Mara97

Průměr. Je moc dobře, že byl film v české verzi přejmenován, za to rozhodně palec nahoru. Nicméně reakce typu "Pokot. Co to je za dementní název? To zní jak..." směřované na originální název některých lidí v sále byly k nezaplacení. Děj nebyl špatný, zpracování po technické stránce naopak vynikající (zejména vjemy na základě horoskopu!), neuškodilo by ale zkrácení o půlhodinu. Za jednoznačně nejvíce světlý moment považuji část s Krobotem.

Langmajer film hodně zachraňoval a dostal z něho asi maximum. Některé scény byly díky němu natolik skvělé, když začal rozvášněně ze sebe dělat Hrouzka z Lajny (hlavně scéna v luxusní restauraci) - a to baví vždy. Škoda jen množství hloupých vtipů - když postavy říkají, že něco v žádném případě neudělají - a potom následuje střih a přece to dělají, není to vůbec vtipné.

Originalita, která se už dnes jen tak běžně nevidí. Ale hlavně - Jarmusch se mění - zatímco dříve točil poměrně normální filmy, které se sice v jisté míře lišily od ostatních, ale pořád měly blíže k těm normálnějším snímkům, Hranice ovládání už znamenaly určitý přechod a právě nejnovější film se řadí mezi ty nejvíc umělecké a jen pro úzkou skupinu diváků, kteří si už na jeho styl zvykli. Film rozhodně osloví svojí ponurou až depresivní atmosférou. Potom je také velmi kvalitní hudba, která se ale ovšem před koncem filmu omrzí. Jak už to dělá režisér rád, nutí diváka přemýšlet, teď už to ale budou myšlenky více do hloubky, ne jako u Hranic ovládání. Samozřejmě se nabízí několik otázek k filmu, jako například kde berou upíři peníze, co vlastně dělali dříve po nocích, když nebyla elektřina ani žádné možnosti nebo jak vůbec vznikli. Za slabinu a důvod, proč film nehodnotit plným počtem, bych označil přepálenou stopáž, protože pro film jsou dány moc náročné podmínky - dívák je nucen sledovat dvě hodiny s minimem akce, pořád v noci, všechny scény tmavé... a to se za určitou dobu omrzí. Myslím si, že by bylo lepší stopáž zkrátit o čtvrt, nebo i půl hodiny, to by rozhodně neuškodilo.

Zvláštní Leconte. Zvykl jsem si na jeho vysoký standard, proto jsem byl tady zkladán. Sice jsem mohl tušit nějakou neplechu, když se film vysílal na Barrandově, přesto jsem na to nedbal ohledy. Příliš důvěrná tajemství nemají moc daleko od telenovely, na kterou se dívá každodenně paní v přízemí. Běžná, strohá story, která má něco důsledkem setkání dvou postav něco měnit, to se ovšem ani moc nestane. No dobře, přestěhuje se a občas nenosí kravatu (!), ale čekal bych něco víc. Zůstává nezodpovězeno několik otázek, není vůbec žádná zmínka, proč pán žije sám, proč tak zvláštně reaguje na všechny tělesné otázky a připomínky. Asi si má divák domyslet sám.

Po zhlédnutí filmu mi přišlo divné, proč ostatní lidé vycházející z velkého sálu v Thermalu nemají v puse cigaretu. Poctivě vykreslená atmosféra zkorumpovaného káhirského prostředí, kontrastu bohatství a chudoby atp. A nechybělo i pár vtipných narážek na tu těžko uvěřitelnost chamtivost, zejména ostatních policistů... Hm, nechcete někdo spočítat do zajímavostí, kolik těch cigaret vykouřil?

Víťa Sršeň for ředitel!

Radka Drexlerová se jmenuje, ukažme si všichni na ni. To musí být příjemné takto pozorovat sebe sama, dobře jí tak. Vynikající Marešova pomsta.

Obvykle moc tento typ komedií nemusím, ale tohle se opravdu povedlo! Během celé stopáže nejen, že jsem se nestačil nudit, ale také mě ani nenapadlo podívat se na hodinky, což je jeden z náznaků, že se tento film velmi povedl. Kromě hodně slušného příběhu jsem se samozřejmě dočkal slušné várky vtipů, která by se vyrovnala snad Eurotripu. Inbetweeners jsou ale možná ještě lepší. Konec je sice dost předvídatelný, ale po té hodině a půl jsem to té čtveřici hrdinů hodně přál a asi by nebylo dobře, kdyby se vraceli domů tak nějak ''s prázdnou''.

Dobré vykreslení ostrého prostředí tureckého vězení. Navzdory občasné nudě a očekávanému spádu zajímavé vyústění, kdy nevyjde první plán útěku - přitom kde se stalo něco podobného? V ostatních filmech útěků z vězení vždy všechno dopadne tak, jak má, podle původního plánu, i když to je obtížné a hlavně zdlouhavé.

Tak moc úžasný film, že se k hodnocení hodně těžko hledají slova. Tarantinovi se povedlo nemožné. Takové množství nezapomenutelných hlášek, geniálně propletených scén, dokonalý scénář, že ho už mám i doma v knihovně... Pulp Fiction jsem viděl nejméně pětkrát a při každé další projekci narazím na něco nového, co mě opět potvrdí, že to je to ten nejlepší film, co kdy byl natočen. A nic ho jen tak nepřekoná. Vymyslet, napsat a nakonec natočit, něco takového, jako je právě Pulp Fiction, to si zaslouží RESPEKT!