husokachna

Tak nějak nevím, proč tomu dávám tak "nízké" hodnocení. Je to dobrý, na debut téměř skvělý a devadesátý léta to vystihuje víc než dobře. Párkrát jsem si při sledování vzpomněl na Kids, ten feeling a vizuál mi je připomněl, ale celkově jsou Devadesátky lepší film a nesnaží se levně šokovat. Zároveň ukazují dospívání bez příkras a se vší jeho bolestí a kouzlem. Takže se mi na to koukalo dobře, je to fajn film, ale jaksi mě nedokázal chytnout za srdce. Možná, že jsem v 90. letech nebyl v tom správným věku, aby u mě zafungovala nostalgie, možná mi není skate komunita té doby blízkým tématem. Ale určitě na to koukněte. Tři betelně silný gyöngyhajú lány.

Začátek parádní, absurdní černočerný humor mi seděl, krásná ukázka degenerace člověka a systému. Pak se to tak nějak roztříští, trošku tomu spadne řemen, chvíli je to komedie, chvíli je to docela vážný a člověk moc neví, na co se dívá. Je to historicky věrné? Jestli ano, moc tomu nepomáhá ten absurdní humor a feeling, který celý film prostupuje. Ničemu nepomáhají ani za mě celkem zbytečné postavy Stalinových dětí, které mi přijdou jako balast. Takže smíšený pocity, ale jako taková nestandardní docela vtipná hodina dějepisu s výborným castingem...proč ne. Dávám tři mocné nehynoucí větší než život sám džugašvilovy kníry.

Průměrnej "oddychovej" thriller o antihrdinovi chlápkovi, co by mohl být dobrej polda, kdyby nebyl takovej pechfógl a ochlasta, a jeho cestě za vykoupením prostřednictvím vyrovnání dluhu za mrtvou štětku, po které štěkne jenom její děda. Příjemně to uteklo, není to až tak moc temný, párkrát jsem se docela zasmál a nejvíc mi snad vadilo, že hlavní záporáci jsou v porovnáním se zbytkem docela realistického filmu až moc "out of this world". Pokud už nevíte na co koukat, tohle by vás urazit nemuselo, ale už za dva dny jsem zapomněl, že jsem to viděl. Tři standardní mrtvý štětky.

Nejsem zrovna fanouškem Gáje, Podfuck si nepamatuju a to o tom balení prachů a vypadávání se mi zase až tak nelíbilo. Zato Gentlemeni se mi líbili docela dost, šlape to, je to pěkně natočený, historka z podsvětí je to fajn, i když nijak objevná a bylo to pro mě docela osvěžení mezi vším tím náročným koukáním, co většinou dobrovolně absolvuju. Zároveň jsem rád, že někdo ještě natočí film, kde se číňanům říká žluťák a kde ještě všechno neposrala politická korektnost a odporná neurážlivost (Disney chcípni). Jediný, co mi opravdu vadilo bylo, že nedostal Colin Farrell víc prostoru. Ten je tak nádherně přepálenej, že jeho scény si určitě zopakuju, i když už Gentlemeny možná znovu neuvidím. Čtyři pěkně vypasený postaru rolovaný pade na pade špeky. PS: Ještě bych si tady chtěl bezvýznamně povzdechnout, že vyhledávání na csfd je horší než svrab, protože když člověk napíše Genlemen, bez The, vyhledá mu to kulový hovno (pokud nechce Gentlemen boys, což jsou mimochodem Páni kluci :-D)

Die Junge aus Brasil jsou tak trochu jako návštěva u prarodičů. Jako jsi rád, že tam jsi, dostaneš moučník, kterej chutná jako tenkrát, slunce přes ty starý okna svítí tak nějak jemněji a máš tam pěkný vzpomínky na dětství...ale....bábi s dědou už jsou takoví pomalejší, jejich historky už jsi kolikrát slyšel a názory už taky nemají nejčerstvější. Takže i když tam jsi rád, celou tu návštěvu tak nějak spíš přežiješ než prožiješ. A stejně tak jsem já rád, že jsem si Hochy z Brazílie doplnil, sledovat Pecka s Olivierem je čest a ve své době to musela být neskutečná pecka. Ale právě datum výroby je tu pro mě asi ten největší problém, protože tempo vyprávění, některé dialogy a herecké výkony a celá zápletka, která už dnes není tak šokující, jako musela být kdysi, dohromady způsobují, že film už je tak trochu outdated. Dám tři velmi silné, blonďaté a krásné nacisty, trošku vyčůraně, abych podhodnotil očekávání případných dalších diváků. Film je to přesto velmi dobrej. PS: problémem je možná také fakt, že pointa mi došla velmi brzo. Doporučuju nečíst o ději ani řádku.

Jsa neznalec a nefanoušek Agathy CH., v podstatě nepolíben Herculem, nejsem asi moc vhodný hodnotitelem. Nicméně svoje si řeknu a jdu dál. Zápletka a řešení dejme tomu OK, je tam pár nesmyslů, případně nedořečených věcí, kdy jsem úplně nechápal motivace některých postav a činů a HerculeS imho hádal pomocí křišťálové koule. Co mě ale nejvíc bavilo, bylo to kouzlo starých časů, které na mě dýchlo, těch časů, kdy každý znal v podstatě každého, kdy svět byl obrovský ve vzdálenostech, ale tak malý a srozumitelný v souvislostech a životech. Kdy cesta z Cařihradu mohla být velkým dobrodružstvím a jedna závěj mohla znamenat týdny spoždění na cestách. Tento genius temporis, duch času, na mě působil z velkých celků ale i ze vzájemné interakce jednotlivých pasažérů. A tak mě ta stará vražda ve starým vlaku bavila víc, než by odpovídalo celé zápletce. No a obsazení už je jenom taková třešnička na dortu. Kromě teda Daisy Ridley, na které mi pořád něco vadí, tady snad i víc, než v té space opeře, jak to nikoho moc nezajímá. Čtyři slabší kníry přes celý belgický obličej. PS: Na Smrt na Nilu se tímto docela těším...pokud bude ještě výpravnější, jenom dobře.

Já furt nevím. :-D

Nostalgie je mrška ošidná. Hrany zaoblí, odstíny vybarví, na duši pohladí. Tak i já, ač stále v srdci mlád, přesto pamětník rychlodabingu a zázraku jménem VHS jsem si Krále videa užil. Je dobře, že tenhle dokument vznikl a pro někoho, kdo tuhle dobu vůbec nezažil a nepamatuje, to může být pořádný kulturní šok. Jako takové zakonzervování základních informací tedy funguje, dál mám ale pár problémů. Pro člověka, který tu dobu pamatuje, film hodí do placu pár vtipných historek a nic moc navíc mu nedá. Pro neznalce zase imho klouže příliš po povrchu a nedokáže pořádně vykreslit neopakovatelné kouzlo té doby, kdy se člověk byl schopen koukat na jeden film 30x dokola, neměl nic a přece měl v tu chvíli všechno bohatství světa. Hrané pasáže, které měly posloužit jako nějaká ilustrace, působí spíš jako vata a ty děcka, co si hrály na Commando mě skoro otrávily. Verdikt? Ač výsledek dokumentování a bádání beru trochu jako promarněnou příležitost, bavil jsem se, určitě doporučuji, minimálně jako podporu nadšencům, kteří tenhle projekt dali dohromady a jako vtipnou a docela zábavnou sondu do nedávné historie, která není moc dlouhá a nudit v podstatě nestihne. Dávám tři dobře rostlý nechutný homo Trošky. PS: Vím, že se autoři snažili dohledat jednotlivé rychlodabéry a očividně se to asi moc nepovedlo. Víc než ne moc dobrý hraný pasáže by mě možná zajímala historie tohoto snažení a neúspěchu.

The Boss to je jinej boss. Chtěl bych v 70ti vypadat stejně ošlehaně a ikonicky jako on. Ale nebudu, protože jsem tlustej jak prase. To na začátek. A co říct víc? Tím, že se Bruce možná posunul maličko víc do popu a použil orchestr, pro mě Western stars postrádá nějakou ikonickou pecku, kterou bych si chtěl pustit, Bruceův rukopis se pro mě maličko vytratil. Nejlíp to pak jde vidět na převzaté poslední Rhinestone Cowboy, kde člověk zbystří, že to je pecka. Ale není z Western Stars. Přes tyto výhrady, Bruce pořád umí, hudba je to dobrá, má myšlenku, Bruce se zpovídá, filozofuje (možná mi jen trochu vadilo vysvětlování songů) a i když to chvílema působí pateticky (což asi u Bosse musí), nakonec je člověk rád, že se s tímhle velikánem rocku zase setkává a že si s ním může podumat nad životem. Dobrý to bylo, ale největší radost mi stejně udělalo, že se Valérie přes veškerou únavu obětovala a do letního kina se mnou šla....dala 4 písničky před filmem (Vysvětlovat jí o čem je Born in the USA a Streets of Philadelphia byla jedna z těch těžších rodičovských zkoušek), dvě ve filmu a usnula na dece na trávě. Byl to pěknej letní večer a Bruce k tomu pěkně hrál.

Šarlatán je místy až příliš doslovný, někdy zase moc zkratkovitý, čemuž se ale asi vyhnout nedalo...každopádně na české poměry výrazně nadprůměrný film. Už jen fakt, že homosexuální scény nepůsobí v českém filmu trapně a nechtěně vtipně, je úspěch a je sice smutné, že se na to musím dívat optikou český X nečeský film, ale asi se tomu nedá vyhnout. Jinak vše ostatní, od hereckých výkonů, po výpravu, kameru, je v podstatě bez výhrad. Jediný, co mi nakonec vadilo byly některé doslovné scény, které působily televizně a pro mě nedostatečné vykreslení Mikoláškova "ducha", kdy zlo v něm, jsem sice akceptoval a nepůsobilo na mě vycucaně z prstu, ale film mi neposkytl klíč k pochopení Mikoláškova rozpolcení. Pokud nějaký český film v kině, tak tohle určitě ano. Čtyři plné ampule moči.