Mates Hradecky

Shlédnutí tohoto filmu s nálepkou distributora- KOMEDIE jsem odkládal, 127 min se smát ženě, která neumí zpívat? Bavil jsem se výborně, ale o humor tu nejde. Je to především silný příběh o potřebě být milován, být obdivován a hlavně o velké samotě a opuštěnosti. Byl natočen na základě skutečné postavy - bohaté Američanky, známé též pod přezdívkou "královna kraválu". Režisér nikoliv ke škodě přesunul děj do Paříže dvacátých let a zaplnil snímek mnoha svéráznými figurkami. Ovšem jeho hlavní síla spočívá v úchvatném hereckém výkonu Catherine Frot v hlavní roli.

Opět ukázka poctivé filmařiny. Vizuální a audiální orgie. Každý jeden záběr se dá zarámovat jako velkoformátový obraz, každý druhý vypráví svůj nějaký malý příběh. To vše v nádherných přírodních exteriérech či areálu relaxačních lázní. Tato idyla je občas narušena snovým výjevem některé z postav. Dokonale nasnímané zatopené Benátky vystřídá originální divoký videoklip popové hvězdičky. Herecky dokonale obsazené - v ústřední dvojici seniorů pravidelně komentující potíže s prostatou Caine-Keitel, vynikající cameo Jane Fondové či nezvykle neakční Rachel Weisz. Prostor dostaly ve filmu i krásné mladé ženy, jak již je u pana režiséra zvykem. V paměti zůstane mi několik dokonalých scén-např. příchod Miss Universe do bazénu, herecká proměna mladého herce, přítelova smrt či pohled na manželku hlavního hrdiny, kdy čelist má spodní opustila obvyklou polohu a poněkud poklesla. Nezbytnou součástí nádherných filmových obrazů je i hudební složka. Nezbytná je ovšem kvalita projekce - film by měl dostat nálepku Určeno pouze pro promítání v kvalitních kinech, kde lze dostatečně docenit sílu obrazu ve 4K a dokonalý zvuk.

Paulo chtěl být spisovatelem již v době svého dospívání, což se odvážil sdělit pouze svému psychiatrovi při úvodním pohovoru. Ten aby mu dokázal, že takové přání může mít jen blázen, zalígroval ho na uzavřeném oddělení. I elektrošoků dal mu okusit. Paulo musel projít náročnou životní trasou, než dosáhl svého životního poslání a skončil u mě v knihovně. Film obsahuje řadu silných scén jeho života. Na katolíka to byla celkem divočina, do které byl zapojen i nevinný divák díky náročné formě vyprávění, kterou pan režisér zvolil. Přeskakuje časové roviny jak postřelený zajíc přes bramborové řádky, hned je Paulo senior na nemocničním lůžku, v následující scéně psychicky ujetý panic a šup k zarostlému hippies v objetí krásných fanynek. Společná linka je pouze to, že pokaždé jest pronásledován vnitřními běsy. Inu široká a divoká jest duše Brazilcova.

Tomáš Mašín JE dobrý režisér, ovšem Tomáš Mašín NENÍ není Oldřich Lipský. K natočení dobré komedie či parodie stylu Adély bez večeře či Karpatského hradu jest třeba míti talent a kumšt léty budovaný. Wilsonov srší gagy, odkazy a vtipnými hláškami, ale celek drží pohromadě jako indický mrakodrap. Herci (mimochodem dobře typově obsazení) jsou nuceni přehrávat nad rozumnou míru. Některé scénky tak připomínají ukázky nováckého silvestrovského programu. Ovšem pokud komedii srovnám s obdobnými snímky jako je Stůj nebo se netrefím či Mazaný Filip, dopadlo to ještě dobře.

Zde uvedený obsah zcela neodpovídá skutečnému obsahu filmu. Nejedná se o historické drama, Joe Gould byl duševně nemocný člověk, bezdomovec potulující se New Yorkem šedesátých let a žebrající peníze na jídlo za cintání historek o smyšlené knize, kterou prý napsal. O jeho životě se ale vůbec nic nedozvíme, film mapuje pouze závěrečné roky jeho zoufalé existence. Divák tak čeká 104 minut na konec filmu na slíbené tajemství aby se ničehož nedobral. Jediným tajemstvím tak zůstává, kdo dal Tuccimu na tak zoufalý projekt peníze. Poslední ránu zasadil snímku český distributor mimořádně odpudivým dabingem a položil tak věnec na rakev.

Vítěz pomyslného festivalu divných filmů.

Závažné téma zpracované tak, aby ho strávil u plazmy americký divák se zakrnělým mozkovým ústrojím.

Mladá střelená dívka neví roupama co dělat. Nechodí do práce a nechává se vydržovat od své sestry bydlíc zcela zdarma v rodinném činžáku. Většinu času tráví potulováním po ošklivém městě nebo povalováním v posteli. Jednou týdně ji přijde osouložit starší obtloustlý ženatý přítel. Pokud to na ni přijde i v jiné dny, provozuje s ním sex po telefonu. Jelikož se zákonitě cítí neužitečná a nevytížená, vymyslí si hru. Koupí si minutku, kteroužto česká hospodyňka používá na vaření knedlíků, a chodí po ulici nabízet sebe na jednu hodinu komukoliv na cokoliv. Co všechno pak provozuje si asi dokážete představit. A následuje zákonité "jak kdo s čím zachází..." Film jest vítězným snímkem 33.ročníku MFFKV, z čehož lze usoudit, jak slabý byl výběr soutěžních snímků.

Velmi slabý scénář sehraje tehdejší herecká elita.

Mládí nevybouřené a nosné téma sebevraždy. Být či nebýt, to je to oč tu běží. Uvedeno ve Filmovém klubu ČT2.