shyster

Film by se dal rozdělit na scény, které jsou velice nudné a snažící se o art (dvouminutové uklízení chcanek), dále na scény, které jsou drsné, a na scény, které jsou opravdu po emocionální stránce silné (většina mlácení vězňů a závěrečná vzpomínka na orientační běh).

Jako v akčním žánru, kde teď letí jen komiksy, tak v oblasti komedií teď letí Apatow a jeho styl humoru. A je toho už na mě dost. Všechno se tak opakuje a na jeden vtip je dalších tisíc trapnýcha vyznívajících do prázdna.

Bruno to měl ve všech ohledech obtížnější než Borat. Oproti Boratovi lidi byli připraveni na extravagantního "reportéra", takže většina vtipů, kde vystupovali lidi z ulice vycházejí naprázdno, proto si musí Bruno pomáhat hranými scénami (a těch je tam dost a dost). Jenže ani ty nefungují, protože lidi jsou už zvyklí na otevřenou homosexualitu, už to prostě není nic kontroverzního. Proto většina vtipů je jen přisprostlých, za které by se nestyděla jakákoliv jiná podprůměrná teenagerovská komedie. Tak Bruno nemůže překonat mnohovýznamnost a opravdu brilantnost vtipů Borata. Ze všech tří alter ego Sachy je tato postava nejslabší.

Nakonec po dvojce se mi tenhle film líbil nejvíc z celé série. Všechno tu je na svém místě - atmosféra, herecké a režisův výkony i ta akce.

Tento film jsem viděl až po Tvor/Věc od Carpentera a musím dát jednoznačně nižší hodnocení, protože tohle se nedá ani trochu srovnávat s průserem v Antarktidě.

Baz Luhrmann nám natočil nádhernou reklamu na Austrálii, za kterou by se nestydili ani ti nejostřílenější borci z BBC Document. Jenže tam, kde končí krásné obrázky a má začít nějaký děj, tak tam film tvrdě naráží. Tady se ani o ději nedá mluvit. No a pak tu máme toho malý klučinu. Kdykoliv se ukázal na plátně, tak jsem ho chtěl tvrdě udeřit do obličeje. Ten mě tam opravdu štval.

Tomuhle říkám pravý pohled na opravdový život autisty, ne ta hollywoodská blbost jménem Rain Man. Celý film stojí zaslouženě na přesvědčivém výkonu hlavního hrdiny. Laťku nastavenou na začátku filmu dokáže režisér udržet téměř až dokonce, kdy to trošku přežene s "pohřbem", ale závěr je nabytý emocemi.

Tak a poprávu jsme se dostali až na dno této trilogie, viď Eddie...

Prostě mělo zůstat u toho prvního dílu a nepokračovat a ničit něco, co aspoň dávalo smysl.

Jednoznačně nejlepší díl z celé trilogie a u toho mělo i zůstat. Eddie Murphy se tu překonává a hází jednu hlášku za sebou. A dokonce i ten děj má nějakou logiku.