chrispe

Právě čtu knihu Davida Sucheta o jeho životě s postavou Hercula Poirota a tak jsem měla chuť se podívat na úplně první ztvárnění tohoto detektiva jeho osobou. Musím říct, že už v tomto prvním díle se mu podařilo vystihnout podstatu Poirota (ať už fyzickou, tak osobnostní stránku) tak skvěle, že v dalších dílech nemusel nic doopravovat či dotahovat. Tento díl se od ostatních liší koncem, kdy závěrečné rozuzlení není předkládáno skupině podezřelých, ale pouze vysvětleno inspektoru Jappovi. Všímaví diváci jistě vytuší, jak to s claphamskou kuchařkou bylo, poměrně brzy. I tak se jedná a příjemnou podívanou a pro mě zůstává spíš fascinující ten fakt, jak Suchet do role Poirota lehce vklouzl a jak úžasně jej hraje. A za to hvězda navíc.

Dost možná je škoda, že se tato povídka nenatočila o něco později s delší stopáží. Zajímavé rozuzlení s tak trochu ďábelským Poirotem. Ona ta poslední věta, co mu řekla slečna Hendersonová, nebyla v tomto případě zas tak daleko od pravdy a mě samotnou překvapil. (7. díl)

Opět průhledná zápletka, kdy vám prakticky nikdo jiný, než sám vrah na výběr nezbývá. Poirot je jako vždy velmi okouzlující. (4. díl)

Každému, kdo přeje Poirotovi trochu toho pokakanýho štěstíčka, musí dělat radost pohled na tu dvojici. Plus vtipné vyšetřování slečny Lemonové a Hastingse. Chudáka Jappa mi bylo fakt líto, o to víc mě pobavilo, jakej byl drsňák, když na konci nesl náramek.;)

Musím říct, že mě Japp i malinko dojal. Kapitán Hastings a slečna Lemonová řeší záhady namísto Poirota a kapitán je opravdu velmi milý, naivní detektiv amatér. Ach ty modré oči.

Dobrá atmosféra, krásné prostředí švýcarského hotelu, Suchet skvělý jako vždy... ale asi SPOILER Eleanor Tomlinson neskutečně přehrávala a kazila tak výsledný dojem.

Vánoce! To už je u mě hvězda navíc :D nebudem si lhát. Naprosto miluji scénu ochutnávky bonbónů v obchodě i to, jak se Poirot těší na klidné svátky. Spíše komornější případ uvnitř jednoho domu s jednou rodinou (uznávám, o náhody tu není nouze). Vtip přidávají zejména scény s rozmazleným hrubým princem. ,,Dcero zparchantělého velblouda!!" Na tento díl se vždy podívám s chutí.

Je pravda, že by to chtělo delší stopáž, vše bylo nějaké nahňačkané a stopy velmi průhledné. Nebyl čas je zakrýt :-) Slabší díl. (9. díl)

Zajímavý případ s jako vždy mile naivním Hastingsem.

Nástrahy zubařského křesla nepatří k mým oblíbeným dílům. Nějak se do něj nemůžu nikdy pořádně ponořit. Každopádně je tu k vidění mladý ušatý Christopher Eccleston.