draggo

Znovu a lépe. Dvojka výborně navazuje na první díl, který nám představil mutantí univerzum a jeho hrdiny. Příběh je nyní laděný na temnější notu, hranice mezi dobrem a zlem se stává více než nejasnou a hlavně dochází k mnohem většímu a lepšímu uchopení tématu globálního konfliktu mutantů a obyčejných lidí. Všechny klady, o kterých jsem již mluvil u prvního dílu zůstaly zachovány, a byly jen vylepšeny a doladěny k absolutní divákově spokojenosti. Nové postavy jsou více než sympatické a velmi dobře doplnily původní sehraný tým. Takhle má vypadat komiksová adaptace, tleskám. /90% a 5*/

Výborný rozjezd série. Pod taktovkou Bryana Singera vznikl výtečný komiksový film, který se nemusí až tak spoléhat jen na povedené vizuální efekty (které také má), ale hlavně na zdařilý příběh, který má hlavu a patu, a postavy, které jsou všechny výborně zahrané. Akce tu zase tolik není, což mi ale naprosto nevadí, neboť film je dostatečně zábavný i v momentech, kdy si třeba jen dvě postavy povídají. Ale když už na akci dojde, tak se rozhodně nemá za co stydět. Hlavní motiv konfilktu mezi lidmi a mutanty je zde spíše jen naťuknutý, aby se dočkal plného rozvinutí v dalších dílech, což je opět v pořádku - jsme teprve na startu. A když nad tím tak přemýšlím, bylo by fajn, kdyby Magneto doopravdy existoval a povedlo by se mu dokončit ten jeho plán s mutací a následnou smrtí těch na tom ostrově. Vyřešilo by to spoustu světových problémů. /85% a 4*/

Velice příjemné překvapení. Původní švédskou filmovou trilogii jsem viděl a mám ji moc rád, takže jsem na Fincherův remake šel s jistou nedůvěrou, zvláště po tom, když jsem se dozvěděl, že se od původní verze nijak zvlášť neliší. Tomuto pohledu musím dát za pravdu - vidět obě verze hned po sobě, taky se mi začnou asi slévat dohromady. Nicméně "americkou" verzi musím přesto hodnotit o hvězdu lépe než její švédskou sestřičku. Hlavním důvodem je, že tato verze má oproti originálu mnohem lépe podaný celý příběh, který je vůči nečtenářům knih (mezi které bohužel stále patřím) daleko přívětivější. Daleko lépe jsem dokázal pochopit motivace jednotlivých postav, a film na mě působil ucelenějším dojmem. I ona depresivní severská atmosféra zde zůstala a táhla se jako mrazivá mlha celým filmem. Co se dvou hlavních hrdinů týče, tak Daniel Craig se dokázal vyrovnat Michaelu Nyqvistovi, nedokážu říct, který tu postavu zvtvárnil lépe. Zato k Lisbeth bohužel putuje drobná výtka - ač se Rooney Mara snaží, co může, tak na Noomi Rapace opravdu nemá. Nevím čím to, ale něco mi u ní chybělo, ačkoli její herecký výkon byl výtečný. Každopádně jako celek jsou noví "Muži" výtečný film, který zachovává vše, co bylo dobré na originálu, a vylepšuje to, co mohlo být vylepšeno. S čistým svědomím plný počet. /90% a 5*/

Až překvapivě špatné. Na příběh, který ze začátku působí jako tuctová a nezajímavá romantika se postupně naroubuje přiblblá sci-fi zápletka, která vyniká pozoruhodným uměním si neustále podrážet nohy četnými logickými dírami. A ani to není tak zábavné, že bych to mohl velkoryse pominout, chroupat popcorn a nechat se unášet pěkným filmem. Matt Damon a Emily Blunt mi k sobě taky neseděli, tu romanci jsem jim tak nějak nevěřil, takže ani tady nemůžu dát bodíky navíc. Přehnaná politická korektnost v podobě obsazení "hodného" černocha mě už ani nemohla naštvat. Závěrečný přeslazený happyend je jen posledním hřebíkem do rakve. Proč ne odpad? Říkám to už po sté, ale i přes všechny chyby jsem se dokázal bavit, na hodinky jsem se koukat nepotřeboval, a tak nějak mi s tím čas rychle utekl. Ale když nad tím tak přemýšlím, možná by mi podobně posloužila i Ordinace v růžové zahradě. /30% a 2*/

Pokud jsem si po nepovedené štědrovečerní Micimutr myslel, že žánr českých pohádek umírá, tak Dešťová víla zapůsobila jako živá voda. Nejvíc mě překvapila a uchvátila vizuální stránka, která je na české poměry opravdu obdivuhodná. Především chválím nádhernou výpravu, zvláště pak islandské lokace, které vypadají fantasticky. Ostudu jím ale nedělají ani ty české, které jsou také vybrány s citem, a hlavně je jich větší množství, takže se rozhodně nedostáváme do situace, kdy se celý film odehrává na třech místech (viz již zmíněná Micimutr). Vizuální efekty jsou též velmi povedené, zejména bych vyzdvihnul nebeské království a vůbec vzhled všech "bohů" (už si nepamatuji jaký titul přesně měli). Příběh je klasicky pohádkový, což je správně, nicméně některé situace mi bohužel přišly zbytečně natahované a některé zase zbytečně zkrácené (3 úkoly). Herecké obsazení je velice slušné, staří známí potvrdili svůj standard, nováčci a méně známí se také předvedli ve víceméně dobrém světle. Hudební doprovod je velice povedený a pěkně tak doplňuje zdařilý celek. Ve výsledku pěkná, zábavná pohádka, za kterou se nemusíme stydět. Rozhodně by se jednalo o lepší volbu na Štědrý večer. /75% a 4*/

Film s velice silným tématem a kvalitním scénářem bohužel ve výsledku fatálně selhává kvůli neuvěřitelně přemrštěné stopáži. Téma drog je zde pojato z několika různých úhlů, přičemž je zde poskytnut pěkně realistický a lehce depresivní pohled na skutečnost. Jednotlivé postavy jsou velmi propracované a skvěle zahrané, postupné splétání jejich osudů do jednoho celku nejspíš na papíře působí výborně. Ale jak už jsem zmínil, problémem je stopáž a celkově strašně pomalé a ubíjející tempo filmu, kdy mi po nějaké době začal být osud všech postav ukradený, a celé jsem to dokoukal spíš ze sebedonucení, než kvůli tomu, že by mě zajímalo, jak to dopadne. A to je špatně, takovýto film by měl u diváka rozhodně vzbudit silnější emoce než jen ospalost. Veliká škoda, protože potenciál ve všech směrech tu byl veliký. /55% a 3*/

Většinu rozpočtu zcela evidentně schlamstnul digitální drak a honoráře pro těch několik známých tváří. Na Micimutr je neskutečně vidět, že se šetřilo, kde se dalo. Celé se to odehrává asi ve třech lokacích, většina herců (vyjma známých tváří) vypadá a hraje jako náhodně vybraní kolemjdoucí. Hlavně ten malej kluk byl něco příšernýho, vážně bych rád věděl čí je to synek, že ho tam obsadili, protože celou dobu měl ve tváři jediný výraz a pouze odříkával naučené věty. Vlastně neodříkával, neboť v titulcích jsem se dozvěděl, že ho musel někdo předabovat. Scénář je vyloženě mizerný, neobratně vykrádá co se dá, a výsledkem je nepovedený guláš, který nedokáže zabavit. Propojení se současností se opravdu nevydařilo. Naopak pochválím slušnou práci trikařů na úvodním drakovi, který vypadá opravdu hodně dobře. A tím výčet kladů filmu končí. Ale že jsou ty Vánoce, tak dvě hvězdy s do krve odřenýma ušima. /30% a 2*/

Z trailerů a nadšených komentářů jsem čekal hodně, ale jaksi jsem se nedočkal. Jo, hlavní postava konečně není žádný pozemšťan, který se omylem stal superhrdinou. Asgard vypadá úžasně a za celkovou stylizaci musím dát rozhodně palec nahoru. Ale bohužel, příběh jedno nepříliš dobře uchopené klišé za druhým, což zvláště v kontrastu se zajímavým pozadím působí dojmem až bolestně promrhaného potenciálu. Pořád jsem čekal, kdy konečně přijde něco, co ten film nakopne do nějakých výšin. Ovšem nestalo se, a Thor mi tak z hlavy vyprchal ještě před usnutím. Akce si tu taky člověk moc neužije, a když už, tak to žádné terno není. Celý film je vlastně takový strašně průměrný, až z něj čiší ta pečlivá vykalkulovanost, kdy je vidět, že to nebylo dělané srdcem, ale jen a pouze pro prachy. A to je něco, co jsem od Thora opravdu nečekal, protože námět spolu se jménem režiséra a velmi slušným obsazením (které své kvality potvrdilo) sliboval hodně. Takovou úsměvnou tečkou byla do extrému vyhnaná rasová korektnost v podobě černošského strážce bran Asgardu. /60% a 3*/

Vzhledem k okolnostem vzniku (film musel režírovat židovský režisér, který byl následně s celou rodinou poslán na smrt do Osvětimi) zcela nehodnotitelná věc, která se vymyká chápání normálního člověka. Mohu se jen divit tomu, jak se tehdy říši podařilo tak dlouho tajit pravdu, a tomu, že se zástupci Červeného kříže tak snadno nechali nachytat. Či to tušili/věděli, ale neměli zájem na změně? Každopádně dnes už s tím nic neuděláme, takže nezbývá než doufat, že se něco podobného nebude už nikdy opakovat. Ovšem propagandistické filmy tu s námi jsou stále, jen se jim to daří stále lépe zakrývat. Ale to nebudu rozvádět. /nehodnotitelné/

Michael Bay to prostě umí. Nikdo jiný (možná tak můj další oblíbenec Roland Emmerich) nedokáže vytvořit film tak nadupaný, tak patetický a tak kýčovitý, že je to ve své podstatě dokonalé. Armageddon jsem viděl už snad desetkrát, a pokaždé jsem si ty dvě a půl hodiny dokonale a zvráceně užil. Miluju ty patetický scény, kdy se celý svět modlí za záchranu, kdy se Bruce hrdinně obětuje a když si Ben s Liv Tyler nakonci konečně znovu padnou do náruče. A kromě toho samozřejmě nechávám své oční orgány kochat se tou vizuální nádherou, která nějak nechce připustit svůj věk, a uši pohladit hudbou, která je stejně velkolepá jako film samotný. Už teď se těším, až si to pustím znovu. /95% a 5*/