Recenze (424)
Sieranevada (2016)
Bytový opus s hutnou dávkou konspiračních teorií a rumunské rodinné žluče. Antikomedie na druhou.
Dillinger je mrtvý (1969)
"Vezměme třeba fakt, že bychom měli nosit plynovou masku. Nevyvolá v nás snad pocit úzkosti? Přijetí téhle nutnosti nevede k přijetí reality, nýbrž k přizpůsobení se, k potlačení individuality." Film, který nahlíží pod pomyslnou masku. Ferreriho projektorové orgie i Piccoliho noční kutilská show gradují v nekompromisním závěru, kdy mezi alegorií a svobodou stojí už jenom spoušť červeného revolveru s bílými puntíky.
Následky lásky (2004)
Jediný přítel žije ve dvacet let staré vzpomínce; nezbývá nic jiného, než se donekonečna oddávat nezúčastněnému pozorování života okolo, heroinovému rituálu a čištění vlastní krve. Tittovo chvilkové probuzení k životu sice vnese do jeho temného hotelového pokoje náznak světla (spásy), zároveň má ale pro uvnitř mrtvého muže fatální následky. Geniální film.
Peníze (1983)
Temná dikce na téma: "Peníze jsou bůh, kterého je vidět". Bresson osekal téměř veškeré akty, zůstalo jen „boží“ přičinění a devastující následky. Mocný odchod ze scény jednoho z největších filmařů všech dob.
Něžná (1969)
Hned úvodní scéna znamená pro Něžnou tragický konec, jehož trpkost osudově lemuje celý snímek. Záběr, kdy se Elle naposledy podívá do zrcadla, jsem si po skončení filmu pustil ještě čtyřikrát. „Otevři oči. Jenom na vteřinku.“
Made of Air (2014)
Music by Grouper
Deník venkovského faráře (1951)
Vidět tento film a umřít. Nejhlubší agónie."Co na tom záleží? Všechno je milost."
Sedmý kontinent (1989)
Přeju si žít ve společnosti, kde se rodinné krize řeší nekompromisně... a kde cesta do Austrálie znamená cestu na onen svět. Chorobnost jako osmý div světa.
Pörgés (2005)
Na pomezí euforie a oneirického běsu. Po zhlédnutí doporučuju na dojezd album Diversions 1994-1996 od Lee Gambla.