the same“ je tady kamenem úrazu, přičemž se ale naštestí scénáristé s tímhle modelem tak úplně nespokojili a přidali i něco vlastního. Není toho bohužel mnoho. Zatímco tedy některé scénky jen tupě recyklují řadu první, tak některé působí svěže a i docela vtipně. ------ Of the Dead není nakonec úplný průser, jak se hard-core fans první řady báli. Zároveň jde ale z větší části o hloupou recyklaci. Z menší pak o docela dobrou komedii. Slabší 3*.

Ona už manga Love Hiny začala být po nějaké době svou repetetivností nudná a je docela škoda, že scénář seriálu ji v tomhle (a pochopitelně nejen v tom) kopíruje. ------ Nenadálý správce holčičí ubytovny Keitaro je tupě plochý charakter. Jeho plochost pak sdílejí i ostatní obyvatelé. Náročnějšího diváka začne navíc opětovné a opětovné mlácení od tsundere Naru velmi rychle nudit. Částečně to sice ze začátku oživuje linie, kdy se Keitaro snaží dostat na školu, ale ani to nemá v rámci zábavnosti příliš dlouhého trvání. Nálož 24 dílů shledávám jako zcela nesmyslnou, protože scénář nemá už od nějakého 3.dílu z čeho brát a tak se soustavně recykluje. ------ Love Hina je dle mého seriál zcela zbytečný a svou opakovaností nudný, leč uznávám, že extrémně nenároční diváci si jej užít mohou. Slabé 2*.

MM! se snaží těžit svou komediálnost ze dvou věcí. Jednak z úchylky hlavního hrdiny a pak také z neustálého mlácení hlavního hrdiny. To první je nudné od začátku. To druhé je zkopírováno z těžce podprůměrné Love Hiny. Tím pádem se to nepovedlo stejně. Tísíckrát viděné archetypy (tsundere, stydlivka), které se navíc po celou dobu v rámci posunu jejich charakteru nepohnou ani o cenťák, mne také zrovna nepotěšily. A co zbylo? Mno, tak maximálně audiovizuální zpracování. To je alespoň tedy průmerné. Celkově - téměř odpad.

Přepis dopisu, který psala hlavní hrdinka Kuu Shiratori a adresovala jej...nějakýmu chlapovi: „Ó můj princi. Vždy, když tě spatřím, mám pocit, jakoby čas se zastavil. Vždy je ve vzduchu cítit láska. Padající listy sakur snášející se potichu k zemi, příjemný letní vánek a hlavně ty, ó můj princi, jehož pohled mi vždy rozbuší srdce, to je můj svět.“ ------ „Bylo mi hrozně, když jsem viděla, jak jsi dal pusu nějaké neznámé blondýnce. Nakonec se ale vše vyjasnilo. Ona byla anděl a ta pusa značila přenos energie. Snad mi ji jednou taky takhle předáš.“ ------ „Poděkovat ti musím, ó můj princi, za včerejší záchranu života, kdy se dva andělé s pomocí svých mechů rvali na život a na smrt. Pak jsi se objevil ty na bílém koni a zachránil mne. Už poněkolikáté. K puse tentokrát nebylo daleko. Lepší už to snad být ani nemůže.“ ------ „Vlastně mohlo by, kdybych nepotkala toho hnusáka Larkyho.“ ------ „Ten mi řekl, že jsem blbá dementní kráva. Moje retardované problémy nikoho nezajímají. Že mám nudný život, že ty souboje mechů jsou trapné. Nakonec řekl, že kdyby někdo natočil můj život jako japonský animovaný seriál, vylezla by z toho nesnesitelná sračka.“ ------ „Nesnáším ho. Ještě, že mám tebe, ó můj princi. Společně toho parchanta dostaneme, ikdyby jsme ho měli unudit k smrti.“