swed

Šmoulí orgie. Technicky nesmírně precizní řemeslo, které trochu kazí tupé dialogy a obšlehnutý příběh (navíc ta videohernost mi bránila si film emocionálně užít). Poselství se mi líbilo velmi. 7/10

Coenovic tvorba pro mě začíná až "Fargem" - jejich starší filmy respektuji, ale že bych se k nim měl někdy vracet, to asi ne. 7/10

Čekal jsem silnější zážitek, něco více stylizovaného a s hlubším přesahem. Takhle mi "Ip Man" přišel jako slušná bojovka s fajn klaďasem, která za existenciálními skvosty typu "Tygr a drak" nebo "Hrdina" dosti zaostává. Nevím, možná za to může moje zmlsanost a já srovnávám nesrovnatelné. 7/10

Sakra, jak to, že jsem si toho přímého odkazu na "Psycho" všiml až dnes? 10/10

Žádná revoluce, jen chytrý film s dosti obyčejnou zápletkou - na geniální námět je nabalena triviální podfukářská story. Přiznám se, že některé principy světa snů mi zůstaly utajeny. Další projekce snad pomůže.____ Pomohla, ale pouze co se pochopení zápletky týče. Vyšší hodnocení dát nemůžu, protože mi to celé připomínalo chladný konstrukt. ____ Po letech zvedám na 5. Úplně dokonalé, až na hudbu, to sice není - hotelová a zimní část z poslední třetiny jsou slabší, logika snového světa je možná až zbytečně překombinovaná, ale jako postmoderní blockbuster s přesahem funguje "Inception" na jedničku. 9/10

Není to úplně čistých pět hvězd, ale vzhledem k tomu, že z většiny ostatních vánočních klasik jsem byl zklamán, si tentokrát dovolím velkorysejší hodnocení. "Christmas in Connecticut" jsou od první do poslední minuty energickou screwball komedií, postavenou na střelených postavách (maďarský strýček), divácky oblíbené koncepci předstírání (postavy se z donucení vydávají za někoho, kým nejsou) a herecky přesném obsazení (další z mimořádných výkonů Barbary Stanwyck). Tento neúplný výčet mi postačil k tomu, abych si snímek zamiloval a přiřadil ke dvojici "It's a Wonderful Life" a "The Shop Around the Corner", tedy k filmům, ke kterým se budu s radostí každý rok vracet. 9/10

Úsměvná blbina omílající fórky z jedničky. Za každým dobrým vtipem (Stillerův syn) tu ve frontě přešlapují dva trapné (předkožka v polévce, kočko-psí rychlovka). 6/10

Pohádkový doják jako ze staré školy. Vlastně se jedná o pořádnou ždímačku citů, ale kvůli Howardově režisérské zručnosti (napínavé zápasy, cit pro vyprávění příběhu) mi to ani nevadilo. Zajímavostí je herecké obsazení, z něhož jako vítěz vychází Paul Giamatti. Jeho postava byla zdánlivě až ta třetí v pořadí, přesto svým hereckým umem dokázal sestřelit Popeláka i s chotí. 7/10

Klasika nebo vykopávka? První třetinu filmu jsem byl nadšen – na pozadí kouzelné retro komedie se postupně představily všechny postavy, nechyběl vtip ani lehkost. S příchodem další kapitoly se dostavilo rozčarování – vyprávění změnilo tón a jako mávnutím kouzelného proutku jsem sledoval absurdní pokus o napínavé drama (pětileté děvče se snažilo vykolejit tramvaj, což vyvolalo salvy smíchu u jejích odrostlých sester), ke kterému se v poslední části přifařila koncovka melo. Aby toho nebylo málo, není jasné, o kom vlastně chtěl scénárista vyprávět - divácká pozornost se přelévá z jedné postavy na druhou. A klady filmu? Již zmíněná expozice, potom muzikálové výstupy a v neposlední řadě syté barvy technicoloru. Moje úvodní otázka tak zůstává bez jasné odpovědi, proto dávám šalamounských 6/10.

Vedle "Království nebeského" nejprázdnější (a s velkou pravděpodobností i nejhorší) Scottův snímek. Hra na vojáčky s propagandistickým vyřváváním "I WANT YOU". 5/10