Lischai

Blade Runner pro lidi, co milují cyberpunk, ale Blade Runner jim přišel pomalý. Je to kompilát všeho dobrého, co cyberpunk nabízí, řádově chytřejší než lobotomistický remake Ghost in the Shell a vizuálně mnohem zajímavější než Bright. Svět seriálu v první chvíli působí přeplácaně a nesmyslně, ale čím déle v něm jste, tím víc je vidět, že všechno souvisí se vším a hraje to dohromady (modří vědí, ale: návštěva babičky od Ortegové, wow!). Seriál se postupně zlepšuje, poslední dva díly mi připady stejně super jako většina a moc nechápu rozladění jiných recenzentů. Příběh je super, twisty na konci tak akorát chytré a ne moc přepálené, všechno se smysluplně uzavře a zanechá to pocit: "Wow, to bylo super!" a připitomělý úsměv na tváři. Aktualizuju TOP 10 seriálů a dávám tomu 9 Williamů Gibsonů z 10.

Napůl melancholická pohlednice z Texasu, kde je jen chuchodba, zavřené obchody a staří chlapi v kloboucích co říkají "yes, mam!" a napůl thriller o vylupování bank, kde se nekompromisně střílí takovým tím nepříjemným způsobem jako v Siccariovi, s krví, mozky, se vším.

Klasický slzopudný Pixar na téma rodina, tentokrát s kostlivci a mexickou muzikou. Pokud už jste nějaké pixaří věci viděli, od první třetiny myslím zvládnete docela dobře tipnout zbývající dvě. Nechápu, jaktože to může pořád zabírat, ale zabírá.

Rezignuje to na objektivitu a snahu nějaký problém pochopit, na úkor vtípků a přehnaných kontrastů (šťastný lékař v Africe kontra deprimovaní chirurgové ze Stockholmu). Při sledování jsem se bavil a smál, ale jakmile o tom začnu přemýšlet, míň a míň to pro mě funguje jako dokument a víc jako agitka. Chápu, každý dokument je subjektivní, tak co čekám, že...? Já nevím, třeba aby v dokumentu o osamělých Švédech mluvil nějaký osamělý Švéd. Fuck me, right?

Je to past. Trailer seriálu je jako první díl: nadupaný, sexy, nekorektní, bezstarostný a vtipný. Ale s každým dalším dílem se seriál posunuje od černé komedie k sociálnímu dramatu, všechno je smutnější, realističtější, bezvýchodnější. Čím víc se mají hrdinové rádi, tím je všechno temnější a víc nahouby... a na konci, na konci se mají hodně rádi. Na stupnici smutku dávám osm Hačiko z desíti možných.

První díl je kokainově přepálené šílenství, kde se na sebe vrší motivy a zápletky a divnosti a všichni dokola opakují, že "vše je propojeno". Spoiler alert: Je. Vše skutečně je propojeno. Dirk Gently je Doctor Who bez mimozemšťanů a s brutálními přestřelkami, podivná směsice komplikovaných dějových linek, absurdního humoru a WTF nápadů Douglase Adamse, která ale dohromady dělá super sci-fi komediální seriál.

Je to CGI šílenství vymknuté z kloubů. V půlce mi tak nějak došlo, že už vlastně ani nevím, proč shánějí kortikální či kdovíjakou medúzu a jak s tím souvisí ten první tvoreček co ho mají v kleci, a co je ta perla, a vůbec nic, jen mám pootevřenou pusu, trochu sliním a sleduju blikající barevné obrazce.

Režii to má lepší než scénář. Sledujeme studené, depresivní dny, kdy je mladá holka v prváku na vysoké, poprvé od rodičů, žije v pokoji s nevybaleným kufrem a má problémy navázat přátelství s jinými dvacetiletými pablby, kteří vypadají a chovají se přesně jak každý na vysoké, a do toho před rodiči tají první chlastačky a divné záchvaty. Až sem super. A pak se začne řešit, co se s ní přesně děje, co jsou ty divné věci kolem ní zač. Moc jsem chtěl, aby odpověď na tohle pátrání měla přesah, aby ten film byl o něčem jiném, než o holce, která má strašidelné super-powers, ale na konci si nejsem jistý, že to tam bylo. Místy se film tváří, že jako určitě - potlačovaná sexualita, trocha náboženské symboliky - ale po konci mám pocit, že jen tak mlží. Že je to hlavně mystery/horor a až pak ve druhé řadě drama o lidech. Což není špatně, ostatní kamarádi v kině se bavili, jen to prostě není stavěné na moc velké přemýšlení.

Rivalové v krátkých trenclích, kteří nepočítají kola, ale tiebreaky. Celé je to zajímavě stavěné jako hra o vaše srdce, kdy se po každé scéně rozhodujete, komu vlastně fandíte a kdo si vítězství zaslouží víc. Ve střední části se to celé trochu zpomaluje flashbacky, které nenesou moc příběhové informace, a jen dokreslují, jací dickové byli hrdinové v dětství. Ale závěr opět nabere grády -- i když ve skutečnosti si režie musí vystačit asi se třemi typy akce (míč vrazí do sítě, přeletí síť dobře, přeletí síť špatně) a co se mění je jen tabule skóre -- a stejně okusujete nehty.

Překvapení ze Student Agency! Hodný family man Bryan Cranston musí jít undercover z domku na předměstí do prostředí úplně mimo jeho ligu, mezi drogové boháče v ohromných vilách a zabijáky, co střílí bez ptaní. Je to takové hollywoodsky uhlazené, takže všichni agenti jsou hrozně schopní a nedělají chyby, neexistuje policejní byrokracie a i nejtvrdší mafiósové jsou vlastně v pohodě pánové... takže pokud jste viděli Narcos, bude vám to připadat možná až moc sluníčkově milé. Ale je to svižné, zábavné a napínavé, takže jako příjemný, po srsti hladící thriller dobrá volba.