Majkak

Zaměřeno na efekt s absencí filozofie. Jednotlivá tvrzení možná obsahují určité prvky k zamyšlení, ale finální podoba nevypovídá téměř o ničem. Směřování dokumentu je od ničeho k ničemu. Filmu chybí výpověď o člověku, která by mohla něčím zaujmout. Výsledek, ke kterému se snaží režisér dospět, neodpovídá výchozím předpokladům.

Film celou dobu balancuje mezi dokumentem a hraným filmem. Na dokument moc hrané, hranému filmu ubírá body popisnost příběhu, často zůstává spíše na jevové rovině bez hlubšího prokreslení vztahů. Vynikající Mo'Nique, mít takovou matku znamená těžký handicap na celý život. Precious se snaží, jak může, překážek je mnoho a touží po lásce, kterou nikdy nepoznala. Smutek z toho, jak má někdo nesmírně těžkou výchozí pozici.

Velký smutek z toho, jak je možné zacházet s člověkem, vlastně ještě dítětem. Člověk jako majetek v postavení na úrovni zvířete. V Evropě je poskytnuta vyšší ochrana zvířatům než v Afganistánu ženám. Hovořit o jiné kultuře je v daném případě nepřípadný eufemismus, jedná se čistě o brutální nerespektování důstojnosti a svobody člověka.

Byl by to krásný film, pokud by hlavní hrdinka nejen deklarovala, ale skutečně nesla odpovědnost za svoje činy. Touha potrestat zlo, které uniká bez trestu, nemůže ospravedlnit utrpení nevinných. Film má ambice předvést čistý cit a tomu jsou přizpůsobené exteriéry, ve kterých se hrdinové pohybují. Skvělá kamera a malebné prostředí, ve kterém se hrdinové pohybují, nemohou zakrýt morální problematičnost příběhu.

Al Pacino je skvělý, ale trochu na úkor přesvědčivosti příběhu jako takového. Ve srovnání s italským originálem zůstává tato verze na povrchu. Celý film stojí pouze na Al Pacinově vynikající schopnosti být dokonalým slepým mužem, bohužel však na škodu hloubce emocí. Film je zbytečně dlouhý a jeho hodnocení by mohlo být lepší, pokud by byl původním, takto lze jen říct, že zůstává za originálem.

Ivetka je nejzajímavější svým vlastním postojem a komentářem toho, co prožila. Je autentická. Za zvlášť pozoruhodné považuji, jak dokázala zvládnout události, které se jí přihodily v raném dospívání a které musely být neuvěřitelně náročné pro psychiku pubertální dívky. To, že dospěla ve vyrovnanou mladou ženu, která otevřeně vypráví o svých prožitcích bez jakékoliv stopy po falešných tónech, je největším zázrakem.

Vynikající, úžasně zvládnuté spojení světa reality a fantazie. Silný a drsný příběh. Není to pohádka ani omylem, ale základní lidská zkušenost, že všechno, co za něco stojí, bolí, a někdy hodně. Del Toro je důsledný, hrdinové musí za každou chybu platit, a to tvrdě. Nikdo nic nedostane zadarmo, nic se nepromíjí. Výborné herecké výkony, skvělá kamera a atmosféra.

Natalie Portman je vynikající, ale to nestačí zakrýt rozpaky z opakování téhož námětu. K sebedestrukci tentokrát vede chorobný perfekcionalismus, ale proces sebedestrukce zachytil Aronofsky výrazněji a přesvědčivěji již v předchozích filmech (Requiem za sen, Wrestler). Nedotažený je vztah matky a dcery, lásky a nenávisti, hodná dcera ničená matkou, která nenaplnila své ambice. Chtít být zároveň maximálně bílý a černý může vést pouze ke schizofrenii, což by mohla být zajímavější pointa. Touha po absolutním perfekcionalismu je opravdu cestou do záhuby.