lineker

Jedna z nejpovedenějších pohádek českého pohádkového věku. Herecké špičky. Václav Vorlíček. Nádhera.

Divnofilm ze stáje moderní řecké vlny, který naznačuje, kam až člověka dokáže dohnat osobní bolest a netouha se s ní vyrovnat. Christos Nikou jde na seznam jmen, které je třeba nadále sledovat.

Tak jak jsou seveřané nedostižní v krimi žánru, tak dokáží italové bodovat se srdcebolnými, hořkosladkými dramaty. Z popisu jsem až takovou ždímačku emocí nečekal, ale stalo se a moje oko nezůstalo nejednou suché.

Ať žijí zlatá hororová a každý filmový navrat k nim. Antlers jsou filmem, který vás nechá zavzpomínat na kvalitní filmařský kumšt, který si nedal za úkol šokovat či objevovat. Prostě vám nachystá standard, který když je dobře natočený nemůže urazit.

Smutno-sladký pohled pana Kachyni do nitra dětské duše. Skvělá Věra Galatíková a Žaneta Fuchsová.

Příběh z červené knihovny, který je však podán s vkusem a bez zbytečného patosu. Ta jedna velká pravda se nabízí již od začátku filmu a nakonec dojde k jejímu naplnění. Sandra již několikrát dokázala, že není pouze povrchní herečka do laciných komerčních příběhů.

Film, který vás nepustí do komfortní zóny. Je totiž hrozně nepříjemný a to nejen technikou snímání. Jeden den psychotika v podání jedinečného Bena Whishawa.

Nejvíce mne na této super silné vykrádačce bavila role Tomáše Magnuska a tak to asi být nemělo. Štěpán Kozub a jeho práce v divadle Mír je úplně jiný level.  A on byl jediným důvodem proč jsme vlastně tenhle film poctil svým zhlédnutím.

Bruckner po Rituálu u mne získává další plusové body. Dokáže si s tématem pěkně vyhrát a tam kde jiní s tisíckrát obehraným tématem selhávají on dokáže překvapit a dokonce i zaujmout.

Pořád nevím jak ten film jako celek uchopit. Musím se bohužel trochu oprostit od té základní filmem prostupujicí premisi, protože nepředpokládám, že by někdo dokázal několik svých posledních hodin strávit zrovna tímto způsobem. Ale budiž. Herecká esa ve filmu, kde se atmosféra a žánr mění rychleji než kola u F1 při pit stopu. Já si dokázal obě polohy užít. Jak břitký britský humor, který funguje i v samotném závěru a dokáže naředit depresivní atmosféru aktu skoncovaní se svým životem. Tak to postupné prostupování deprese do probíhajícího vánočního večírku. Rozpravy proč a kvůli čemu. A pak samozřejmě ty děti, které pocit marnosti spolehlivě několikrát vynásobí.