Finskej

Film z doby, kdy herci ještě HRÁLI a někteří v tom dokonce byli velice dobří. Tony Curtis & Sidney Poitier, co sakra dodat?

Tehdy za dob našeho mládí, v 90. letech, hrozná pecka. Snad první fantasy seriál pro mládež vůbec. Ještě dneska se na to dá celkem koukat, i když to celé mírně zastaralo; atmosféra a hlavně hudba Clannad špičková, dnes snad již i kultovní. Mluvíme ovšem o prvních dvou řadách epizod, ta třetí, dotočená pak na základě popularity s jiným hercem, je neslaná, nemastná a nepříliš jedlá nastavovaná kaše.

Jeden z nejvtipnějších seriálů všech dob. Tečka. A nadčasový k tomu, protože vše v něm do puntíku přesně platí dnes stejně jako tehdy. Tečka.

Uááá, to chci! Jako celovečerní film, pochopitelně. Konečně něco pořádného, co už nestojí na úrovni "herní animačka", ale "film"...

Paráda a zároveň důkaz, že lidé už vážně nevědí, co vlastně chtějí - ale remcají. V podstatě každá romantická komedie je, více méně, předvídatelná anebo rovnou jasná, takže stěžovat si je co? Hloupost. The Ugly Truth (kdo zas vymyslel tak hloupý český název? protože říci "překlad" se nedá) si na nic nehraje, staví na klasickém schématu a není ničím inovativní, ale oběma hlavním protagonistům to po čertech odsejpá, jiskří to mezi nimi a Gerard Butler je vtipný a hrozně moc si to užívá. Možná člověk napřed musí odrůst z věku mladistvé intelektuality do požehnaného věku střední senility, kdy ho pobaví i prostý, dobře mířený (a taky samozřejmě odporně hloupý, neinteligentní, přízemní a vulgární - jak oni říkají) sexuální vtípek, ale jakmile se vám to povede, budete se dobře bavit. Je to totiž opravdu vtipné, ani intelektuálně, ale ani nesmyslně vulgárně, prostě tak zdravě normálně.

Výsledné hodnocení je v mém případě dáno přímým sporem dvou skutečností: 1) je to celkem zábavný film, ale 2) není to Sherlock Holmes (jak se ostatně od samého počátku dalo čekat). Naneštěstí jsem ctitelem kánonu, takže v mých očích se to se Sherlockem Jeremyho Bretta nedá srovnávat. Kdy se už konečně lidi naučí, že si mají stvořit nového hrdinu s novým jménem a toho dobře udělat a ne "osobitě upravovat" jinak ve své klasické podobě dobré předlohy? Jako zábavný film o nějakém vágusoidním (novém) detektivovi by to mohlo být i za 3 hvězdičky, jako Sherlock Holmes ovšem ubohá 1, sorry. Kolega sice poukázal na fakt, že to je nová a zajímavá reinkarnace a ocitoval jednoho z uživatelů zde (Nathalie: "obecná představa Sherlocka coby páprdy s lulkou je ACD předloze vzdálená rozhodně víc než zemitě chlapská Ritchieho reinkarnace"), ale přesto pro mě zůstává nepřekousnutelný jeden zásadní fakt: ať je už Doyleův Sherlock jakýkoliv (a on je mnohotvárný), nikdy, nikdy není šašek. Což Downeyho Sherlock, bohužel, je. Proto není Downeyho Sherlock Sherlock asi jako Craig není Bond, i když se tomu tak už dva díly producenti snaží usilovně říkat... (Nemusím snad podotýkat, že zápletka je čistá smyšlenice a s klasickým kánonem také nemá nic společného, že ne?) P.S. Od chvíle, kdy jsem uzřel nového Sherlocka z produkce BBC (2009), je definitivně jisté, že Ritchie prostě šláp vedle jak ta jedle. A chyby by se neměly někomu odpouštět jen proto, že kdysi v minulosti natočil něco celkem koukatelného.

Jako celoživotní nestartrekista, možná až antistartrekiska, jsem mile překvapen.

Hvězdička za Táňu, čímž končíme.

Dost smutný neúspěch. Neobstojí ani jako vážně míněný film, ani jako parodie, ani jako parodie parodie, zkrátka jako nic. Na to, jaké možnosti to mohlo mít, je to děsivě nevtipné, křečovité, duté a v důsledku nudné, nudné, nudné. Že to neomarkuji jako odpad, za to může jenom fakt, že existují ještě mnohem horší hrůzy, což ale tomuto snímku na kvalitě nijak nepřidává. Do zlatého fondu skutečně vtipných českých filmových komedií a parodií nepatří tento film ani náhodou a ani ve snu.

Jednoduché a nekomplikované klišé o boji za dobrou věc; kdo hledá složitý příběh a nějaké intelektuální zápletky, bude hledat marně a nenalezne. Překvapivě dobře to ale odsýpá, je to svižné a milé, Tomu Selleckovi role sedne, Rickmanův záporák (jako skoro vždy) dobrý. Báječná oddechovka, v daném rámci a účelu rozhodně a zároveň překvapivě nadprůměr.