Dadel

scénář: prof. doc. Mgr. Petr Jarchovský, vedoucí katedry scénáristiky a dramaturgie FAMU

Neuvěřitelně zrůdný film, kde se všichni muži chovají k ženám jako svině, většinou za to nejsou nijak potrestáni, a ženy s nimi na konci stejně zůstanou a je "happy end". Vzkaz ženám od tvůrců: "Je jedno, že je to hajzl, buďte rády, že ho máte."

Wadjda bez Wadjdy. Po dvou amerických úletech se naštěstí Haifaa vrátila k tomu, čemu rozumí nejlépe, tedy k postavení žen v Saúdské Arábii. Film je skoro tak dobrý jak Wadjda, nemá ale tak roztomilou hlavní hrdinku, její motivace je trochu přitažená za vlasy (určitě ani v SA nevypadají příjezdové cesty k nemocnicím jako tankodrom) a některé scény ze svateb a oslav jsou zbytečně dlouhé (že je saúdskoarabská hudba příšerná, se dá poznat po pár vteřinách). Nejlepší hláška: "pacient souhlasí s operací, pod podmínkou, že dostane anestezii dřív, než se ho dotknete".

Sice se na to rád podívám podruhé, protože scénář je fakt propracovaný, ale mým favoritem od Nolana se tento film nestane. Nápad se dvěma směry toku času v jednom záběru je super a zklamalo mě, jak byl trestuhodně nevyužit. S tím by se dalo dělat věcí! Ale tady máme jednu krátkou automobilovou honičku, pár nepřehledných rvaček jeden na jednoho a na konci jednu totálně nepřehlednou bitvu, která měla velký potenciál, ale nakonec nabídla jen pozpátku vybuchující miny. A je trochu trapné, že někteří komparsisti na scéně evidentně běhali pozpátku, takže jejich pohyb vypadá směšně. V dnešní době pokročilých a levných triků by snad neměl být problém natočit všechny, jak běhají normálně, pak půlku záběrů pustit pozpátku a slepit to všechno dohromady...

Seriál jsem natěšeně rozkoukal, bohužel se potvrdily mé obavy, že je to americký seriál pro americké Američany, a tudíž se věnuje hlavně hrám, které byly populární v Americe, jsou to samé arkádové automaty, Nintendo a Sega, které v Česku skoro nikdo neměl. Navíc počet her, kterým se seriál věnuje, je velmi omezený, tak 2-3 na jeden díl, a často se věnují třeba 15 minut něčemu úplně nedůležitému. A nemyslím jen Gayblade, děje se to snad v každém díle.

Velká Lucerna ze 3/4 plná, to jen pro škarohlídy, co mluví o propadáku. _________ Mnohem lépe zvládnuto než podobné životopisné filmy jako Masaryk, Milada nebo Toman, které všechny trpěly zmateným vyprávěním. Tady vždy víte, kdy právě jsme a co se zrovna děje. Snad jen postavy Bartošky nebo Seidlové mohly být lépe představeny. Ve zkratce sledujeme Havlův život od 1968 do 1989, práci v disentu, věznění, i osobní život, a film ho neukazuje jako nějakou modlu, ale jako obyčejného člověka se svými chybami. Viktor Dvořák v hlavní roli je velmi přesvědčivý, překvapivě i Aňa Geislerová jako Olga. Dále uvidíte i stále populárnějšího Martina Hoffmana. Ve filmu je překvapivě i dost humoru, hlavně ve scénách s estébáky a jejich směšným chováním a hláškami ("Subjekt zašel do objektu":)). Film končí, když Havel vstoupí na balkon na Václavském náměstí promlouvat k davu, což je až magické, a při titulcích vidíte skutečného Havla při setkáních s nejvýznamnějšími světovými politiky, a vy si uvědomíte, jak významnou osobnost jsme v něm měli a že svoboda, kterou jsme si vybojovali, rozhodně není samozřejmost a i 30 let po revoluci musíme bojovat proti těm, kdo nám ji chtějí vzít.

Zatím nejlepší komedie roku, která si milým způsobem dělá srandu z této soutěže, aby se na konci překlopila v něco opravdu neironicky dojemného. Potěšily i písničky, ať už převzaté (3x Sigur Rós!) nebo původní (Húsavík bude jistě oscarovým favoritem). Mimochodem, v Húsavíku i Edinburghu jsem byl a je to tam fakt pěkné ;-p

Dokument o partě teplých vidláků a jejich ZOO s tygry, natažený na neúnosnou délku. Dokoukal jsem to, jen protože bylo na samém začátku prozrazeno, že ten vrchní vidlák skončí ve vězení, a přál jsem si vidět, jak trpí. Ač jsem velmi milý a mírumilovný člověk, po celých šest hodin jsem mu přál, aby ho některý z jeho tygrů rozsápal na cucky, což se bohužel nestalo. Obsah dokumentu není nezajímavý, ale kdyby se vybralo "best of" do 90timinutového filmu, bylo by to mnohem lepší.

A mně se to líbilo víc než originál, protože tento film se nesnaží zcela zbytečně být artovkou, což se u tohoto námětu vůbec nehodí, a je natočen přístupným stylem, takže se skvělý námět dostane k širšímu publiku. A hlavně tu není žádný Vivaldi!!!!

Tak silné téma, a je to napínavé jak dokument o pletení housek.