Manhatten

Kdysi jsem to viděl ve skoro prázdném kině a úplně mě to dostalo. Magická atmosféra snového světa a skvělé vyprávění. Jiný a možná proto lepší Burton.

Zbytečný film. Podle mě byla chyba dělit nejslabší díl knižní trilogie na dvě části a pak čekat že to bude fungovat. Z celé první části Síly vzdoru stálo za to jen pár scén, jako natáčení první proklamy, samozřejmě manipulativní akce bývalého tvůrce her Plutarcha Heavensbeeho (Philip Seymour Hoffman) a těch pár okamžiků kdy se mihl Haymitch (Woody Harrelson). Ten zbytek často postrádá logiku, případně se utápí v příliš mnoha slzách. Chápu že příběh měl být vystavěn na mediální přestřelce Peety a Katniss, ale na 125 minut filmu to nestačí. Atmosféra utrpení mě prostě nedostala, svět mimo arénu už nějak nefunguje a zajímavé postavy dostávají příliš málo prostoru. Škoda...

Nejsem z toho úplně odvařený. Dokonce jsem chvíli uvažoval o lepších čtyřech, ale nakonec dávám pět. Zejména za to strhující tempo a dech beroucí hrátky ve vesmíru, líbilo se mi to už v Gravitaci, tak proč si to neužít znovu a jinak. (Ostatně připojování modulu k rotující základně bylo velkolepé). Taky je to všechno podpořené skvělým Zimmerem. Hodně emocí, velká adrenalinová jízda a vůbec. Ale ten konec, z toho nejsem moudrý, není to žádný mindfuck, není to žádný Kubrick, je to prostě jen o tom, že teorie relativity znamená, že čas je relativní. Ale možná jde taky o lásku, která boří všechny dimenze a o velkou Babylonskou knihovnu. Možná že právě Borges měl pravdu, když říkal: "Vesmír (který jiní nazývají Knihovnou) je vytvářen šestiúhelníkovými galeriemi, jejichž počet je neurčitý a možná i nekonečný." A třeba právě tohle je důležité. Každopádně to byla velká půlnoční projekce, která rozhodně nenudila. Počkám na druhé zhlédnutí a uvidím.

Po letech (2014) jsem znovu oprášil magickou deskovku jménem Jumanji (bumbumbumbumbum). Není pochyb. Pořád je to výborné. Film neztratil nic ze svého napětí ani skvělých nápadů, je přesně takový, jak si ho pomatuju. Vlastně ani k těm dnes už zastaralým trikům nemám výhrady, pohodový rodinný snímek s výborným Williamsem. Rád se k téhle hře zase jednou vrátím.

Armstrong lhal, ale kde je hranice té lži? Když dokázal lhát bez mrknutí po celou dobu své kariéry kamerám i novinářům, když vidíte s jakou přesvědčivostí říká své lži, nakolik jsou ta jeho velká přiznání důvěryhodná? A jak správně píše DaViD´82 nenechal se trochu oblafnout i sám režisér, nebyl na svou hvězdu moc shovívavý? Ať už je odpověď jakákoli pravda je, že se jedná o úchvatné svědectví o velké éře "špinavé" cyklistiky a o dokument o velkém příběhu, který ovlivnil spoustu lidí, mě nevyjímaje.

Docela zklamání. Nezajímavé písničky, občas celkem otravné postavy a ke všemu spousta scén, které by jako z oka vypadly Tangled (ale Maximus může být jen jeden). Takže hodnotím hlavně zajímavé vizuální hrátky se sněhem a jeden překvapivý zvrat v závěru a přemýšlím, proč to rodiče Anny a Elsy řešili tak, jak to řešili...

Zatím ta lepší z nových pohádek České televize. Nijak zvlášť oslňující, ale zvládá to se ctí. Přestože je dračí souboj a vůbec celé rozuzlení poměrně zklamáním, cením si poměrně slušných tří zkoušek a vyprávěcích rovin, i když jsou "čarodejnice sledující svět smrtelníků větší klišé než fronta na banány a mandarinky."

Přestože nefandím pixarovské zálibě v pokračováních úspěšných filmů, druhé Příšerky u mě opět bodují. Rozhodně si nemyslím, že by se jednalo o nejslabší pixarovku a už vůbec ne o zklamání. Mike Wazowski vítězí i prohrává se ctí a James P. Sullivan se od něj může učit. I přes otřepaný příběh stále zábavný a kvalitní animák.

Vymazlený záběry a hra na efekt, geniální bikový klípek, technická dokonalost a skvělý soundtrack, jen ten komentář, ten komentář...

Po prvním halloweenském dílu jsem už neváhal. Skvělé díly se střídají se slabšími, ale pořád je to jeden z nejlepších sitcomů, co jsem za poslední dobu viděl. Prostě "cool.... cool cool cool".