Djoker

Pánský klub svým perverzním laděním určitě neosloví intelektuály, ale může se pochlubit hromadu bizarních postaviček, jejichž životní přešlapy je zábavné sledovat, což většina konkurence tvrdit nemůže. Mádl i Polívka jsou osvědčená esa, Šteindler po letech dostal pořádnou roli, ve které se mohl vyřádit a Hrušínská je možná špatná herečka, ale na svůj věk a hlavně na české poměry raketa. Hodně to však kazí mdlý závěr.

Proč to absolutně nenavazuje na jedničku? Proč název nesouvisí s dějem, kde žena v mužském těle radí tupým chlapům? Proč se to v polovině změní na Okresní přebor a řeší se hlavně fotbal? Proč Langmajer sliboval, že už končí s poprcáváním před kamerou, když tady šaškuje v podprsence a mluví jako bukvice? Mnoho otázek, ale bohužel žádné odpovědi.

Havelka byl ihned po své prvotině Vlastníci zřejmě z nouze pasován do role spasitele českých komedií. Znovu dává na odiv lokální buranství a chytře odkazuje na skutečné události, ale pokud někdo čeká salvy smíchu, tak je na špatné adrese. Jde o hodně suchý humor a navíc ho tam je celkem skromné množství.

Když ten paralelní svět fungoval u Žen v běhu, tak se Horský ani nepokoušel vymýšlet nic nového a nadělil ho do kin znovu. Škoda, že tentokrát už skoro nikdo nepřišel. Zase tam všichni hledají lásku a zase ji všichni rychle najdou. Překážky jsou pouze na oko, aby se film natáhl alespoň na hodinu a půl, ale celý je tak pitomě naivní, že ho ani není možné moc kritizovat.

Ana de Armas je roli sexuální ikony 20. století naprosto boží, takže jistě nepřekvapí, že tady mužská část nemá problém přitlačit na hodnocení, zatímco ženská sekce demonstrativně předstírá nezájem. Dominik zvolil značně netradiční styl vyprávění, který určitě nesedne každému, ale díky tomu vznikla řada snových sekvencí. Především skopnutí JFK z piedestalu je dokonalou ukázkou boření mýtů.

Netflix quality. Bylo nepsaným pravidlem, že filmové verze se dočkaly pouze nadstandartní literární počiny. Knoll skáče z jednoho tématu na druhé, aby příběh vypadal komplexně, avšak není schopná předat jedinou nosnou myšlenku. Ano, některé životy stojí za hovno. Další, prosím.

Kapky ihned zapadly v bahně VOD a není se čemu divit. Netflixu pandemie hrála do karet. Tři herci, jeden dům a scénář sesmolený na koleni. Natočení filmu během víkendu u producenta na chatě se rychle stalo běžnou normou. Zmatené přešlapování na místě všech zúčastněných bylo předzvěstí ubohého finále. Ani bohyně Lily Collins to nespasila.

Během pandemie se roztrhl pytel s lidovou tvořivostí a nebyla tak nouze o povedené trefy do covidu a celé komedie kolem. Apatow se však překvapivě stal dalším z řady tvůrců, kteří si na této látce vylámali zuby. Znovu si navíc neobhájil neopodstatněnou délku stopáže. Herecké manýry plné drog a trapných TikToků jsou na baviče jeho formátu zatraceně málo.

Epizoda IX je pomyslným hřebíčkem do rakve. Znovu se musí vracet osvědčené postavy, jakmile jsou totiž na place nové, tak divácký zájem značně opadá. Kylo a Rey si nečekaně střihli další várku soubojů, aby se něco dělo a nebýt čekání na původ hlavní hrdinky, tak by do cíle většina fandomu zřejmě ani nedošla.

Epizoda VIII se pod vedením Johnsona snaží být originální a přináší do hry nové prvky. V rámci zachování zbytku herecké důstojnosti byli na palubu přibráni Del Toro a Dern.  To bohužel nic nemění na faktu, že znovu tragický Hamill je definitivně nejhorší herec, který se kdy objevil v nějakém kasovním trháku.