Tyckin

Tak tohle představení zkrátka nemá jedinou chybičku - úchvatné od scény, kostýmů, hereckých i pěveckých výkonů, parádního orchestru i prostředí kde se to konalo. No a samotný Fantom opery je brilantní dílo, mnohé skladby miluji již dávno v provedení Sarah Brightman a tato překrásná hudba se A. L. Webberovi neskutečně povedla, to se dá poslouchat pořád a pořád - a když se přestavení zrealizuje takovýmto způsobem, člověk u toho skoro ani nedýchá, nádhera.

Krásná malířka, nájemný vrah, policista a sedmikrásky, a je z toho působivé (ač smutné) romantické drama s krimi podtextem, které málokoho nechá chladným. Jeong Woo-seong je opět úžasný a překrásná Jeon Ji-hyeon zde vysloveně exceluje, v žádném filmu mne tak neohromila jako zde. Napětí, drama, romantika, akce, nic tu nechybí ani nepřekáží v ději, výtečná hudba to celé jen podporuje a člověk jen se zatajeným dechem čeká, jak to celé vlastně dopadne. I po opakovaném shlédnutí platí, že základní verze filmu mi pro sled událostí sedla víc jak prodloužená. P.S. Omluvná scéna u dveří by člověku vážně vyrvala srdce z těla...

Brilantní snímek kde se zdařilo prakticky úplně vše co mohlo, snad akorát konec vyzníval příliš happyendově oproti drsné realitě. Charisma a herecké schopnosti hlavních hrdinů dosahují nejvyšších mezí (Son Ye-jin opět neodolatelná), hudba krásná a správně použitá na svých místech. Příběh ač jednodušší, tak velmi poutavý i pro takové ty „bonbónky" navíc typu mouder ze života atd. Ač jde o romantické drama, jemně zamíchaný téměř všudypřítomný humor tu hraje velkou roli a člověk se pousměje každou chvíli, výborná práce ať už šlo o scény s Colou či poněkud atypicky vyhlížejícího lékaře :-) No kdo má alespoň kousek srdce v těle, tak nejedna slzička určitě ukápne. Po asi pátém shlédnutí tohoto nádherného filmu se snažím srovnat to s Hatsuyuki No Koi a rozhodnout, který film na mém pomyslném žebříčku postavit výše - jenže srovnával bych nesrovnatelné - na poli romantiky je zkrátka jeden nejmilejší, druhý zase nejlepší, u obou si ale pobrečím stejně. Nae meori sogui jiugae určitě patří mezi top kousky nejen korejské tvorby a neměl by nikomu uniknout. Každopádně po zhlédnutí kinoverze konstatuji, že tu vřele nedoporučuji - chybí zde mnoho krásných momentů, někdy je děj vysloveně nelogicky uříznut a způsobuje to až nepochopení, zejména to však ubližuje samotné hloubce snímku - dalo by se říci, že kinoverze tento skvost až skoro ničí. Kdo nezhlédne Director's cut, nikdy nemůže film jako takový patřičně docenit.

Miyazaki snad ani nepotřebuje komentář, nicméně tenhle kousek se mu zase zatraceně povedl a stal se mým nejoblíbenějším nehraným filmem. Čím začít? Je to dokonalé od krásné animace, úchvatného příběhu, hlavních i vedlejších postav (pirát-mamá nemá chybu), překrásné hudby (Joe Hisaishi je prostě borec), napětí, akce, nevinné romantiky, výtečného humoru, a samozřejmě celé to završuje vážné poselství celého filmu. Nenacházím nic co by mi v tomto snímku chybělo a ani bylo špatně, tohle se prostě musí vidět, 5 hvězdiček bez mrknutí oka.

Vážně krásný romantický kousek, který si po delší době pořádně pohrál s mým srdcem a neskutečně mne zaujal, pobavil i dojmul. Už jen poslech samotné hudby mi občas vhání slzy do očí, co dodat. Samotný snímek by ještě lehounké doladění snesl, nicméně díky křehoučké okouzlující Miyazaki Aoi dostal opravdu punc zvláštnosti, nevinnosti a romantiky. Humor je zde přimíchán tak akorát a mile, hudba parádní, skvěle se do snímku hodí a výborně podbarvuje jednotlivé scény, prostě luxus. Rovněž lokace kde se příběh odehrává jsou nádherné. Hlavní představitelku netřeba dále komentovat, na tuto roli si lze těžko představit ideálnější herečku – tato něžná milá a nevinně vypadající dívka vás srazí doslova do kolen :-) Doplňuji - po pouhých 4 dnech jsem nevydržel a shlédnul to opakovaně - na mém dosavadním žebříčku nejoblíbenějších filmů se vyšplhal na absolutní vrchol a do Aoi jsem se podruhé v životě zamiloval :-) Jednoduše překrásné, nejmilejší romantika jakou jsem kdy viděl!