Monoxid

WOW, vypadá to, že jsem našla DOKONALÝ seriál:D Lámu se smíchy od začátku do konce, není nic, co by mi v něm lezlo na nervy, dokonce ani ty úvodní a závěrečný titulky, který jsou obvykle nesnesitelný! Takhle to vypadá, když se víla kmotřička zamiluje do Popelky... Pokud hledáte smysluplný nebo hlubokomyslný seriál, nekoukejte se, protože...

Je to roztomilá pohádka s nenáročným dějem, která ale může skýtat inspiraci pro hluboké myšlenky... Hudba je krásná, nejsem si jistá, co tam zaznělo...ruština? A hlavní 'záporák', princeznin zdánlivý protiklad, je taky kouzelný. Všichni se nakonec chovají tak, jak si myslí, že je pro ně nejlepší...

Ueki je prostě drsoň. Je naprosto vybočující a nepředvídatelný. Celé to působí jako dobrá nadsázka, navíc když při akci hlavního hrdiny lítaj vzduchem symboly pro tříděný odpad. Ale závislost jsem si nevypěstovala, občas se to dost táhne. A anglický titulky jsou super! ( Nepřítel: Noone's gonna hear your dying screams here! Ueki: What? I'm not gonna dye anything...) A asi od 40. epizody tam hraje celkem zajímavá hudba... skoro bych řekla techno.

Myslím, že hudba místy připomíná českoněmeckou pohádku Sůl nad zlato.

Je to naprosto O NIČEM, NEBAVILO mě na to koukat, postavy působí naprosto NEPŘIROZENĚ, VŮBEC nic novýho mi ten film nepřines, jenom si říkám, že těm ekologickejm teroristům dám aspoň ty dvě hvězdičky, když si s tim dali tolik práce... (Ta animace - u většiny animovaných filmů jsem zatím měla pocit, že lidé by to líp nezahráli. Tady však převládá dojem, že se jim jenom hodně špatně povedlo napodobit lidi. Nepohybují se jako lidi, jejich mimika sahá té lidské sotva po kotníky. Je mi jedno, že to natočili 'už' v roce 2001. Nebudu přidávat hodnocení ani ze soucitu.)

Zaprvé, byla to totální kravina, postavy se chovají naprosto odlišně než v hlavní dějové linii, je tam spousta nelogických zvratů a překombinovaných vyústění, 'velká myšlenka', so z toho vyplývá, se hodí tak pro fanoušky kouzelné školky a Zadruhé, dobrá animace, akční scény, humor...a dokonce i ta nesmyslnost způsobují, že se na to dá koukat s uspokojením.

Tak na tohle jsem a vždycky jsem byla alergická. Možná si řeknete, že jsem měla už jako dítě špatnej vkus, ale nic to nezmění na tom, že jakmile jsem v televizi zahlídla tyhle chlupatý příšery, kterejm během mluvení skáče hlava a do toho se ozývaj krákavý zvuky , který jakoby měly vycházet ze švu mezi horní a dolní 'čelistí', utíkala jsem (pozdějc vypínala...). Málokdy dávám odpad, ale z tohohle je mi na blití. Žádný děti bych na to koukat nenechala.

Bezduchých komedií o teenagerech, kteří přišli k superschopnostem jak slepý k houslím, nacpaných levnými triky (neodkazuji na rozpočet, ale na genialitu hrdinů) a rádoby souboji (všimněte si jak hlavní ženská postava nastavuje meč, aby jí do něj mohli ostatní praštit), už jsem se taky přejedla.

Na TV film celkem slušný, pamatuju si, že se mi tenkrát ta pohádka před spaním líbila, jenom mě štvaly ty šílený triky...

Tohle byla podívaná, od které jsem se nedokázala odtrhnout. Jenom jsem seděla s otevřenou pusou a vychutnávala jsem si tu atmosféru... Blesklo mi hlavou, že už jsem tak unavená, že bych za normálních okolností už dávno usnula, ale tenhle film mi to nedovolil. Nedokážu popsat, co přesně mě na něm tak uchvátilo. Není v něm snad nic, kvůli čemu se dá koukat na americké filmy. Není v něm žádný evropský humor. Je prostě tak nějak asijsky poetický.