insurgentes

Toto je taková malá ukázka toho, jak Spojené státy svým vyjebaným vměšováním do vnitřních záležitostí kde koho vpodstatě stvořily organizovaný zločin kolem drog se vším tím násilím a zlem okolo. Až vás zase budou krmit čísly, kolik lidí zheblo v drogové válce, je bohužel nutno tahle čísla přihodit na tuhle hromádku. Největší nacistický kolos a hegemon současnosti zase trochu z jiného úhlu: "Vaše dokumenty, prosím." --- "Já jsem američanka, já nemluvím španělsky." Snad nebyly nikdy při sledování televize u mě silněji vyjádřeny sympatie se "zápornými" hrdiny, než u tohohle seriálu.

Toto je horší než amatérský film. To je tak špatné, že to zachraňuje jen Herzův díl. A to už je teda co říct.

Jestli bylo účelem mě přesvědčit, že některým individuím by bylo nejlépe dát kulku z milosti, tak o tom mě přesvědčovat nemuseli, to vím už dávno. Ten týpek - majitel restaurace - mě sral asi více než většinu lidí. Ještě víc než ponižovaní vlastní ženy mě vytáčelo ničení všech ostatních hodnot, které tomuto hovadu přišly do cesty. Navíc nemám rád filmy natočené jedním vrzem v přiznaném ateliéru. Tenhle obor přenechávám Trierovi, který si na něm poonanuje sám a ani žádné diváky k tomu nepotřebuje. Myslím si, že film by prostě neměl být jenom divadlo. Měl by mít nějaký přesah. Od toho ho taky vymysleli, no ne?

Někde jsem četl, že na natáčení jsou pravidelně přítomní US poradci (kdo zažil totáč, tak ví, že slovo "poradce" v sobě nese dost mrazivý přídech), kteří prý buzerují režiséra a producenty (ne ani tak herce samotné, ty zas buzerují ti zbuzerovaní), a cílem toho všeho je, aby se herci neodchylovali od textu ani o čárečku. Takže - formát je trapný asi tak, jak může být trapný americký sitcom. K tomu je potřeba si vylít hlavu colou, zalepit si střevní systém hambáčema s hranolkama a vytřít si prdel americkou vlajkou, aby to tak nějak moh člověk enžojovat. Ale tam, kde by to ještě trošililinku mohlo zajet do přijatelný polohy (a tím myslím do český polohy, když tam kurva hrajou český herci), tam to nenapravitelně ztroskotává na tom, že se právě herci nesmí odchýlit od toho naprogramovaně americky vtipnýho textu, a mnoho příležitostí ke vtipnosti, kterých by jinak herci jako je Schneiderová a Rašilov určitě dokázali využít, tady leží ladem. Vždycky mi bylo záhadou, jak je možné, že právě ten nejméně kulturní národ světa je největším vývozcem kultury, a k téhle záhadě se po tomto počinu přidává ještě další údiv nad tím, že oni ta svoje hovna nejen s gustem vyvážejí, ale ještě jsou přesvědčení o tom, že se jedná o nejryzejší dokonalost, na které už není co zlepšit, a jejíž jakákoliv modifikace musí jít na újmu kvality. Soudruzi z jů es ej, dotáhli jste tu dekadenci do opravdu slušných rozměrů, blahopřeju.

Toto musí být nějaký skrytý sociologický výzkum. Například na téma "na jak strašnou píčovinu se ještě lidi vydržej koukat". Nebo "je možné udělat celebrity i z naprostých hereckých a lidských nul?" Nebo "zkusíme vymyslet formát ještě debilnější než vyvolení, superstar a seriál ulice dohromady". To přece nemůžou myslet vážně. Že ne! Ty vole štípněte mě, ať se probudim!

Pointa příběhu je vystavěná na tom, že navenek výjimečný a příkladný pár za fasádou skrývá krizi a rozvrat, který se sice pokouší řešit konstruktivně, ale okolnosti se spikly... Celé je mi to blízké, protože jsem sám byl v podobné situaci, na druhou stranu zase díky tomu mi tohle drámo nepřineslo nic nového. Snad jen to, že Kate Winslet, i přes poměrně rozrostlý podvozeček, je celkem obstojná herečka.

Seriál má nesporné kvality. Například relativní objektivitu, s jakou ukazuje proměnu Ameriky posledních let - už není důležitá svoboda a spravedlnost, více se přihlíží na procesní a formální správnost. Jak je to představa mylná, si může každý za pět minut vyjůtůbit pod heslem třeba "US police brutality" - já jsem to jednou udělal, a pak jsem nemohl týden spát, pořád mi před očima běhaly ty desítky online zastřelenejch, mrtvejch nebo aspoň zmlácenejch lidí pro nic za nic. Tehdy jsem si taky udělal o americe představu v tom smyslu, že tamější systém je už dnes víceméně taková "hezčí" forma nacismu. Dále je tu hezky vidět, jaký ovoce nese řízený multikulturalismus (jenž v americe probíhá intenzivně posledních 15 let, a tady v evropě - samozřejmě pod brutálním americkým tlakem - začíná masově právě nyní): vězení narvaný hispáncema, na lapáku nápisy zásadně dvojjazyčně atd. Co se mi ale na seriálu nelíbilo, byla hlavní postava ztvárněná nějakým římským císařem, nebo jak se ten kokot jmenuje. To je taky, rodičové zřejmě trpěli nějakým komplexem, že pro svýho synáčka viděli takovou sqělou budoucnost.. No jen si to představte: přinesli si z porodnice kus uřvanýho pokakanýho masa - a to je prosím TITUS!!! Postihové. No nic, on je prostě pro mě ztělesnění americký arogantní nadřazenosti. Tyhle typy maj tak divně přerostlý žvýkací svaly (asi jak pořád žerou ty gumový housky v hamburgerech), že jim to dělá hranatý ksichty, který jsou TÁÁÁK americký! Tenhle pán je navíc fakt samolibej frajírek, takže jsem to celkově moc nedával.

Okres na severu a Muž na radnici si porodily sestřičku. Stropnický jako chovanec pasťáku, už tenkrát mu koukalo z očí, jaký je to lotr. P.S. Po dokoukání musím zvýšit na čtyři, protože posledních pár dílů je doslova nabitých silnými momenty, a vůbec jsem získal dojem, že se tady podařilo kouzlem nechtěného dosti zevrubným způsobem rozkrýt chorobu komunistického systému, kde absentuje motivace ziskem a místo toho nastupují různé jiné zástupné motivace, a díky tomu, že jsou to motivace zástupné, bývají mnohdy i protichůdné, takže se vlastně za socíku mohlo protlačit jen pár nových dobrých věcí, a to ještě jen díky tomu, že nám obětavě pomohli soudruzi imperialisti se svou motivací nezástupnou. Hezké, a poučné. Budu na to myslet, až bude referendum o setrvání ve svazu evropských socialistických republik, protože té všudypřítomné eurobolševické regulaci chybí k plánovanému hospodářství už jen krůček.

Mě ten seriál potěšil, protože to bylo takové okénko do života v Ostravě, no a z toho jsem si odnesl následující: I v Ostravě disponují plným arzenálem archetypů pubertálních píč. V Ostravě mají rádi emeriku a hlavně vlezdoprdelství světovému hlídacímu psu demográcie - takže například zcela reálnou zápletkou v Ostravě je založení klubu cheerleaderek (když já jsem onanoval na střední, ani jsem nevěděl, co to slovo znamená). V Ostravě dále takřka nejsou žádný hnusný a ani dokonce žádný tlustý hoky, když vezmeme složení třídy jako takový náhodný reprezentativní vzorek zdejší mládeže (kromě teda jedný brejlatý, co chtěla bejt novinářka). Všechno prvotřídní mrdny. V ostravě dále se soudruhům nezvedá kufr z toho, když nějaká cheesy kapela hraje na plese před modrou stěnou osázenou žlutýma hvězdama. Holt v Ostravě ještě se ještě neprobrali a neviděj v těchhle symbolech svastiku na bílým puntíku a na červeným poli, tak jako já. No, na jeden seriál o sedmi dílech to neni málo vstřebanejch informací.

Atraktivní prostředí 19tého století, britská předloha a zpracování, to vše slibovalo nevšední kultůrní zážitek. A takové lepivé hovénko se z toho nakonec vyklubalo... Celý děj se totiž točí okolo postavy jisté Irene (ztvárněné Ginou McKee, jejíž oblíbenost u mě po shlédnutí tohoto počinu klesla o sto procent). Tato egoistická píča, předchůdkyně dnešních feministek, předběhla svou dobu, protože si partnera vybírá podle jeho kultůrnosti. Jenže o ní akosi nejeví žádný oduševnělý idol zájem, tak nakonec, když už reálně hrozí, že by si musela ušpinit ruce prací, vezme zavděk pravým opakem svých zásad (zásady jsou u takových vždycky na druhém místě..) a tím vlastně celá sága začíná. Vymíní si slib volnosti, následně sama volnost nechce dát. Celý její život je nanicovatý a zbytečný, jak vystřižený z Hausmanna. Jenže myslíte si, že v tom seriálu jde o to nastavit tomuhle farizejství zrcadlo? Abych se přiznal, nevím - vzdal jsem to po šesti dílech, kdy stále více postav v seriálu propadalo Irininému "nekouzlu", kdy bylo stále jasnější, že každý, kdo je proti Irene, není sluníčkový, je chladný a krutý atd. Prostě ideologická sračka jak má být. Jo, jo, miluju, když je někdo zásadový (ale na cizí účet).