Recenze (691)
Zbytečná krutost (1984)
Neo-noir o rybách a zapalovači. 7/10
Biliárový král (1961)
Psychologicky i herecky uvěřitelné drama z pro mě poněkud nezáživného prostředí. Stopáž přesahující 2 hodiny je pro film tohoto typu zcela nadbytečná. 7/10
Americká noc (1973)
"Filmy jsou harmoničtější než život, protože v nich nejsou hluchá místa, ani dopravní zácpy." Truffautova láskyplná pocta pohyblivým obrázkům představuje splněný sen každého cinefila. To, jak se propojují osudy postav na papíře a skutečných herců, řešení běžných trablů během natáčení, pohrávání si se záběry, desítky všemožných odkazů... Zkrátka pokud bych měl vidět jen jeden jediný film o filmu, zvolil bych tento. 9/10
Poslední tango v Paříži (1972)
Ne vždy je porážka vlastních démonů minulosti zároveň našim vítězstvím. Lehce skandální, ale především excelentně natočený a hloubavý snímek o potřebě tajemství a smutném vystřízlivění. 9/10
Vaterland - Lovecký deník (2004)
Marně pátrám v paměti, jestli jsem v novodobém českém filmu viděl něco tak originálního jako "Vaterland" (napadá mě snad jedině "Postel"). Proto nechápu kritiku lidí, kteří si stěžují na scénáristickou nemohoucnost domácích tvůrců a vzápětí ztrhají film jen za to, že je něčím jiným než šablonovitou zívačkou pro masy. 8/10
Nepravý muž (1956)
Klasické téma, netradiční zpracování – snaha o reálnost je u Hitchcocka novinkou. Jedinou výhradu mám k druhé polovině filmu, kde se pozornost od sugestivního Fondy přenáší k jeho filmové manželce (tento tah má za následek dočasný úpadek napětí). Každopádně spolu s "Cizinci ve vlaku" a "Provazem" zřejmě nejsilnější čtyřhvězdičkový Hitch. 8/10
Thelma a Louise (1991)
Nejen ženské publikum, ale i fanoušci road movies si přijdou na své. Scottova umírněná režie plně využívá nekonečný prostor dálnic a vyprahlých krajin, ze kterých čiší omamný pocit svobody. Přeřadit na nejvyšší stupeň a nikdy se nezastavit. 9/10
Rolling Stones (2008) (koncert)
Podvyživené 4*. Revolučnost Stounů z konce 60. let je zastíněna jejich dnešním obrazem coby globální skupiny pro všechny (i když jim to pořád šlape). P.S. Koho napadlo přizvat na koncert Christinu Aguileru? To fakt bolelo. 7/10
Pod obratníkem Kozoroha (1949)
Jeden z nejslabších Hitchcocků, alespoň co se jeho amerického období týče. Pryč je pověstné budování napětí i filmařská virtuozita, místo nich tu na diváka čeká romantická inscenace nadprůměrné délky. Film nenabízí nic převratného ani po herecké stránce - Cotten jede na půl plynu, Bergmanová přehrává. 6/10
Sabotér (1942)
Přestupní stanice mezi "The 39 Steps" a "North by Northwest". Drtivé vítězství zábavy nad logikou není u Hitche žádnou novinkou. 8/10