chrispe

Dle tohoto prvního dílu to zatím vypadá na skvělé pokračování. Jsem zvědavá, kam to všechno povede.

S Amy Smart mám jako s Kate trochu problém. :D Není mi vůbec sympatická a to u těchto typů filmů prostě chcete. Protože mnohdy vám kromě sympatických hrdinů už nic moc nenabídnou. Je to klasická vykrádačka Hromnic, to mě baví skoro vždycky. Někde to funguje líp, jinde hůř.

Já mám Popelku opravdu ráda. Je to jedna z mých oblíbených klasických pohádek. Co se mi na tomto zpracování líbilo, tak to že v něm nebylo až moc zbytečných odboček, přidávání inovativních nápadů a je to natočeno jakž takž klasicky. Taky barvy byly fakt fascinující a hezky se na to dívalo. Nicméně mě to nevtáhlo, zvlášť ze začátku mi to přišlo nudný, protože paradoxně (ač tu vychvaluji tu klasičnost zpracování) všichni víme, jak to s Popelkou je a bude. Pro mě to zkrátka nemělo kouzlo. Ten film na mě působil jako pozlátko, na které se hezky kouká, ale uvnitř je duté.

Velmi příjemný díl, prodchutý vánoční atmosférou a s velmi zapeklitou vražednou záhadou. Pan Suchet tentokrát v kombu s Philipem Jacksonem alias inspektorem Jappem.

Krásný, pohádkový závěr. Já jsem za něj ráda, byla jsem moc dojatá. :-)

Těžko říct, zda je to tím, že jsem si na ten styl už zvykla, každopádně tento díl se mi líbil nejvíc a byl opravdu nabitej zajímavostma.

Celkem příjemný film, který ale nebudu mít potřebu si pustit víckrát. Michael Douglas je jako zamilovaný prezident sympatický a uvěřitelný, s Annette Bening jsem se moc neuměla sžít a to nejspíš jen z jednoho marnivýho důvodu - ty vlasy!, i když to tenkrát bylo třeba módní, byly prostě příšerný!! :D

Pořád jsem se nesžila se stylem provedení, ale co už. Sám doma je film, který si získal spoustu srdcí a kdo by to byl řekl, že to byl takovej nízkorozpočťák. Myslím, že měli velký štěstí, že se jim pro hudbu podařilo zlákat Johna Williamse, protože i ta je dnes ikonická. Každopádně tady mi přišlo, že se na tom filmu podílela banda sympaťáků, což mi u těch předchozích částí, které jsem zatím viděla, kapku kazilo dojem. Ale to je samozřejmě děsně subjektivní.

Že já na to čučím, když se u toho vždycky tak naštvu. Žabí Franc a jeho máti mi prostě pijou krev! Ani si nechci představovat, jak to probíhalo ve skutečnosti.

Zpracování dokumentu mi nesedí, působí hodně zastarale. Patřím k fandům Hříšňáku, i když je to naivní pohádka. Miluju.soundtrack. Dokument o hercích asi neřekl nic moc navíc, co by už člověk nečetl přes léto v kdejakým bulvárním plátku - nicméně záběry z castingů mají u mě za jedna (a vůbec se nedivím, že se do Patricka hned zamilovali, to charisma a sex z něj jen sršelo). Zajímavá byla tedy hlavně nesnadná cesta k tomu, aby film vůbec vznikl, nicméně osobně by mě asi zajímaly spíš jiné, konkrétnější věci ohledně natáčení a vzniku různých scén - ale to asi nebylo zajímavý.