Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (492)

plakát

Víly z Inisherinu (2022) 

Irská existenciálka. To žijete na ostrově, takový ten nejobyčejnější život, kde můžete jen meditativně hledět na moře, anebo do sklenice piva. Tráva, kamenné zídky a čas od času se na scéně vynoří žena připomínající konec života. Zatímco Colm by rád překročil svůj stín a zanechal po sobě odkaz ve formě skladby, písně nebo tak nějak, Padraic se spokojí s každodenním tlacháním u piva. Spolehlivě se ničí oba dva. Padraic se od Colma nedokáže odpoutat a Colm reaguje sebedestruktivně. Tichý zápas o vyrovnávání se s osamělostí, neschopnosti odpoutat se od daného místa a způsobu životu proložený hláškami na dřeň. Nádherná kamera a famózní a současně velmi civilní herecké výkony Colina Farrella a Brendana Gleesona.

plakát

Babylon (2022) 

Všeho moc škodí. Jistě, některé pasáže byly skvostné, mezi fascinací Hollywoodem a jeho bídou. Úvodní část, natáčení při přechodu na zvuk, snobská párty, to vše super. Naopak nahlédnutí do spodních pater nechutností žádný extra dojem nenechává, to je inflace bizáru, oproti např. Uličce přízraků, kde obdobná scéna ala s krysou, má daleko větší hloubku. Nahoru, dolů, vrcholy a pády, ale příběh samotný se ztrácí v nekonečných odbočkách. Chazelle tam rve všechno, a tím oslabuje dramatickou linku. Zvláště vyniká Margot Robbie se svou autentickou živočišností, Pitt hraje to, co umí. Chazelle chtěl vyprávět o své fascinaci filmem, ale umlátil tím diváka.

plakát

Bombastický Johan (2022) 

To by byla skoro dojemná romantická podívaná, pouze ji ruší čas od času nějaký ten výbuch. Prostě severská paráda se vším všudy. A také o tom, jak si vlastní zatvrzelostí ničíme vztahy. A jak se neumíme vyrovnat s těmi, kdo jsou jiní. Johan je mimo o něco víc, než kolik znamená být mimo na severské poměry. Ona vůbec celá ta rodina nebyla v místě populární, přesto to tam Johan miloval. Stejně jako miloval Solvor. Vášeň pro dynamit doprovází Johana po celý život. V práci s ním je dost dobrý, až na pár okamžiku, kdy nebylo všechno pod kontrolou, což vedlo k osudovým zvratům.

plakát

Piargy (2022) 

Podmanivý vizuál a kvalitní herecké výkony. Magický realismus někdy působí spíše zmateným dojmem, než symbolikou. V kombinaci s reálným příběhem nefunguje souladně. Úvodní scéna je nadbytečná, příběh by vyzněl bez ní. Zrodil se Antikrist, ale poněkud v jiné podobě, než jak ho přivolávala starší vesničanka. Ta schopnost vidět zlo jinde, než kde se skutečně skrývá, provází lidstvo setrvale.

plakát

Tři přání (1958) 

Na svoji dobu mimořádný počin, a nadčasový. „Nezáleží na tom, co řekl, ale co mohl říct,“ přesně vystihuje bolševické vidění nepřátel za rohem. „Jaký já jsem byl charakter, dokud jsem chodil pěšky,“ to platí tak nějak pořád. „Každá pohádka je v podstatě krutá,“ to bychom si mohli opakovat pořád i dnes. Kvalitní herecké výkony, skvělé pointování průšvihů té doby. O pár minutek delší, než bylo nutné, ale jinak stále stojí za vidění.

plakát

Strachy v nás (2021) 

Zajímavá kombinace věřícího umělce gaye milujícího svoji rodnou vesnici odkud se nehodlá odstěhovat. Místňáci se rozhodli nechat ho žít, ale nesmí ničím rušit. Tragická událost odhalí limity jejich smířlivosti a svůj hněv obrací proti hlavnímu hrdinu, ačkoliv příčinou tragédie byli oni sami, všichni dohromady se svými strachy a odmítáním odlišnosti. Působivé konfrontace s každodenní existenčními problémy, které také nelze přehlížet, ostatně Daniel je jedním z podporovatelů malých farmářů.

plakát

Když promluvila (2022) 

Překvapivě svěží. I když o tématu vím dost, stopáž mě nenudila. Cyrey Mulligan a Zoe Kazan si sednou a jsou přesvědčivé v roli investigativních novinářek. Současně dobře vyváženo a zakomponováno jejich rodinné zázemí. Z příběhu jednotlivých obětí se skládá souvislý příběh o moci, zneužívání a na druhé straně strachu. A také následného života obětí, který byl už navždy poznamenán neblahou zkušeností. Celý film je také oslavou poctivé novinářské práce s vysokou dávkou profesionality.

plakát

Svatý pavouk (2022) 

Není to klasická detektivka, což ale vůbec nevadí. Velmi uměřené, o to silnější a přesvědčivější. Výborně zpracované propojení reálií, tedy postavení žen a kriminální roviny. Said působí o to temněji, oč je zdánlivě klidným nenápadně vystupujícím mužem. „Stal jsem se na tom zabíjením závislým.“ Iránská společnost není vylíčena černobíle, ozývají se hlasy rozumně hodnotící příčiny prostituce, podporovatelů má Said ovšem také dost. Na závěr mrazivý vzkaz od Saidova syna.

plakát

Kráva (1992) 

Skvělý film. Minimalismus v nejlepším slova smyslu. A herecké výkony, které utáhnou zvolenou formu. A všechno se vešlo do necelých 90 minut. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů.

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Nejvíc mě bavily ty chytré pasáže – jak si pečlivě hlídají vyhrazená místa vpředu, aby se pak dívali na promo – všichni jsme si rovni. Östlund se s tím nemaže a nefandí nikomu. I když se chvíli zdá, že jede levicový tažení proti bohatým, tak prr, vůbec. Moc chutná každému. Za mě lehká inflace blinkajících pasáží, protože na tom není nic třeskutě vtipného, kromě té části, jak se všichni snažili zuřivě předstírat, že jsou OK. Pak super vychytávky, milované zesnulé manželce sundám ty brilianty, páč to fakt stálo majlant. A podobné další třaskavě nemilosrdné scény. Včetně závěrečné pointy. Dost dobrý, ale kvůli délce se nepodařilo udržet tempo.

Ovládací panel
8 bodů