MissJ

Svého času jsem díky Apollu téměř zruinovala rodinný rozpočet, chodila jsem se na to dívat denně. Merchandising se u mě v tomto případě setkal vskutku s kladnou odezvou - mám všechno: soundtrack, knihu podepsanou Jimem Lovellem, plakát, který byl takříkajíc "sejmut" z programu před nejmenovaným kinem...no nic, prostě takový můj menší úlet a srdcovka. Nikdy nebylo mé hodnocení upřímnější:)

S dokumentem jako takovým problém nemám, zato se samotným experimentem jo. V této podobě mi totiž přišel zbytečný. Ohradila bych se proti jeho údajné neetičnosti. Účastníci věděli o tom, že jde o experiment a byli za něj placeni; to, že po pouhých dvou dnech vypadli z rolí a experiment se tak zvrhl v nebezpečnou frašku, je věc jiná. Za neetický bych ho považovala v případě, že by o jeho podmínkách aktéři nevěděli, paradoxně právě tehdy by asi poskytl mnohem zajímavější a relevantnější výsledky. Takhle to spíš vypadalo, že "vězni" se prostě nesmířili se svou rolí obětí přidělenou v rámci experimentu; jejich reakce nemají s původním záměrem výzkumu moc společnýho a výsledky se podle mě nedají využít v širším rámci a vztáhnout je na realitu. Nejvíc znepokojivá mi přišla role samotného Zimbarda, který experiment předčasně (ale i tak pozdě) ukončil až na popud jeho studentky a omluvil to tím, že se moc ponořil do role, což je naprosto neomluvitelné. Smysl závěrečné seance Zimbarda se studenty mi uniká, založení kliniky pomáhající stydlivým lidem zbavit se jejich "vlastnoručně stvořeného vězení" mi přijde jako využití experimentu v praxi dost tristní. Naopak zajímavá byla reakce jednoho z účastníků, který svou zkušenost reflektuje ze své současné pozice vězeňského psychologa. Abych dokumentu nekřivdila, mrknu na něj ještě jednou, zatím hodnotím provizorně.

Čiré utrpení toto sledovat. Dvě hodiny uplynuly bez jakéhokoli smysluplného výsledku (korunu tomu nasadily ty fotky, to už jsem jen kroutila hlavou). Dlouhé záběry ano, jenže tohle je vědomé mučení ze strany režiséra. Přiznávám se, že pro mě je to film bez jakékoli hodnoty, nepochopila jsem ho a ani nemám v plánu se o to pokoušet, jen ať už z něj nemusím vidět ani vteřinu. Nepůsobilo to na mě surreálně, strašidelně ani vtipně, co to vlastně mělo být za žánr? Jedna hvězdička je pro mě, že jsem vydržela až do konce. I s několikaměsíčním odstupem mám z filmu jediný neměnný dojem - lítost, že jsem s ním ztratila dvě hodiny. Souhlas s komentářem uživatele Kordus.

Uf, tolik povědomých tváří v tomto dokumentu? A míst (překvapily záběry z obory Holedná s památníkem letce Kašutina, kde zazní nechtěně nejvtipnější a v danou chvíli nejmoudřejší koment, když mladý komunista pateticky hřímá na holky s pivkem: Kdybych vám řekl, že tohle je památník ruského letce, který tady byl sestřelený na konci druhé světové války, co si o tom budete myslet? a ony opáčí: Že tu umřel:)) U účinkujících oceňuju, že nesou svou kůži na trh (u týpka ze solárka to platí doslova...smutný) a snaží se formulovat své názory nahlas, jejich blbost to ale neomlouvá. To, že se dokument omezuje pouze na zobrazení hlouposti a omezenosti aktérů, bez náznaků reflexe, vnímám jako jeho největší chybu. Stává se z něj jen série výšplechtů zoufale nezajímavých osob, které negradují ani ve vzájemné konfrontaci. Několik zbytečných záběrů - jeden za všechny: Honzíčkova matka Verunka s čvaňhákem v ruce, která si místo plakátu Vladka Dobrovodského nalepila na kredenc Klause - tato informace mi skutečně chyběla ke štěstí (nehledě na to, že synáček jedná s vlastní matkou jak s onucí a zasloužil by si od ní jednu do zubů). Nejlíp (nebudu-li brát v úvahu politické smýšlení) z toho nakonec vyšla Veronika Sýkorová (mimochodem spolužačka z mateřské školky), ale to jen díky tomu, že se jako jedna z mála zdržela patetických výlevů a celkově se spíš držela stranou (pokud by se projevila naplno, možná bych se divila). K nestrannosti dokumentu: Jablonská žádné ze stran nenadržuje, místo toho je obě zesměšňuje. Nelíbí se mi, jak jsou některé záběry efektně podpořeny hudbou, aby bylo zesměšnění účinkujících ještě zvýrazněno. Nutno dodat, že to ani nebylo potřeba; pitomce ze sebe zvládají udělat oni sami svou prezentací. Sečteno a podtrženo: nic víc než zábavná sonda do života navenek až moc sebevědomých mladých lidí, kteří se snaží o velké společenské změny, a přitom by měli začít nejdřív u sebe. 60%

No bez hudby Paula Koulaka by hodnocení (i nostalgie) bylo poloviční, ta tomu dodává správnou šťávu (L'Homme De La Tour...mňam). Hodnotím původní série s Patricem Laffontem (můj idol z dětství^_^), jiný neznám. Úkoly v zatopeném sklepení, Ariadnina nit, kluzká stěna nebo umělohmotná roura...a pamatujete si piráta, kterýho hrál šermíř Jan "Žába" Lukeš? Staré díly jsou k nenalezení, tak aspoň dneska okoštnu britskou verzi, o které jsem se právě dozvěděla.

Při vzpomínce na tuto soutěž se mi vybaví odjíždějící chlápek, který měl odkoupit sošku od soutěžících (bohužel ve většině dílů dvojice nestihla k vlaku doběhnout, případně přinesla nesprávnou nebo poškozenou sošku). Právě závěrečná část byla nejlepší: podle indicií se rozhodli pro jednu ze sošek, sjeli nad jezero, přeplavali ho (já už bych v této fázi klesla ke dnu v doprovodu krokodýlů) a pak začal infarktový výstup po schodech. Ten VIP díl s Patricem Laffontem z Boyardu, který tady zmiňujete (taky si ho pamatuju jako jedinej, ostatní díly mi splývají) je ke zhlédnutí na youtube, nedávno jsem ho viděla a nezklamal. Nostalgických 70%

Těžko si představit víc zpackanou adaptaci. Očekáváte-li opravdu solidní adaptaci Fowlesova fascinujícího románu, vyhněte se tomuto velkým obloukem. Máte-li teprve v plánu ho číst, vyhněte se této slátanině obloukem ještě větším, protože byste byli připraveni o neobyčejný zážitek z četby. Nemáte-li v plánu ho číst...tak film stejně nedoporučuju:)...trapas na celé čáře. Hořké zklamání nezmírňují přesně obsazení herci (s výjimkou Anny Kariny) ani fakt, že autorem scénáře je sám John Fowles. Asi jsem očekávala nemožné. Moje hodnocení: nula na druhou

Působivé, přibližně v podobném duchu jako Loni v Marienbadu (aspoň co se mého dojmu týče). V obsazení vyniká Susan Hampshire hrající tři (plus dvě miniaturní) role, naopak Mathieu Carrière mě iritoval. Pro mě, neznalce hororového žánru, byl film příjemným překvapením. A vzbudil můj zájem o knihu.

Zhlédnutí mi (k vlastní škodě) několikrát uniklo. Sympatická ústřední dvojice, hudba jsou bez diskuze a neptejte se proč, ale úplně nejroztomilejší mi přišel Zorbův model hory. Zajímavé komentáře: všechny, až na ten dnešní^_^

Tohle jsem toužila vidět delší dobu, půlrok uplynul, než jsem se konečně dočkala...úžasný. Film, kterýmu bych byla schopna odpustit kdejakou chybku, ale on žádnou nemá. Absolvováno s permanentním mrazením v zádech. Příběh, režie, kamera(!), herci, hudba...no celkové hodnocení mi vychází něco kolem 100 %...zatím nejlepší film tohoto roku:) Předloha: Alain-Fournier