RasputincZ

Jedničku považuji za celkem snesitelnou komedii s Atkinsonem, ale dvojka je podobně jako prázdniny Mr. Beana naprostý přešlap v Atkinsonově úspěšné kariéře. Trapně zoufalé gagy, které jsou navíc zrecyklované z předchozího dílu nebo podobných komedií. Půl hvězdy za otravného Atkinsona, druhou půlhvězdu za jeho tajný slib, že už s tímhle už snad skončí a jednu celou hvězdu za zápornáka Dominica Westa, ale Malkovich byl Malkovich...

Je to svěží, zábavné a řekl bych i celkem upřímné, Kunis s Timberlakem plní chemii na jedničku, moc se mi líbilo obsazení jako vždy přesného Richarda Jenkinse, který do Friends with benefits přidává dramatickou rovinu (bytˇ nevyužitou), jen škoda toho strašného, klišovitého melodramatu na závěr filmu. Nebýt toho, považoval bych to za nejlepší Gluckův film, Easy A zůstává neporažen!

V rámci letošních blockbusterů definitivně nejstupidnější scénář (kam se na to hrabou Transformers!) a film celkově může upřímně bavit maximálně kluky kolem 12 let. Přesto pro mě překvapivě je film místy dost brutální a pro děti určen učitě není. Takže lze těžko určit, pro koho vůbec tento žánrový experiment byl určen, očividně byli zmateni i diváci v Americe, co jen potvrzují nízké tržby.

[MFF KV 2012]

Celý film jsem se snažil přistupovat k dílu dvou mladých Kanadanů pozitivně, neustále jsem hledal v nekonečných onanovacích scénách smysl, význam, ale nejspíš marně. Z Laurentie odešlo bezkonkurenčně nejvíce diváků a nikdo jim to nemůže mít za zlé. Sledovat 11 minutovou scénu, kde hraje klasická hudba a tři postavy popíjí pivo dokáže být pěkně otravné a uměleckou hodnotu jsem v tom vážně nezaregistroval. Jednu hvězdu dávám za závěr, který svým twistem připomíná aspon trochu film. Nejvtipnější na tom ovšem je, že zrovna tenhle snímek, který patří mezi nejhorší a nejdivnější, které jsem letos ve Varech viděl, mi i několik dní po projekci utkvěl v paměti. [MFF KV 2011]

Nikolaev se látky zmocnil důstojně. Z příběhu Lidic vytlačil na české poměry slušné drama, které má za úkol vyprávět skutečný příběh Lidic a především diváka dojmout. Na emocionální strunu hraje především hudba (James Harries a Hrůza), která je sice povedená, ale všeho moc škodí. Můžu vám říct, že tak agresivní, prvoplánovou hru na city jsem už dlouho ve filmu neviděl. Naposledy snad 20-minutové loučení se psem v Marley a já. Nemám tohle tlačení na pilu rád a možná právě tohle mi celkový dojem z filmu dost ovlivnilo a trochu zkazilo. Jak Karel Roden, tak Zuzana Bydžovská patří k české herecké špičce a jsem toho názoru, že Zuzana Bydžovská byla v závěru filmu značně herecky nevyužita. Postava Romana Luknára bude pro leckoho možná nejzajímavější. Neštastný sluha nelidského režimu, který si uvědomuje, že přežít není vždy výhra, každý tuší, jak to s ním dopadne, ale stejně si na to počkáme dalších zbytečných 10 minut stopáže. Tím se dostávám k dalšímu problému – délce. Lidice má úctyhodné dvě hodiny a drobné prostříhání vizuálně zajímavých záběrů, které do kontextu surového historického velkofilmu nikterak nesedí, by nebylo rozhodně na škodu. Za nejsilnější scénu považuji příjezd nic netušícího Šímy na místo Lidic a jeho zoufalý běh po zasněžené pláni, kamera se neustále oddaluje a plán vypadá nekonečně. Lidice jsou celkem povedeným snímkem, ale mé očekávání byla trochu jiné. Očekával jsem, že se Nikolaev vydá podobnou cestou jako v jeho Kousku Nebe, které bylo skromné, komorní drama s vyváženou romancí. Nestalo se tak. 60%

Úchylnější, zvrácenější a povedenější než jednička. Jedna věc se Sixovi upřít nedá, má geniální tah na branku co se týče obsazení zápornáka. Martin je totiž ještě větší slizák než šílený věděc z jedničky. Navíc se Six snaží o vykreslení Martinovy postavy a o jisté odůvodnění jeho počínání. Obávám se, že nemá vůbec cenu film jakkoli řešit nebo rozebírat, protože celá první polovina se skládá z vaty, přípravy a pózy. Jediné, o co ve filmu Sixovi a jeho cílovým divákům jde, je přeci vytvoření stonožky, její následné trávení a tentokrát i znásilnění. Do jisté míry je to škoda. Jak jsem psal už u prvního dílu, celý námět selhal v realizaci a zde je to podobné. Martin za celý film nepromluví a zmůže se jen na naprosto oplzlé gesta, film je točený černobíle a pokud se odehrává mimo místnost, prší. Celé to působí neskutečně prvoplánově a falešně, nikdo nebude Sixovi žrát pokusy o navození hororové atmosféry (déšt, výpad elektřiny apod.), když se jen chtěli podívat na zvrácenou podívanou, kterou jim režisér v teaseru slibuje. Vytvoření stonožky je o to nechutnější, že je prováděno naprosto běžnými předměty, což z toho sice dělá nechutnější podívanou, ale pro diváky, kteří viděli díl první už výsledek nebude zdaleka tak šokující, spíš něco, co už viděli (ikdyž ne tak dlouhé :) ). Velký kámen úrazu je ovšem tupě otevřený závěr, jakoby se režisérovi celý koncept rozsypal pod rukama ve stejné chvíli jako v jedničce, v gradujícím finále, kde mělo dojít k vytouženému závěru ne jednoho diváka.

Tak tohle fakt ne. Lolipop monster měl být neskutečně mladý a stylový film, ale selhal nejen po technické stránce. Animované sekvence a efekty (záblesk očí apod.) působí divně a mě osobně otravoval. Důležitá část filmu je proměna obou slečen. Ovšem mně připadalo, že se jen proměnuje růžová barbie více k černé emařce, která si léčí domácí problémy malováním, kouřením cigaret a řezáním. Rozmazané záběry s mírně sépiovým odstínem působí strašně. Co to mělo být? A scéna, kde dvě rozkošené holky ničí vše kolem a dokola řvou: ,, Scheize, Scheize..." prosím, už nikdy víc. Jednu hvězdu za závěrečnou scénu, která pobavila a můj názor na tento film trochu zachránila. Jinak vizuál a rekvizity celkově mi připadaly, jako kdyby Lolipop Monster byl jen takový vedlejší úlet během natáčení Wolfova revíru... [MFF KV 2011]

Popravdě nemám s norskou kinematografií zatím moc zkušeností. Za poslední rok jsem viděl jen dva norské filmy, Lovce hlav a Lovce trollů. Pro oba filmy je výrazná nevyzpytatelnost a nutný nadhled. Ovšem pokud přistoupíte na režisérovy pravidla hry, budete se zaručeně bavit královsky. Přesně to platí pro i pro Lovce hlav. Režisér snímku Morten Tyldum kombinuje žánry a vzniká z toho zajímavý místy dost surový thriller,který prostě dokáže překvapit. Mimochodem gore je ve filmu více než povedené a je jen otázka času, než někdo natočí americký remake a ústřední postavy, jak už bylo zmíněné musí hrát Steve Buscemi a Aaron Eckhart :)

Na debut velmi slušné. Durkin by mohl časem vystoupit mezi nejvýraznější americké auteury po vzoru PTA. Právě na filmy od PTA jsem si během sledování dost často vzpomínal. Pomalé budování atmosféry za pomocí přesvědčivého herectví mladé Olsenky (mnohem půvabnější než její vychrtlé sestry) a přirozené kamery a tíživých motivů. Šikovné prolínání přítomnosti a minulosti přenáší psychický rozklad hrdinky i na diváka. Celkový způsob narace je na debut dost odvážný a obdivuhodný, ale Durkin u mě selhává ve své nedoslovnosti a neschopnosti vyprávět ucelený příběh, který by aspon s náznakem katarze diváka zasáhnul a zavrtal se do jeho myšlenek a vzpomínek. MMMM je řemeslně perfektní film, ale k srdci mi také nedoputoval. Snad příště.