Řek Zorba

Dobrý to bylo. Když se nad tím člověk zamyslí, dojde mu že je to vlastně tak trochu buddy movie. Dva uplně rozdílní lidé jsou furt spolu a snaží se rozjet podnik (ňákej důl a klády dopravovat lanovkou), přičemž zažívají různé pozitivní či dosti tragické příhody. Anthony Quinn podal opravdu brilantní výkon a hlavně díky němu je ten film tak slavný. A samozřejmě i hudba je skvělá (kde by bez ní dneska byly hokejové zápasy a "Sbal prachy a vypadni"). Akorát je dost škoda že je to černobílé, jindy mi to nevadí, ale tomuhle filmu by barevná ohromě přidala. (18.03.2006)

Nevim, do jaký míry je film založenej na realitě, ale dost jsem žasnul nad tim, že na Krétě to v 60. letech 20. století připomínalo spíš středověk (včetně zabijení ve jménu boha). Osobně bych na takovym strašnym místě nevydržel ani 5 minut. Co se filmu týče, tak Antonín Quinn si tuhle roli asi hodně užíval. Navíc jeho postava má (aspoň pro mě) docela sympatickej přístup k životu, kdy má skoro všechno totálně v prdeli a absolutně vůbec se nestresuje. Notoricky známý melodie taky nejsou špatný, ale jinak mi ten film přišel naprosto o ničem. Film jsem sledoval s přestávkama 2 dny a pořád jsem jenom čekal, kdy se to rozjede. Rozjelo se to až skoro na konci, kdy najednou přišly nějaký zvraty v ději a pár trochu dramatičtějších scén. Nakonec ještě slavnej taneček a "the end". Kult vytvořenej okolo Řeka Zorby je pro mě stejně záhadnej jako fungování řecký ekonomiky. (14.07.2012)

Filmová (potažmo literární) klasika, která má dosah i do současnosti. Asi všichni známé tanec Sirtaki na velmi chytlavou a zároveň jednoduchou melodii, s postupnou gradací. Na samotný legendární tanec si však musíme počkat až do závěru filmu. Jaké jsou ale dvě a čtvrt hodiny filmu, než se dočkáme onoho slavného momentu, kdy Alexis Zorba řekne příteli Basilovi (NO HOMO) že ho má rád a zatančí si s ním Sirtaku? Ve filmu nejde ani tak o děj jako spíše o vykreslení řecké kultury, která místy působí celkem bizarně a archaicky. Nahlédneme do místního folklóru a řeckých ortodoxních tradic. Nechybí ani záběry na slunnou řeckou krajinu,kostely, staré báby v černém, kterým chybí snad všechny zuby, spousta divokých koz atd. Zkrátka takové nezkažené Řecko, než ho vzali útokem turisté (pár let po Turcích). To vše je pěkné, jen ty 2 hodiny jsou docela dost. Příběh je až na druhé koleji, není kdovíjak zajímavý a plný zvratů. Spíše je načrtnouto několik podzápletek, které samostatně skončí. Herecky to bezkonkurenčně táhne Anthony Quinn, který do toho dal všechno. Nejvíce ukecaný, má radost že života, prohodí občas nějakou lidově-filosfickou úvahu o životě, trochu taková Hrabalovská postava. Vedle toho máme hlavního hrdinu Basila (který mi přišel, že moc neví, co vlastně chce), starší Francouzku a promiskuitní Vdovu. Postava Vdovy mi přišla hodně divná, za film řekne pár vět celkem nedokreslená a než si na ní člověk udělá obrázek, je pryč. Popravdě jsem od filmu čekal o dost větší zábavu, nějak lépe stavěný příběh a vykreslení postav. Na druhou stranu cením hudbu, místní folklor a samozřejmě Quinna. Takže celkově nadprůměr. 6/10 (09.02.2021)

V roce 1946, jako pokus o řešení válečného šílenství, vychází kniha Řek Zorba. Vypráví o tom, že každý národ má svoji mentalitu - třeba Angličan je chladný a ovládá ho rozum, zatímco takový Řek má v sobě živočišnost (madness, říká Zorba). To ale neznamená, že by si kvůli tomu měli podřezávat krky. Zorba to pochopil srdcem - Turci jsou v podstatě stejní jako Řekové; někdo je dobrý, někdo slabý, někdo zlý..., zatímco Basil to zase vyčetl z knih. Nepřítelem totiž není jiný národ, ale tmářství podporované modlářstvím, nevědomost, nevzdělanost...Začátky nové doby jsou vždycky těžké. Ale ty šílené Zorbovy nápady jsou jen začátek, protože kdo přijde po něm, udělá to o trochu líp a posune svět dál. A když se producent Cacoyannis rozhodl román zdramatizovat a uvést na jeviště, potřeboval najít Herce s velkým Há pro Zorbu. Našel ho a tím založil slávu jménem Zorba the Greek. (01.10.2009)

Nesmrtelný soundtrack je to jediné, co bych si rád z tohoto paskvilu zapamatoval. Zcela nesouhlasím s udělenými Oskary a žasnu nad brutálním nadhodnocením a marně hledám důvody, pročpak se tento film stal kultem. Všemi do nebes posílaný Anthony Quinn mě svojí rolí a projevem spíše iritoval a Alan Bates byl neskutečně nezajímavá postava. Brutálně jsem díky nezajímavému ději ztrácel pozornost a vlastně mi to ani nevadilo. Na pozadí filmu se možná skrývá cosi za zmínku stojícího. Nicméně to "cosi" bylo zabalenou tak tlustou slupkou nudy, že jsem se k tomu ani za více než dvě hodiny neprokousal. Pro mě osobně žalostné a maximálně neatraktivní zpracování. Osudy všech zúčastněných mi byly absolutně lhostejné. Postavy byly do posledního kusy maximálně nezáživné. Věčná škoda. (08.09.2017)