Lischai

Je to celé středně vtipné takovým tím slušným, lehce inteligentním humorem a velmi vtipné, když si to dělá srandu z bromance kamarádských vztahů. Pokud jste kluk, chcete to vidět s láhví piva a svým úplně nejlepším kamarádem, co ho znáte od dětství. Připravte se, že na konci se budete objímat.

Jako dokument z české perspektivy je to lehce nevyvážené a příliš idealizující - ale nevadí to. Ani trochu. Tenhle film je povinnost pro všechny, kdo se živí nějakou kreativní prací a mají sny o tom, že v ní budou dobří. Nic nečtěte, po ničem nepátrejte, prostě si sežeňte Jodorowsky's Dune a pusťte si to. Hned. Je to inspirativní nálož motivace a naděje, která určitě zanechá stopu ve vaší křehké duši. "I am Dune!"

Šel jsem na to do letního kina jako guilty pleasure a nakonec to ani nebylo moc guilty. První polovina s depresivní atmosférou zimního hornického městečka, plného lidí co se nechávají zastřelit z neznámých důvodů a dvou teenagerů, co jezdí kvůli propagandě po městech jiných teenagerů, které dřív zabili - to je docela punk. Druhá polovina, kde se začne skutečně bojovat, už byla takové míň realitiscké Battle Royale, ale celkově je to poctivý film pro teenagery. Jen tam všichni vypadají docela najezeně.

Hrozně jsem chtěl, aby se mi to líbilo, ale prostě ne. Nejdřív, co je dobré: Nerozumím moc animaci, ale vizuálně mi Attack on Titan přišel velice v pohodě. Drží se tu na uzdě taková ta komická stylizace postav a hodně se používají počítačově dokreslované scény, takže to vypadá velice cool a vlastně i dospěle. Ale nepomůže to, protože scénář to má jak britská konverzačka ze 70. let. Zatímco v normálním seriálu máte na díl jednu nudnou scénu, tady máte na díl jednu zajímavou. Sledovat dvacet minut o tom, jak se někdo rozhoduje mezi tím, jestli narukuje k jedné jednotce nebo druhé, to je prostě ne-ne. V celém seriálu je pár super akčních scén nebo vypjatých momentů, ale když píšu pár, je jich fakt pár (pamatuju si dva, než jsem na to někde u 15. dílu přestal koukat). Nejlepší z celého seriálu je rozhodně znělka, tak si je obě dvakrát, třikrát pusťte a dobrý.

Level pod špičkou HBO/BBC/Showtime a level nad českou špičkou. Je to hezky zahrané, uvěřitelně napsané a pěkně se na to kouká. I když nikde v první sérii nepřijde moment, že by vám vyloženě klesla čelist, Dánové jsou rozhodně profíci. Pokud byste měli vidět jeden díl, tak chcete S01E04 o problematickém a smutném vztahu Dánska a Grónska.

Meh. Kýček o tom, jak černoch s dobrým srdcem hrál baseball i když ho bílí neměli rádi. Když Jackie dobře odpálí míček, hraje u toho taková ta triumfální hudba a občas zpomaleně běhá. Řemeslně je to hezké, ale celkově to jde hrozně po povrchu. Postavy jsou ploché, ty hodné se stanou slavné a ty zlé jsou potrestány. Když se tam objeví náznak tématu ("jste z jihu, vy jste pil předsudky s mateřským mlékem"), během věty, dvou zmizí. Pokud film o baseballu, tak radši stokrát znovu geniální Moneyball.

Po Gumídcích určitě můj druhý oblíbený. Byla tam super letadla a všechno! Teďka s odstupem vlastně musím ocenit i ten exotický feeling zpocené letecké agentury někde v Karibiku.

Tohle je jeden z těch zvláštních filmů. Co je uvnitř? Jednak nostalgický feeling dospívání: léto, kamarádství, komiksy, blbnutí party kluků. Jednak jakési temnější tóny skutečných tajemství, problematického dospívání. A konečně WTF dějová linka s pumou (zvířetem). Nostalgické tóny jsou super, temnější tóny jsou super a uvítal bych jich dokonce víc (Jena Malone!), ale puma je prostě moc. Asi bylo cílem ji udělat realisticky, ale vždycky, když ji šli kluci řešit, měl jsem touhu kus přeskočit, protože jsem tomu nějak moc nevěřil. Tak celkově asi za 3*. Soundtrack dobrý a Jena Malone byla zjevně tak jasný typ na melancholickou zraněnou školačku stejně, jako je teď Peter Dinklage na trpaslíka.

Tohle je zřejmě osobní a prožitý film ze života, ale se mnou to nějak nerezonovalo. Nechápu situace hrdinů a to, proč je řešili jak je řešili. Pozice queer komunity v 90' taky byla jiná než je teď, takže to celé šlo hodně mimo mě. Vtipné mi to taky moc nepřišlo (kromě vtipu s lesbičkou, lesbou, Santa Clausem a králíkem - ten je velmi vtipný), takže zmatené 3*. Což ale neznamená, že by to byl špatný film. Je v tom vidět cit a úplně věřím tomu, že tenhle film rozbrečel hodně lidí -- jen to asi chce nějakou speciální konstelaci sexuální orientace a života.

Ve všech sci-fi blockbusterech mě rozčilují povrchní milostné linky, kterým není věnován prostor. Tady mají hrdinové na city mezi sebou asi tak tři minuty stopáže, a přesto jsem jejich vztahu fandil víc než kdejaké romantické dvojici. Scéna s kafem v polovině filmu je pro mě vrchol. Celkově je tam všechno, co čekáte (exoskelety, střílení, mariňáci) a navíc hezky dávkovaný humor. Edge of Tomorrow je chytrý, svižný blockbuster, který mě z nějakých záhadných důvodů vlastně vzal i u srdce. 4,5*.