Klay

Romantická tragédie s důrazem kladeným na vizuální stránku a s krásně bizarním vyústěním. Michael Gambon jako zloděj je ukázková svině. Vulgární, hlučný člověk, který si myslí že mu patří celý svět a s ostatními jedná hůř než se zvířaty. Prostě si ho nelze neoblíbit:-) Ostatní herci stojí trochu v jeho stínu, ale třeba takový Richard Bohringer si vás i na malém prostoru jistě získá svým charismatem a moudrostí kontrastující se zlodějem. Suma sumárum tohle není běžné drama o nevěře. Peter Greenway ho povyšuje na malý, precizně vybroušený umělecký klenot. Škoda že občas trochu ujede k inťoušské vyumělkovanosti, za to hvězda dolů, ale další výtky nemám. 80%

No paráda! Jakožto milovník vína, poklidného posezení v krásné přírodě a ve společnosti fajn lidí nemůžu jinak. Ridley po Švindlířích opět relaxuje a nepřináší žádné závažnější dějové peripetie, a já si říkám: "Ještě že tak." Od amerických romantických komedií chci sice přesný opak, ale Dobrý ročník se nedá srovnávat s typickým romkomem. Tohle je, přátelé, dílo geniálního režiséra na "dovolené". Relaxace na odpolední pokoukání. Jak to dopadne je vám sice jasné už od začátku, ale tady nejde ani tak o děj, jako spíš o pocity, které ve vás film ponechá, o atmosféru, kterou vykouzlí a o touhu po vlastním pozemku s vinicí, kterou bude mít po shlídnutí snad každý, koho vinařství aspoň trochu zajímá:-)...a navíc ve společnosti dvou krásných slečen - ani ne tak kvůli Marion Cotillard (i když ani ta není k zahození) jako spíš kvůli překrásné Abbie Cornish bych si rád vyměnil místo s Crowem (nehledě na to, že takový románek v rovině filmu zavání incestem:-)).

Tohle jsou jedny z těch 3 hvězd, které jsou naprosto zasloužené a kdybych chtěl hodnotit jako nekritický magor do béčkových trashů let minulých (což jsem), tak by to bylo za 4*. Tak zábavný, humorem (černým) a akcí nabitý film je vskutku těžké nalézt i přestože je to úplná sračka:-) ...seru na objektivnost, dávam 4.

Čekal jsem masové bitky, na ty nakonec vůbec nedošlo, ale zklamanej přesto nejsem. Warriors mají skvělou atmosféru, sympatické hrdiny (na zločince) a nápad. Film si žije vlastním životem ve vlastním izolovaném, temném a špinavém světě a přestože není nějak extra násilný, sálá z něj politická nekorektnost a filmařská svobodomyslnost 70. let.

Skvělá kriminálka, ALE viděl jsem ji s víc než 12-cti letým odstupem a každý, kdo Obvyklé podezřelé neviděl ví minmálně to, že je v nich nějaký zvrat. Pointu si každý doplní v půlce, možná dřív, protože už tu něco podobného zkrátka několikrát bylo, a tak i přes nesporné kvality (herecké i režijní) tomuhle filmhu pět hvězd nedám. Nezaslouží si je, protože ve zkoušce času zkrátka neobstál. Dnes ve filmech, trapně přeplněných zvraty, Obvyklí podezřelí zkrátka nemají takovou sílu, i přesto že jinak bych na tomhle filmu nebyl schopný najít nějakou závažnější chybu.

Velmi inteligentně napsané a na akademický film nečekaně nestranné, nepodbízivé. Haggis se nám nesnaží podstrčit jednoznačné ponaučení, nebo dělit lidi na dobré a zlé. Po celý film nechává na zvážení každého diváka, zda je jednání té které postavy dobré či zlé a vy si tak můžete svobodně přemýšlet a vytvářet vlastní názory. Za tohle všechno má Crash mé velké uznání. K hercům nemám jedinou výtku a příjemně překvapila Jennifer Esposito, kterou jsem měl do té doby za pohou filmovou ozdobu v pochybných kouscích jako Taxi nebo Dracula 2000. Nebylo by to ale oscarové drama, abych na něm nenašel nějakou špínu. Mám na mysli občasné nechutné ždímání emocí a to i prostřednictvím tak laciných seriálových postupů jako jsou ukňourané písničky s hluboce lidskými texty. Kdepak, na podobné slzopudiče moje striktně pesimistické já neslyší. 80%

Pomalu plynoucí road movie, která na vás dopadne tím víc, čím větší strach máte ze stáří..já hodně velký.

Smithovka pro mladé, hmm? Ne tak docela. Ze Smithe to připomene jenom otevřený přístup k tématům, na která by se scénáristé jiných filmů neodvážili ani pomyslet a navíc jde snad o první teenage komedii, která zaujme i starší publikum. Apatow, Rogen a Mottola si tu zřejmě zavzpomínali na mládí, jinak těžko vysvětlit tu jemnou retro stylizaci, pohodovou funkovou hudbu u úvodních titulků a postavy, které dají vzpomenout víc na Fast Times on Ridgemont High než na American Pie. Scénář je naprosto lahůdkový, mimo neustálého fuckování nezapomene v závěru ani pohladit po duši a nenuceně na plátno propašovat několik velkých životních pravd. Hrdiny nestaví do nějak extrémních situací (no dobře, pár se jich najde), nechává je dělat věci ve kterých se může každý více nebo méně najít a nezáleží na tom, jestli jste se na střední chovali jako looseři z tohohle filmu nebo jako největší borci na škole. Ve svém subžánru Superbad prostě nemá konkurenci. 80%

Knížky jsem nečetl a to je v případě filmových Hlídek velký problém, protože se s tím u psaní scénářů tak nějak počítalo, nebo bylo scénáristovi prostě jedno jestli to pochopí i předlohy neznalí diváci. Přiznávam teda, že jsem spoustu věcí nepobral, i když je Denní hlídka srozumitelnější než její předchůdce. Bekmambetov naštěstí umí strhnout pouhou akcí a dravou vizuální stránkou a herci zase svým charismatem. Přibylo humoru, postav i dějových linií (a ne všechny dostávají uspokojivé množství prostoru) a rozhodně to není ke škodě. Třetí čtvrtina scénáristicky těžce pokulhává, dlouhatánské finále mě ale svou chaotičností, divně sestříhanou akcí a LSDčkovým vizuálem totálně dostalo. Doufám, že trojka bude ještě větší úlet, tohle je tak za 3,5*.

Hlavním tahákem je však styl animace, který z Renesance dělá film, jenž by vám neměl uniknout. Použití pouhých dvou barev, černé a bíle bez nějakých odstínů šedi vytváří úžasnou atmosféru chladného, ponurého světa blízké budoucnosti. Scénář mohl být určitě nápaditější a závěr by si zasloužil větší gradaci, přesto jsem se u téhle nezvykle zpracované detektivky výborně bavil... jen víc takových experimentů. A velkou radost mi dělá, že tenhle kousek je ryze evropský.