Pompeius

Ach, to je tak strašně nepovedené, nevtipné a nudné od začátku do konce. Naprosto zbytečné vytěžování klasiky v době, kdy už to postrádá smysl. A jestli to mělo vtipným "nastavením zrcadla" rozbíjet stereotypy, tak snoubenčina sestra je ten nejodpudivější typ afroženy, jaký si lze představit.

Takové "o ničem", které však zaujme a udrží pozornost. A také okouzlí atmosférou.

Rozmohl se nám tu takový nešvar: klusákovská "dokumentaristika". Čili vezměte nějakého naivního chudáka, který je ochoten vás nechat vstoupit do svého soukromí, a udělejte z něj totálního blbce. A ještě mu jako režisér ukažte mu svou morální nadřazenost (Klusák v Daliborkovi výletem do Osvětimi, zde Daněk svými komentáři), místo abyste se snažili dopátrat podstaty a pochopení. Takže totálně promarněná příležitost. Mohla to být sonda do života nejistých kluků, kteří mají trochu divně nastavené hodnoty, o kterých si myslí, že jsou odznakem každého pravého muže (auta, prachy, ženské, závist okolí), ale ve skutečnosti vlastně jen chtějí, aby je měl někdo rád a aby lépe rozuměli světu a svět jim. A téhle jejich nejistoty zneužívají hochštapleři, kteří z nich mámí prachy za příručky a kurzy plné povrchností, nesmyslů a návodů nikoli ke svádění, ale k podvádění. Vlastně jim jen - stejně jako Daliborkovi - chybí pozitivní vzory, a protože je asi nikdy nepoznali, tak se upínají k těm falešným a veskrze negativním.