Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Krimi

Recenze (1 165)

plakát

Batman a Robin (1997) 

Kvalitou prakticky totožná podívaná, jako předchozí snímek. Stejné klady i zápory. S Burtonem neporovnatelné, přesto s přivřením obou očí sledovatelné. Minulý díl mě kdysi nalákal na Carreyho, tento samozřejmě na Arnolda Schwarzeneggera (výkon na Zlatou malinu!). Clooney mi nevadí, stejně, jako Kilmer minule, ovšem pro mě je (až do nástupu Christiana Balea) jediným pravým Batmanem Michael Keaton. Dvě a půl hvězdičky, zaokrouhlené nahoru - za Arnieho výstup a sexy Umu Thurman.

plakát

Batman navždy (1995) 

Joel Schumacher zvolil pro svého Batmana naprosto odlišné pojetí, než to, které prvním dvěma dílům vtiskl Tim Burton. Batman navždy už není tak temný a vážný. Je správně šílený, potrhlý, svým způsobem nechtěně groteskní (hlavní hvězdou je zde samozřejmě Jim Carrey). Přesto zábavný (i přes značný kvalitativní sešup). Film, který byl v době svého uvedení nemilosrdně odsouzen diváky i kritiky, dnes však spolehlivě funguje, jako oddychové nostalgické ohlédnutí za hollywoodským comiksem 90. let.

plakát

Atentát (1964) 

Poutavě odvyprávěný a především natočený příběh jedné z nejznámějších operací za druhé světové války. Vynikající černobílá kamera, špičkové herecké obsazení (Vinklář, Brzobohatý, Jelínek, Munzar, Mrkvička aj.) a především napínavý a realistický děj s drsným závěrem. Jiří Sequens nejspíš na svém tvůrčím vrcholu, opravdu mistrovské dílo, nejen na české poměry. Tehdy Češi uměli točit skutečně mimořádné filmy.

plakát

Znamení vlka (1972) (TV film) 

Pohodový, sic mírně úsměvný vlkodlačí krimi horůrek ze 70. let, který jsem kdysi dostal jako dárek k zakoupeným DVD a kde na sebe bere zvířecí podobu dobře známý Bradford Dillman (např. Útěk z Planety opic, Columbo, Násilník, Náhlý úder). Znamení vlka má jen něco přes hodinku a i když tento film není zrovna děsivý, slušná atmosféra, hlavně v závěru, se mu nedá upřít. Lehce nadprůměrná televizní záležitost pro pobavení, s povedenou hudbou Bernardo Segalla, který dlouhá léta skvěle komponoval mj. k seriálu Columbo. Plus krásná Barbara Rush.

plakát

Duel (1971) (TV film) 

Volný pád, až na dno čistého šílenství. Vyprahlá Arizona, kterou vede rozpálený asfalt. A na něm se odehrává strhující, precizně natočený a sestříhaný souboj nervů. Spielberg, tehdy ve svých teprve pětadvaceti letech, ukazuje světu své filmové nadání a natáčí napínavý televizní snímek, který se po letech dočkal i uvedení v kinech a může tak být považován za regulérní Stevenův debut. Nejvíc se mi líbí (krom senzačních kamerových vychytávek) scéna v bistru, kde hlavní hrdina vede vnitřní monolog a snaží se odhalit pachatele, jenž mu dělá ze života peklo. Pokud vám nevadí se přes hodinu dívat, jak se na dálnici zběsile předjíždí dvě auta, bude se vám Duel líbit. Mě okouzlil i na čtvrtý pokus. Skvělý atmosférický počin s vynikající columbovskou hudbou Billyho Goldenberga. Velmi originální dílo.

plakát

Hostinec „U kamenného stolu“ (1948) 

Jeden z posledních filmů éry Vlasty Buriana či Oldřicha Nového, kde nastupující hvězdy let budoucích (Hrušínský, Beneš), dodávají lidem vkusnou zábavu. Pro mě je však největší personou filmu noblesní MISTR, jehož nonšalantně zahrál Jiří Plachý. Tahle postava je prostě dokonalá. Tak vzhůru hleď, mysl níž a vstříc zítřkům, z nichž se hrabeme dodnes...

plakát

Tajemství hradu v Karpatech (1981) 

Kvůli Dočolomanskému, což je jedno z nejdelších jmen v historii kinematografie (a jeden z nejprkennějších herců, co znám), si tento film občas pletu s Adélou, co ještě nevečeřela. Ta je však minimálně o třídu výš. Hartl a jeho dialekt, posouvá film až na hranici taškářské estrádní parodie. Prostě mi tento kousek nikdy moc k srdci nepřirostl. Vše podstatné za mě ve svém komentáři vystihl golfista.

plakát

Creed II (2018) 

První CREED mě moc nebavil. Dost se táhnul, akce se také nevydařila, Sly pořád jenom filosofoval... Avšak dvojka mě nalákala na Ivana Draga a tak jsem se s chutí na tuhle zbytečně natahovanou sérii zase s očekáváním podíval. Není to úplně špatné. Stallone a Lundgren jsou samozřejmě nejsvětlejším bodem filmu. Jenom z osmdesátkové nostalgie se však celý projekt utáhnout nedá. Mladý Creed je mi opět strašně nesympatický, Drago junior pro změnu neumí vůbec hrát a akční scény z ringu jsou jen slabým odvarem Rockyho ze 70. a 80. let (povedl se však, jako již tradičně, závěrečný trénink). Příběh je navíc opět zbytečně sentimentální. Takže čistý průměr, rozhodně mě snímek nijak neurazil, ale podruhé ho asi vidět nemusím.

plakát

Hadi v letadle (2006) 

Když se v seriálu Dva a půl chlapa dívá Charlie Sheen na Čelisti, řekne mu synovec Jake, že je to nuda a například takoví Hadi v letadle, jsou napínavou klasikou. Nojo, děti... Ale když už tahle akčně-katastrofická blbina běžela pozdě večer v televizi, ze zvědavosti jsem se podíval. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Moc toho nebylo. Film plný krásných žen a ošklivých digitálních hadů, který tahá ze dna sympaťák Samuel L. Jackson. Ten je tradiční jistotou. Avšak ani on to na více, než dvě hvězdičky nevytáhne.

plakát

Mrs. Doubtfire - Táta v sukni (1993) 

Omlouvám se, ale po všech těch skotských jsem chcal, jako bernardýn. Jedna z těch bláznivých amerických komedií, která v době mého mládí u nás doma velmi často zaměstnávala náš rodinný videorekordér. Nejvíc mě baví scény s převleky, návštěva sociální pracovnice u Daniela, téměř ukradená kabelka či závěrečná rodinná večeře. A také pochvalná narážka na Clinta Eastwooda. I po letech výborná a dojemná zábava, se skvělým a bohužel příliš brzy zesnulým Robinem Williamsem. Za pozornost stojí z českého pohledu naprosto vynikající dabing pana Viktora Preisse, který byl za svůj skvělý výkon odměněn cenou Františka Filipovského a který nedávno oslavil 75. narozeniny, čímž mu na dálku dodatečně blahopřeji.