Mara97

Důkaz, že Leconte také umí něco jiného než kriminálky, ze kterých jsem ho znal doposud. Tentokrát se jedná o originální prostředí, kdy nejde snad o nic jiného než o štěstí. Neznám lepší film, který by lépe narážel na témata jako štěstí, osud či jakési melancholie. A neznám lepší romantickou scénu než tu s cvičným házením nožů, vzrušenou dívkou a prosvítáním slunečních paprsků, kdy je vše doprovázeno takřka idylickou hudbou. Kam se hrabe Titanic.

Bizarní hypnotický hon na černé v postobamovských státech, to bych fakt nevymyslel. Příjemné překvapení uplynulého roku objevující tabu, která ještě nejsou zcela zažehnána, v té tolik moderní a progresivní době dvacátého prvního století, na kterou jsme tolik hrdí. Výborné vykleslení postav, zejména sluhů. Nescházelo až tolik k dokonalosti, dojem ale kazí například nelogické chování Chrise na konci, kdy už co nejrychleji odjíždí pryč a do auta nabírá i služebnou, ze které se rázem vyklube další překážka k vytouženému útěku. Co jinak čekal?

Je opravdu humorné, jak Němci přijeli na výlet do Říma a všichni místní mluvili prvotřídně německy. A jen aby to nevypadalo divně, občas prohodí nějaké to známé italské slovíčko, abychom si uvědomili, že se zrovna nacházíme trošku v teplejších krajích. Asi kvalitní výuka němčiny na italských školách, kéž bych se tam učil taky, hned by to šlo :) Jinak tuctový TV film, sloužící asi jen jako taková výplň času. Trošku získá člověk dojem, že ve filmu je vše takové, aby to jen vypadalo, ale nějaký příběh, byť i trošku více suchého německého humoru by neuškodilo. Ale co, kulisy Říma vypadají skvěle, stejně jak Citroen DS či herečky v hlavní i vedlejších rolích.

Příjemná oddychovka zobrazující sousedské vztahy jedné německé periférie, když se začnou poněkud horšit. Neuškodilo by třeba i na seriál, rozhodně by to mělo vyšší úroveň než třeba Vorstadtweiber.

Narazit na dobrý film v televizi zcela neplánovaně není nic neobvyklého. Když ten film je ale kdesi za svou polovinou a vy se od něj najednou nemůžete odlepit, i když neznáte předchozí děj, jedná se už o výjimečnou situaci. A právě tak jsem na Specialisty narazil. Několik scén neuvěřitelně napínavého vloupání mne donutilo podívat se tentokrát na celý film, a rozhodně jsem nelitoval. Tradiční detektivka, odlišujících se od ostatních neuvěřitelnou vynalézavostí a důmyslností naprosto zaujme pozornost, kdy už okolí pro diváka neexistuje. A přitom se nejedná o žádný mainstream. Jaká to škoda.

Nacházím jen slova chvály. Bradley Cooper ve své životní roli, úžasná kamera - a to nejen průlety auty či ulicemi, ale i jasně odlišné styly podle toho, v jaké fázi, nebo možná v manii či depresi, se hlavní hrdina nachází. Skvělá je i chronologie, která dodá hrozně moc na napětí. Jsem hrozně rád, že tento vynikající námět nebyl zničen špatným provedením, film drží nejvyšší laťku od začátku až do samého konce.

Můj nejoblíbenější Kubrick. Z překvapivě nepříliš dobré Kingovy knihy vytvořil vrcholné dílo, ze kterého už mrazí v zádech při úvodních titulkách a cestě malým autem v horách směrem do hotelu. Jedna věc je ta atmosféra, deformace osobnosti způsobená odlehlostí hotelu a majestátní architektura celé stavby - z toho všeho se jedná o mimořádný film, jeden z nejlepších v historii. Ale Osvícení je ještě něco víc. Nevím, kolik lidí to zaznamenává, ale Osvícení může v sobě obsahovat i velká tajemství ohledně letu na Měsíc, které údajně jako zfalšované mohl Kubrick režírovat. Někdo tomu věří, někdo ne, nicméně ve filmu se nachází nespočet náznaků na tuto možnou utajovanou akci, které mohl být Kubrick účasten. A kdyby to nebyla pravda, krouží kolem filmu spousta tajemství. Co například ten konec, jak si to vysvětlit?

Tohle si pustit poprvé sám doma někdy v noci... Člověk se až někdy diví, jak na prostý motiv lze natočit něco takového. Stačí už jen pomyšlení na některé scény, a už člověku zase mrazí v zádech. Top momenty: lezení po římse a návštěva pošty. To se slovy nedá popsat.

Sedm a půl hodiny, zní to šíleně, také to šílené je. To ale neznamená, že to je špatně! Navzdory tomu, že děj je průměrný, může si Béla Tarr dovolit tolik, co jinde ne, není třeba nikam spěchat. Proto mají všechny scény neuvěřitelnou sílu, jako byste je sami zažívali. Vše ze Satanského tanga se po těch několika hodinách na diváka lehce přenese, po skončení filmu je i divné, že najednou venku neprší, nebo že tam není ani moc bahna. Nejedná se o film pro každého, nejedná se o film, který bych si i já pouštěl každý rok. Ten investovaný čas se ale vyplatí.

How did we end up here? Inarritu na vrcholu své formy, to, že mozaikové filmy umí tvořit dokonale, sice všichni vědí, tady to však znovu potvrdil. S tímto filmem si neuvěřitelně vyhrál, ať už od rozmístění jednotlivých scén, výběru skvělých herců, kterým role sednou, či impozantní kamerou, díky které divák lehce nabyde dojmu, že film je natočen na jeden záběr. Navíc Michael Keaton se cítí v kůži Riggana Thomsona jako ve své vlastní, vždyť právě v tomto filmu si dle mého názoru zahrál svoji životní roli. Co musím ještě vyzdvihnout, je vynikající zvuková stopa originálu, angličtina a způsoby projevu přesně vystihují takovou tu uspěchanou mentalitu NY, rozhodně si nedokážu představit, jak to zní nadabované v češtině. Mimořádný divácký zážitek, radost sledovat.