Herr_Flick

Tak to jsem opravdu nečekal!!! Bomba!! Totální pecka! Čtyři lvi se na tebe z počátku tváří jako drsné drama, o to příjemnější přišlo překvapení! Jak se podařilo panu Morrisovi vnést do filmu o nejchoulostivějším tématu poslední dekády takovou porci nadsázky, aby se stal perfektní komedií a zároveň si udržel veškerou vážnost a poselství, to je neuvěřitelné.

Další flák, kdy černý humor střídá sentiment? A je to tu znova. Jestli nemusíš hořké komedie, máš averzi vůči polštině a hlavně pokud tě pohoršují vulgarizmy, úplně jsi minul. Starý morous, okolním světem terorizován a jeho „1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, kurwa, ja pierdolę!“ nemusí ani tak někomu něco říct. Ale při snížení výkonu vlastního mozku je to v klidu. U doktora dobré, ve vlaku lepší, reklamy super, Adamův syn naprosto bezkonkurenční. Jeho part jsem si musel pustit hned několikrát.

Časem prověřenou klasiku mám moc rád. Při jejím sledování mi čas od času přijde na mysl, že bych si přál vidět všechny ty snímky chronologicky a neznat to, co přišlo později. Protože je pak těžké posuzovat výjimečnost filmů, jako právě Citizen Kane a jejich přínos, když vše co je v nich obsažené, je dnes tak běžné. Pak může nastat případ, že co může být skvostem, fenoménem, legendou pro filmového experta, nemusí být nutně zaznamenat úspěch u obyčejného, i méně náročného filmového fanouška. A právě toto se tentokrát týká mne. Ačkoliv rozhodně nejsem žádný filmový odborník, snažil jsem se vnímat a vstřebávat veškeré detaily i příběh, jak jen bylo v mých silách. A nemohu říct, že by se mi všechno zrovna líbilo. K samotnému příběhu nic nemám, není sice špatný, zub času se na něm podepíše jen těžko, ale není pro mě ani nikterak úchvatný. Větší problém jsem měl paradoxně s těmi tolik opěvovanými detaily. Zbytečná četnost ještě nezvládnutých prolínaček a přechodů, nejnešikovnější pak byl asi úvodní výrazný doprovodný komentář. Mnohdy tkví krása v jednoduchosti. Snad po další případné projekci Wellesovu práci docením a hodnocení změním, dnes ale nemůžu jít výš. Stejně jako při svém uvedení u americké veřejnosti neuspěl, neuspěl dnes u mě.

Je už to dávno, zapomenout se to ale nedá. Na Novu ještě v plenkách překvapivě podařená politická satira. I po ketech když vidím pana prezidenta, zpívajícího si o vlastní kráse, Brežněva na návštěvě z pekla, musím se smát. Gumasong forever!

Zaráží mě, že narážím i na komentáře politicky orientované, nad čím jen kroutím hlavou. Ono se to přece nakonec od samotného klipu vůbec neliší. Každopádně je tenhle apel, který předvádí ti dva kašpaři, absolutně nechutný (klidně i pro pravicového voliče). Nechutné řeči doplňují trapná média a nejtrapnější pokus o humorné podání.

Miluju hory, miluju board. Jenomže s Powder Parkem přichází jen další výsměch. Nejde o nic jiného, než kopie teenagerovské pakárny, která je vlastně ještě otravnější než reklamy (ale kdo jiný, než jistá česká televizní stanice vyplivne takový už zastaralý paskvil zrovna v době oběda. Pravda, tohle není o televizi, je to o seriálu). Někdo může namítnout, že na hodnocení je brzy, ale těžko se změní něco v partě olizujících se šampónů s bárbínama a vyloženě špatné práce filmařů. Záběr z blízka – připosraná holčina sotva drží balanc, střih, rázem jako bys viděl Gretchen Bleiler, olympijskou vítězku. To nemyslíš vážně. Powder Park je přesně to, co nepotřebujeme, čeho bylo příliš. 10% pouze za krásné prostředí.

Věděli jste, že Durexu v Norsku říkají Důrex? Filmů o dospívání je celá řada, tento je jiný. Mladičká Marie, dcera kněze, objevuje svůj malý nový svět, přemítá o Bohu a vlastním těle. Doslova promítá myšlenkové pochody z doby dávno před internetem, z mrazivě puritánského prostředí. Deprimující. V průběhu mě (překvapivě při uvážení mého pohlaví a věku) film až tolik neuchvátil. Ve výsledku, po překonání všech jejích strastí, jsem si stejně nemohl pomoct a jít proti proudu i díky nesmyslným maličkostem. Za prvé to vypadá přesně, jako by někdo točil za plotem naše sousedy, a to bez legrace! A za druhé mi nikdy předtím nepřišlo na mysl, že Ježíš musel prdět a srát. 85%

Psychologický thriller nebo horor? Na tom vůbec nesejde. Co se to děje s tvorbou v těchto žánrech, to je neuvěřitelné. Vždyť je tak kolikrát nemůžeš ani nazvat. U hororu nebo thrilleru ti má bušit srdce, až ho slyšíš, má ti běhat mráz po zádech a tuhnout krev v žilách. Napětím! Rozhodně to nemá být o zvedání žaludku prostřednictvím nechutných záběrů. Dávám 1 za to, že filmaři dokázali, aby mě ta nevím kolikatiletá nadržená svině dokázala celou dobu srát, 2 za famózní konec s Karlem Rodenem. Za podařených 15 minut ze 120ti opravdu víc nemůžu. 70%

Mnozí se na úvod zmiňují, jestli četli knižní předlohu, načež se dočteš, co ve filmu bylo jinak a co úplně chybělo. Osobně mi odlišnosti vůbec nevadí, pokud nejde o mistrovské dílo na úrovni Kmotra nebo historická fakta. Prostá kopie nebo dokonalé převedení do filmové podoby, to mi přijde celkem zbytečné, když můžeš určité věci udělat líp. A teď tedy k samotnému filmu. Přes svižný prolog jsem se prokousal ke stěžejní části, která sice nemá nouzi o kapánek drsnější momenty, ale i nudnější pasáže, takže přišly i chvíle, kdy jsem začal lehce ztrácet koncentraci a zápletka mi začala trochu unikat. Naštěstí autoři nezapomněli instalovat univerzální prvek, že když nevíš, najde se nějaký nácek. A když jsem u něj, je nemůžu vynechat slečnu gothiku, tedy Noomi Rapace, která je tady pěkně ošklivá. Asi je to dobře pro film. Když to vezmu kolem a kolem, filmík je to podařený, ale nenabudil ke sledování zbylých dvou části Milénia. Možná po The Girl with the Dragon Tattoo.

Jednoduchá charakteristika = film pro jedno až dvě zasmání (dle náročnosti diváka). Můžeš si být jistý jedním výjimečným atributem. Má totiž tu nejbizarnější zápletku na světě. V bance jsou profi zloději, zloději blbečci, FBI, frajer - šampón 2 v 1 (Raymond Babbit křížený se Sherlockem Holmesem) a hromada mrtvol.