TroiMae

Film získává další rozměr v souvislosti s reálnými událostmi, které následovaly. Vnucuje se klišé, že Brodský postavu nehrál, on jí byl. Natož některé scény, jako když Zindulka před Brodským vytahuje zbraň s tím, že se raději zastřelí, než být starý… a Brodský ji schovává k sobě…

Já tenhle film a Stitche miluju (bratr má psa, co vypadá a chová se úplně stejně). Kombinace jediné Stitchovi dovednosti vše zničit s láskou k hudbě Elvise Presleyho z něj dělá ve své podstatě roztomilé zvířátko kousající si nudou nožičky během zoufalého válení sudů. Opět jedna z ojedinělých dekadentních odvážností od Disneyho. Dítě: „Mami, kup mi pejska!“ prodavačka: „Ale tenhle byl ještě ráno mrtvý!“ dítě: „Jo, tak toho chci!“ prodavačka: „Když ho přivezli, byl to přejetý vombat.“ :o)

Popravdě řečeno mě překvapilo, že je to muzikál...

"Machismus zabíjí!" Nikaragua je jednou ze tří zemí světa s absolutním zákazem interrupcí. Ani Vatikán není tak přísný.

Bi!...sexual. :)

Tak nevím. „Šestý smysl“ – ten měl pointu. „Klan létajících dýk“ (nebo třeba „Hrdina“) se nemusí líbit každému, ale budiž. A vyjmenuju řadu dalších zajímavých filmů s podobnou pointou. A království za film jako „Memento“. Jenže při tomhle filmu jsem měl pocit, že režisér nic postupně neodhaluje a jen mě vodí za nos. Vidím zde hodnocení 80%, ale přísahám, že když jsem byl v kině, někteří v sále jsme se v poslední třetině nudili, někteří pochichtávali a někteří nepokrytě smáli. A tyto reakce se střídaly až do konce filmu. Celou dobu to bylo aspoň na 3*, ale milosrdný konec nepřicházel a nepřicházel… a nepřicházel a nepřicházel… a nepřicházel… Jediná hrůza, která mě při sledování filmu popadla, se týkala obavy, že se z filmu stane nekonečná smyčka a neskončí. Pak už jsem měl jen pocit, že si ze mě režisér dělá blázny nebo se zblázním já. Přiznávám…. na konci jsem byl už tak otupělý, že jsem nepochopil závěrečnou završující pointu (vše předchozí bylo polopatě digitálně vysvětleno i kdybyste to pochopili už před čtvrt hodinou – jen nevím, jak jedna žena utopí v jezeře postupně všechny své velké tři děti, to už od nich vyžaduje notnou dávku spolupráce – ne nebojte, to snad ani není spoiler). Kdyby mi vše nevysvětlil náhodný kolemjdoucí, přišel bych o slušnou závěrečnou třešničku na dortu (poslední větu hlavního hrdiny). Ale to je také vše, co mi z filmu zbylo, protože dort sám se nekonal. A já mám pocit, že to, že jsem viděl mysteriózní film, by byla jen moje obranná iluze v případě, že bych si ty lístky do kina musel koupit a měl z toho jen jednu poslední větu ;) Takhle jen – darovanému lístku na filmová okénka nehleď. Kdyby film skončil po prvních dvou třetinách, nejen, že bych se nezlobil, ale možná bych mu dal i 4* (z nynějšího pohledu z vděčnosti), protože atmosféra filmu je poutavá a člověk si ji opravdu může užít…. Ale za to 3* dávat nebudu a atmosféru si raději vytvořím doma tím, že si zapálím svíčku a přečtu něco od Kafky, než za to platit v kině.

Ne Fantom opravdu není horor, takhle se na film dívat nedá. Ale kdo miluje Sophie Marceau a Louvre, tak si film může užít. Je to taková nenáročná pocta oběma. Sophie Marceau je skvělá, jen pro ty její oči stojí za to film vidět!

Moje nejoblíbenější část je, když služka stávkuje a hraběnka si sama neumí ani otevřít dveře - najít kliku, pochopit mechanismus dveří a zmáčknout kliku je nad její síly. Ale hraběnčina rána po nocích nedobrovolně strávených s markýzem de Sade jsou taky proslulé.

Nicméně vystoupení Pink a la "Cirque du Soleil" je aspoň na 4*

Že by další restart úspěšné série? Tentokrát Fimfárum Jana Wericha, aneb Až opadá listí z dubu :O)