Mates Hradecky

Po přečtení knižní předlohy musím konstatovat, že film rozhodně není přepisem knihy, ale vybírá si základní dějovou linku a některé zásadní události. Tím se podařilo více zatlačit na divákovy emoce. Ale něco přece chybělo - z knižních vzpomínek jasně vystupuje neuvěřitelná odvaha, mazanost a hlavně šikovnost všech bratří, která byla ve filmu upozaděna ve snaze co nejlépe vykreslit brutalitu doby, hlavně pro mladší diváky.

Dle mého soudu nejlepší výkon filmové kariéry hezouna Gereho.

Filipovská v úděsné paruce sype z rukávu latinské citáty... divácký zážitek k nepřežití.

Tuto ubohou povídku lze sledovat pouze s třemi promile.

To nejlepší z bakalářské dílny tvůrců Dietl + Dudek.

Líšnij (tedy zcela zbytečný) film. Jedna hvězda za Dakotu.

Skutečné deníkové záznamy ze sibiřského vyhnanství byly natočeny především z pohledu autorky, která vše prožila a posléze vydala svědectví. Pro diváka je toto hluboce depresívní černobílé poselství těžko stravitelnou látkou, děj vnímáme skrze pohled bývalé umělkyně, která se snaží zachovat poslední zbytky lidské důstojnosti v každodenním boji s hladem, mrazem a nemocemi. Občas nechápeme její konání, to když se pod vlivem nádorovitého onemocnění vydá sáňkovat. Asi lépe přečíst si knižní předlohu před návštěvou kina. Dobře je ovšem, že tyto snímky vznikají a ukazují nahotu nedávné historie mladším divákům, kteří si to nedovedou vůbec představit.

Nastavená laťka kvality z první série zůstala zachována. Přibyly úžasné herecké výkony nových klientek azyláku - Zuzany Kanócz a Judit Bárdos - ta se v roli změnila k nepoznání.

Největší ÚPRD roku!

Rodina se sejde a všichni se těší na teplé matčino jídlo. Dočkají se až po 173 minutách katarzí v samotném závěru.