rampion

Musím se přiznat, že již po shlédnutí pro mne nezajímavých trailerů a následných prohlášeních o filmové revoluci jsem byl trochu skeptický. Myslím, že není stále potřeba řešit nějaký ekologický podtón, originalitu či logiku příběhu, tímto způsobem by jsme mohli zavrhnout většinu zde hodnotících snímků, ale že zrovna Cameron přivede na svět takto silně nedonešené dítě jsem opravdu nečekal. Obalit příběh sice do zajímavého vizuálu, ale zapomenout na ostatní složky, které dělají film filmem, absencí děje počínaje, pokračujíce primitivními dialogy jak ze zvláštní školy /byť 12-leté/, konče emocionální prázdnotou /a to se nechávám filmy rád citově vydírat/. Ano, díky 3D projekci jsem byl neuvěřitelně blízko plátna, zobrazení Pandory bylo kouzelné s vyjímkou jejích modrých obyvatel, paradoxně jsem však v kině ještě nebyl tak daleko od toho, co se na plátně odehrává. Využití 3D bylo celkem fajn, líbil se mi důraz jít spíše do hloubky obrazu namísto vyskakování směrem k divákovi, na druhou stranu často na úkor ostrosti a ztráty barevného podání. Jistě, je to krok vpřed, bohužel, technologické zpracování filmu je jediné částečné pozitivum filmu, ale revoluci rozhodně nečekejte. Zbytek spíše nepovedená PC hra, Worthington, který svojí přítomností v posledním Terminátorovi pozdvihl o třídu kvalitu celého filmu je zde nevýrazný, stejně jako ostatní členové hereckého ansámblu včetně Weaverové, u níž jsem si přál, aby se na scéně objevil vetřelec a ukousnul ji hlavu, byla tam vůbec nějaká hudba? Chápu, že pro děcka vyrůstajících na PC hrách a fanoušky sci-fi je Avatar dokonalým zážitkem, ale promiň, Jime, pro mne je největším zklamáním posledních let a takhle si budoucnost filmu rozhodně nepředstavuji. Těm, kteří berou Pandoru jako nejkrásnější únik z nudné reality doporučuji jakkýkoliv díl z Planet Earth a až následně začít používat slovo fantazie, popřípadě jen tak vyběhnout do lesa za domem a pořádně se porozhlédnout.