Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 062)

plakát

Aaaaaaaah! (2015) 

üüüüüüüíííííííí!!!

plakát

Fuocoammare (Požár na moři) (2016) 

Film na téma uprchlické krize a vítěz letošního Berlinale. Když o tom psaly novinky.cz, lůza v diskusi hned začala řvát, že to bude určitě sluníčkářská sračka plná špičkových chirurgů a jaderných fyziků (zde lůzu zastupuje uživatel JohnnyV). Lůza byla jako obvykle zcela mimo. Uprchlíci jsou ve filmu prezentováni jako hulákající primitivové a jsou to většinou "bojeschopní mladí muži"™. Uprchlíci jsou ve filmu ale jen rekvizita, většina filmu je o několika obyvatelích středomořského ostrova Lampedusa, kteří jsou jakože s uprchlickou krizí konfrontováni. To, jak obyvatelům ostrova změnila krize život, je zajímavé a slibné téma, ve filmu ale zoufale nevyužité. Jde o další z řady filmů, které jsou točeny, jen aby mohly sbírat ceny na festivalech, což se pozná snadno tím, že každá scéna trvá 10x déle, než by měla. Tak třeba 10 minut sledujeme, jak dva kluci ničí prakem kaktusy nebo jak babička vaří sépiovou polévku a stele postel. Tyto postavy nejsou s uprchlíky nijak konfrontovány, nikdy se s žádným nesetkají, a jejich scény vůbec nijak neladí se scénami zachraňování hladovějících uprchlíků na moři. Film trpí zoufalou neschopností autorů naplnit ho smysluplným obsahem reflektujím slibné téma. Stříbrný medvěd je v dobrých rukou.

plakát

Ve jménu krve (2016) 

Film "Blood Father", což znamená "Pokrevní otec", se u nás bohužel bude hrát pod tuctovým nicneříkajícím názvem "Ve jménu krve". Oč by bylo mnohem víc coool a badasss, kdyby se to jmenovalo "KRVAVÝ TATÍNEK"!!!!, pánové a dámy z Bohemia MP! Dcera Mela Gibsona se zaplete s mexickými drogovými mafiány a on ji z toho po vzoru Liama Neesona (který asi roli odmítl) vyseká. Občas dobrý vtip nebo krvavá scéna, ale skončilo to dřív, než se to mohlo pořádně rozjet.

plakát

Animovaný život (2016) 

Je to milé, ale většina filmu jsou mluvící hlavy dnes už dospělého Owena a dalších lidí. Archivních záběrů je málo a animovaných pasáží (z Owenova vymyšleného světa "Land of Sidekicks", který obývají sidekickové z disneyovek, se kterými se ztotožňoval více než s hlavními hrdiny) taky. 30 minut stačilo by.

plakát

Ve sklepě (2014) 

Slušné obludárium a pocta rakouským sklepům, které jsou známé po celém světě, bohužel je ale vidět, že vděčného materiálu neměl Seidl zase tolik, dvě dvojice sadomasochistů 80timinutový film neutáhnou. Zbylé figurky jsou docela obyčejní nadávající "slušní Rakušané", military fetišisti, náckové a myslivci, které najdeme i v Česku na každém rohu.

plakát

Dobrý řidič Smetana (2013) 

Omlouvám se za vytahování mrtvol z hrobů, já opravdu chtěl ten film vidět dřív, ale pirátům vůbec nestál za zkopírování, což je příznačné. Až teď jsem ho náhodou objevil na dafilms.cz, takže ho okomentuju až teď, kdy je ze Smetany znova ta nula, kterou byl kromě 100 dnů slávy celý život. Smetana, lidový hrdina, kdysi počmáral pár plakátů a vyhýbal se spravedlnosti, a díky tomu se stal idolem lůzy (kdyby počmáral plakát se Zemanem, tak mu bude tatáž lůza místo vynášení do nebes sprostě nadávat, to je jasné) a dostalo se mu zcela nepochopitelné mediální slávy včetně celovečerního dokumentu. Film je docela zábavný a Smetanu a jeho fanoušky zesměšňuje dostatečně (ale oni by to zvládli i sami), bohužel na konci to Remusák a Klunda trochu zabili svým prohlášením, ve kterém Smetanu podpořili. Navíc je otravné, že film je doprovázen těmi největšími odrhovačkami od Bedřicha Smetany (Chápete? Stejné jméno!!! HAHAHA! To musíme dát do filmu!!)

plakát

Where to Invade Next (2015) 

Michael Moore změnil image a místo tlustého dědka teď vypadá jako tlustá bába, ale jinak se toho moc nezměnilo. Naštěstí je to mnohem zábavnější než "O kapitalismu s láskou", protože se zabývá nám mnohem bližšími evropskými zeměmi a všemi těmi sociálními vymoženostmi, které tu máme a v USA nemají, jako např. dlouhou dovolenou, zdravá jídla ve školních jídelnách, rovné příležitosti pro ženy, fešácké kriminály a vzdělání zdarma. Pro Evropany je to asi zábava, protože Moore to tu líčí jako ráj na zemi. Jak film působí na Američany by mě zajímalo.

plakát

V paprscích slunce (2015) 

Je fakt vtipné, že jednou ze zemí původu je Severní Korea. Opravdu by mě zajímalo, jak se severokorejským koproducentům výsledný produkt líbil. Hádám, že Vitalij Manskij je tam teď asi nežádoucí osoba:) Film je mírně úsměvnou absurdní komedií, kde úsměv vzbuzuje hlavně rozdíl mezi tím, jak soudruzi chtěli, aby to působilo, a jak to skutečně působí. V mnoha scénách vidíme pauzy mezi záběry a v nich severokorejského spolurežiséra, který aranžuje scénu a snaží se falšovat a přikrášlovat realitu. Já si rád připomenul nějaká místa, na která se už znovu nepodívám. Poprvé jsem pořádně viděl nového bronzového MEGA-Kima v péřové bundě (hezčí než ten starý, škoda, že tam nebyl od začátku). Připravte se ale na hodně dlouhé záběry, na to, že nejčastější slova filmu jsou "Kim", "Velký" a "Maršál", a na hromadu budovatelských písní (Severokorejci jsou národ s 5. nejhorším hudebním vkusem na světě, hned po ČR, Slovensku, Německu a Itálii).

plakát

Už je tady zas (2015) 

S filmem mám stejný problém jako s knihou, takže jde vlastně o věrnou adaptaci. Konfrontace Hitlera se současností a satira na současné Německo je hodně vtipná, ale nezajímavé vedlejší postavy, zápletka a strašná ukecanost filmu srážejí dojem hodně dolů.

plakát

Nikdy nejsme sami (2016) 

Něco jako Díra u Hanušovic, ale bohužel ještě s řidším příběhem, jde spíš o koláž scének s postavami, které jsou hořkými karikaturami skutečných lidí. Naštěstí jsou scény dost vtipné, aby se to dalo přežít. Zejména tedy neskutečně odporný buran v podání Karla Rodena nebo jeho soused, typický "slušný Čech" a salónní (či spíše obývákový) revolucionář, co nenávidí všechno a všechny a plánuje nastolit nový světový řád (internetové diskuse na "alternativním zpravodajství" a Novinkách jsou jich plné). Z dalších postav stojí za zmínku romská šlapka v autentickém podání neherečky Klaudie Dudové (ta se pro tuto roli narodila!) či chlapec, kterého fascinují mrtvá zvířátka. Forma filmu je zbytečně do sebe zahleděná a Petr Václav se zbytečně připravuje o publikum. Vtipně to ilustruje diskuse s režisérem po filmu. Některé kusy filmu jsou černobílé a Petr Václav se po filmu strašně divil, že nikdo z diváků v sále nepochopil, proč tomu tak bylo (takže: když postava cítí vášeň, je film barevný. Jste hloupí, že jste to nepoznali!! :) )