roabe

Jako na houpačce, hodně nevyvážené, místy nudné. Lacině vyhlížející kulisy. Málo špinavosti, cynismu, naopak příliš mnoho spoluobčanů černé i žluté pleti.. Co asi na to Sapkowski?

Nelogická, režijně nezvládnutá slátanina, lehce zapomenutelné.

Film o tom, že umět jíst zákusek vidličkou je důležitější než dobrý člověk, ač nemá snobské vychování. Ale přitom s bláhovou vizí, že burana lze převychovat.. Taky vzpomínka na to, jak jsme za totáče coby žáčci škol na Praze 6 museli chodit vítat s mávátky papalášské delegace na Leninku (dnes Evropskou). Místy odfláklé záběry (viditelně přelepené vypínače na zdi, krátké černé legíny pod sukní Josefíkové při sesedání z koně, jiné okno zevnitř komnaty než okno zvenčí, z něhož se Eben s Rumlem spouštěli dolů z Červeného zámku, kupky ze sena evidentně přivezeného na louku na valníku – takhle se, děti, seno nesušívalo) nebo hrubší omyly zejména vinou architekta (asfaltová lepenka na několika roubených domech v Betlému Hlinsko, která se začala na střechách používat až od počátku 20. století). Místy vykrádačka ze Shreka, sedlák Honza s mohutným kladivem jako Thor, ale s neodpovídající tělesnou konstitucí, otravná hudba. Chtělo to více pozornosti, odměnu si nezaslouží hlavně výprava.. Rozhodně však jako celek výrazně lepší než mnohé předchozí vánoční pohádky.

Britská multikulti současnost, vzpoura čmoudů proti autoritám a pořádkům, dehonestace křesťanství, debilita neskutečná. Odpad!

Když se kácí les, létají třísky... aneb každá válka má mnoho nevinných obětí. Jenže - skutečně nevinných? Jsou nevinni ti, kteří nečinně přežívají/přihlížejí v nějakém režimu a tím ho vlastně podporují? Aby bylo možné začít odznovu, je třeba mít čistý stůl. Paralela s kůrovcem - celý les zlikviduje, ale na jeho troskách vyroste les nový a odolnější... Možná je amorální zlikvidovat město/království, ale z hlediska dějin nezbytné. U nás se to v 89 roce neudělalo, nezbavili jsme se všech, co podporovali či měli prospěch z totality a plody této nedůslednosti sklízíme i dnes, po 30 letech. Takže bych Daenerys toliko neodsuzoval, má možná více rozumu než všichni "moralisté"... Uvidíme zítra, jestli to mělo nějaký smysl.

Nekriticky tendenční. Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna patrně nebyl tak osvíceným a vzdělaným, oním uctivě vylíčeným Apollónem, prosvětlujícím tmářství, jestliže posvětil čarodějnické procesy a nechal upálit mimo jiných kněze Lautnera... Dokument si vlastně protiřečí a Graubnerovo vysvětlení je zcela mimo mísu. Dvě hvězdy jen za kvalitní technické zpracování a výpravu.

Zdá se, že režisér Sedláček, kámoš prokremelského Miloše, převzal otěže normalizačního Otakara Vávry, s tím rozdílem, že Vávra alespoň uměl stvořit hrdiny a davové scény. Sedláček nebezpečně (záměrně?) překrucuje české dějiny nedbaje na poznatky historiků, což se projevilo již v jeho předchozí tvorbě. V případě Palacha nevybočil z dogma hodného chlapce citlivého k násilí, což umocnil navíc nevhodně vybraným hercem s jeho toporným asketickým až rachitickým výrazem. Opak je však pravdou, podle pamětníků se Palach již od mládí připravoval na velký čin po vzoru svých historických hrdinů, sportoval a trénoval se na strádání i bolest, prý si ji způsoboval také sám, aby ji vydržel, až to bude potřeba. Byl odhodlaným bojovníkem, při okupaci plánoval ozbrojený boj, nosil u sebe pistoli, která kdysi patřila jeho otci. Zvažoval různé radikální formy aktivního odporu, navrhoval třeba násilné obsazení budovy rozhlasu. Přátelé mu to však vymlouvali, že by to více prospělo protivníkovi než věci, za níž chtěl bojovat. Díky tomu se nyní nabízela šance vytvořit opravdového hrdinu, mnohem zajímavějšího pro současnou mladou generaci, poukázat na to, že český „samet“ nám nikdy nic dobrého nepřinesl, že je třeba se za svobodu trvale rvát za použití všech prostředků včetně násilí, a ne jen trpně jako ovce přijímat, co zas uvaří „ti nahoře“. Nic z toho Sedláček nepoužil (proč asi, že by se tvrdý odpor proti rusákům teď nelíbil Hradu?). Jeho únavné dvouhodinové potácení se v nekvalitních dobových kulisách a nažehlených kostýmech opět utvrdilo (ne)pravdu o české holubičí povaze... Korunu tomu nasadilo uvedení filmu v České televizi 12.1.19 – v závěrečné scéně s ohořelým obličejem vyskočila na obrazovce vpravo dole reklama na film Bezva finta a hned po skončení filmu následovala reklama rádia Impuls, v níž se dívka po ránu lekne své podoby v zrcadle... Alespoň jednu hvězdu dávám kvůli památce na Jana Palacha.

Zajímavé sledovat to v protikladu se skutečností, že my jsme se nebránili v roce 1938 ani 1968... Bylo to sice naivní, ale mělo to slušný spád i akci a mně se to prostě líbilo. Divný, že to u nás nebylo v kinodistribuci, dostanou se sem horší věci...

Stupidní amatérské ochotnické představení odehrávající se ve stokrát provařených lokacích (Křivoklát, Řepora) náhodou zachycené na kameru - i když - spousta ochotníků hraje lépe než většina ansámblu v tomhle škváru... Odpad!

Povedená snaha o "severskou" syrovost, jen některé detaily neladí - třeba jedovatý spray, který neškodí v okolí oběti, a v posledním dílu odkaz na motorest na 50 km D5, která v roce 1992 končila u Bavoryně na 29 km...